/ „Po vnější stěně operačního sálu vede ventilační šachta,“ řekl Anderson. „Myslím, že je dost široká, aby se tam vešel člověk. Kdybychom se do toho rozvodového systému dostali, možná bychom dokázali vylézt do vyšších pater.“ / „Odkud začneme?“ / „Tady zdola.“ / Anderson naslouchal u všech dveří sklepní chodby, až uslyšel co hledal, hluk velkých ventilátorů. Když vešli dovnitř, byl rámus…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Celonoční spánek Tansy osvěžil. Byla dokonce ochotná debatovat o tom, co MacLeanovi prozradil Vernay. / „Proč by se měl Lehman Steiner angažovat v politice?“ zeptala se. / „Velké koncerny se vždycky míchají do politiky,“ odpověděl MacLean. „Prostě musí. Politici vytvářejí prostředí, ve kterých firmy podnikají. Stanovují výši daní a subvencí i ostatní podmínky, na nichž závisí výše zisků. Je docela…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Bannerman šel za Shonou po kamenných schodech vedoucích od přístavní hráze k vodě. Podržel bílou loďku, dokud nenastoupila a nepřešla na záď k motoru. „Doufám, že jste dobrý námořník,“ podotkla. „Tam to může být trochu divoké.“ / „Zvládnu to,“ odpověděl Bannerman. / Shona počtvrté zatáhla za startovací šňůru a motor naskočil. Nechala ho chvíli zahřát a rozběhnout, pak vyhodila lana, kterými…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Macandrew si teď uvědomil, že ani on, ani Karen Blissová si nepřipustili, že když Emma tvrdí, že její dům je blízko Moskvy, mohlo by se jednat o jiné místo než hlavní město Ruska. Vzpomínal, že se mu vlastně trochu ulevilo, když s tím přišla, protože jinak všechno, co říkala, vyznívalo tak přirozeně a racionálně. Všechno, co říkala, vypadalo natolik pravdivě, že uvítali cokoliv, co by jim potvrdilo,…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Steven si přečetl, že Timothymu Devonovi bylo v době jeho smrti padesát osm let. Jeho žena Joan byla dříve docentkou biochemie na univerzitě ve Warwicku. Mají spolu dvě dcery, Julii a Imogen, ve věku 22 a 24 let. Crickův ústav řídil Devon osm let. Předtím pracoval ve Warwicku a ještě předtím ve Virologickém ústavu v Glasgow. Právě se stal dědečkem, protože dcera Julie, která se svým manželem Benem,… / …

Více
  • 28. 1. 2025

  / PRŠELO I CELÝ DALŠÍ DEN. Když Avedissian s Kathleen přecházeli ten kousek cesty od letištního autobusu ke schůdkům Boeingu 747 TWA, museli si vyhrnout límce. Malý David se s nimi, k jejich úlevě, cítil jako doma, což Avedissian přičítal tomu, jak si Kathleen dokáže získat děti. Strávili s ním a jeho rodiči na letišti pouhou hodinu, ale to úplně stačilo. Spokojeně se Kathleen držel za ruku, když stoupal k…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Lamont Stevena vyšetřil a prohlásil ho za zdravého. Steven hned požádal o povolení, aby si mohl vyřídit pár telefonních hovorů. / „Chcete volat Sci-Med?“ / Steven přikývl. / „Já už jsem sira Johna Macmillana informoval, že jste se nám vrátil mezi živé. Když jste byl přijat, vydal totiž instrukce, že musí dostávat zprávy o vašem zdravotním stavu. Myslím, že ty stráže u dveří stojí také na jeho příkaz.…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Sam Grossman měl hodnost poručíka. Byl také laboratorní technik. Byl to vysoký hranatý muž, který by se byl lépe vyjímal na kamenitých polích nějaké farmy v Nové Anglii než v přísném sterilním prostředí kriminalistické laboratoře, jež zaujímala téměř polovinu prvního patra policejního ředitelství. / Grossman nosil brýle, za nimiž hleděly bezelstné modré oči. Měl jemné chování připomínající…

