Ukázky

Když Solly odešel, zašel jsem dolů umýt vůz a při práci jsem uvažoval o tom, co jsem se dozvěděl. / Jestli si Helena namlouvá, že vyzraje na Národní důvěru tak, jak se jí to podařilo s tou předchozí pojišťovnou, tak ji čeká nemilé překvapení. Národní důvěra si ji podá a rozmázne ji po zdi. / Měl jsem dojem, že se musím spokojit s těmi dvěma tisíci šesti sty dolary, které mi dal Dester, a odepsat peníze z té…

3 / Ležel jsem pod dekou na podlaze Davisovy otlučené fordky a potil jsem se. Davis se taky potil, nebo to aspoň tvrdil. / „Bože,“ zvolal, „tady se to poldama jen hemží. A každou chvíli po nás začnou střílet.“ / „Nevadí,“ opáčil jsem. „Do mě se netrefí. Já tu jsem pěkně schovanej.“ / „Ale já ne,“ zasténal Davis a šlápl na brzdu. „Tak, a jsme nahraný. Chtějí, abych zastavil.“ / „Jen klid,“ konejšil jsem…

Dave Fenner si dal nohy na stůl a zhoupl se i se židlí dozadu. Kancelář měl malou, ale slušně zařízenou. Psací stůl byl solidní, s hliníkovým kováním a sněhobílou psací podložkou. Na podlaze ležel koberec na míru, u okna stála knihovna plná právnické literatury. Knihy vypadaly jako nové a Dave se přátelům netajil tím, že slouží pouze jako dekorace pro ty zákazníky, kteří je v kanceláři chtějí vidět.…

Jean vůbec nepřeháněla, když tvrdila, že mám plný stůl nevyřízených věcí. Max Berry pobíhal po mé kanceláři jak tygr v kleci, když jsem tam dorazil. Celé dopoledne jsme probírali Článek o Hammondovi. Dokud byl u mne Max, neměl jsem vůbec možnost promluvit s Jean. / Když jsem se ho konečně zbavil, přišel Jeremy Rafferty se svým povídáním o násilnostech v ulicích města. Bylo to tak výborně napsané, že jsem se…