Více
  • 26. 1. 2025

Paddyho bar a gril byl na Stemu hned vedle městské divadelní čtvrti. Carella s Fletcherem tam dorazili asi v devět, kdy tam byl poměrně klid. Akce začaly až později. Jak Fletcher vysvětlil, operativní technika osamělců se prý vyznačuje tím, že samotný muž ani samotná dívka nemají dávat touhu po seznámení najevo příliš okázale. Když začnete pronásledovat kořist moc brzo, vypadáte dychtivě. Když ale přijdete…

Více
  • 26. 1. 2025

Vrátili jsme se s Jamiem k mé kanceláři chviličku před půl druhou. Měl jsem hrozitánský hlad, ale nechtělo se mi jít s ním na oběd, a tak jsem o tom pomlčel. Jeho osobní tragédie se zvolna posouvala do skutečného království hrůzy. Byl jsem už úplně otupělý a přál jsem si aspoň na chvíli ho nevidět a jeho syna také ne. Vystoupil jsem z auta a došel k místu, kde on zaparkoval svůj vůz. Okamžitě začal…

Více
  • 26. 1. 2025

Světelný ciferník jeho hodinek ukazoval deset minut po druhé ráno. Déšť pozvolna ustal asi kolem půlnoci. Kdyby ještě pršelo, nešel by nikam. Ti umělci v dešti nevylézají. Nechtějí, aby se jim plechovky se sprejem namočily. Umělci! Spíš mazalové! Stříkají rovnou přes to, co nastříkal ten před nimi. / Čmárají o sto šest, až z čisté bílé zdi zůstanou jen slova a jména zamotaná jako ostnatý drát, ani…

Více
  • 26. 1. 2025

PŘIPADAL JSEM SI jako soukromé očko. / Jenom soukromá očka dostávají rány do hlavy. Když se kácejí k zemi, cítí, jak je „obklopuje tma“ nebo jak „začínají ztrácet vědomí“. Nebo jak se jim „zatmívá před očima“. / Soukromí detektivové pořád dostávají rány do hlavy. Je s podivem, že nemají lebky děravé jako cedník. / Nevím, jestli vás někdo praštil do hlavy hasákem. / Hezekiah mě hasákem praštil. Když…

Více
  • 26. 1. 2025

Černá sukně na natažené noze Angeliky Gomezové byla napjatá. Obepínala těsně plné stehno, nad kolenem byla trochu vytažena a končila překvapujícím odhalením pěk ného lýtka a štíhlého kotníku. Kolem kotníku byl otočen černý pásek a pod ním byla červená kožená lodička s podpatkem jako dýka. A právě ten podpatek se zaryl Willisovi do hřbetu ruky. / Angelika odtáhla nohu, shýbla se a zdvihla pistoli. Dřepěla…

Více
  • 26. 1. 2025

“Říká se tomu akt podmíněné exklaustrace,” řekl Carella. / „To zní neslušně,” řekl Brown. / „Je to povolení opustit na čas diecézi. Kitty prostě chtěla na rok odejít.” / „To ti řekla ta hlavní vrána?” / „Včera v telefonu.” / „To se smí? Prostě říct Koukněte se, já chci jít na rok domů, nashle?” / „Tak snadný to není. Řídí se to složitými církevními pravidly. Podle toho, co mi pověděla Carmelita,…

Více
  • 26. 1. 2025

Když za ní ve tři hodiny odpoledne Matthew přijel, seděla u bazénu. Na sobě zelené jednodílné plavky, ladící s barvou jejích očí, od rezavých vlasů se jí odráželo slunce, na čele měla zelenou pásku a na ňadrech nad okrajem plavek bylo vidět jemnou vrstvičku potu. Zeptala se, jestli si dá limonádu. Nebo snad něco ostřejšího? Ona sama pije gin s tonikem. Připustil, že to zní dobře, a ona zašla do domu namíchat…

Více
  • 26. 1. 2025