HLEDÁNÍ LÁSKY
Nestává se často, že šestadvacetiletý autor vstoupí do literatury prvotinou tak rozsáhlou, vyzrálou a nesoucí nejen stopy výrazného talentu, ale talentu již dokonale disciplinovaného a schopného podřídit se bezvýhradně službám uměleckého záměru. Dokázal to mladý William Styron (nar. 1925) románem Ulehni v temnotách (Lie Down in Darkness, 1951). Mimořádný úspěch neznámého autora, jehož prvotina se stala takřka přes noc americkým bestsellerem, měl však i své stinné stránky: do objektivně kladného přijetí se mísil údiv nad atraktivním autorovým mládím a s ním též spojená nedůvěra v autorovu původnost a také hledání vlivů a zdrojů inspirace. Snad až nespravedlivě se poukazovalo na Styronovo učednictví u Williama Faulknera, nového amerického idolu po Ernestu Hemingwayovi. (Literární kritik Malcolm Cowley např. srovnával ve své recenzi dílo velice zevrubně s Faulknerovým románem Hluk a zuřivost.) Je pravda, že Styrona s Faulknerem pojilo výrazné jižanství a téměř stejná posedlost závažnými a ožehavými problémy amerického Jihu i mistrovské zvládnutí formy rozvíjející metodu proudu vědomí; nicméně Styronův pohled byl osobitý, zřetelně poznamenaný alarmující zkušeností poválečných let, a jeho umělecká metoda, která moudře neodhazuje to nejlepší, k čemu se moderní americký román dopracoval, obohatila jeho formu i obsah o nové originální prvky.
William Styron se narodil 11. června 1925 v New port News ve Virgínii jako syn lodního inženýra ze Severní Karolíny. Ve Virgínii také studoval na střední škole a z Christchurch Preparatory School v Middlesex County si odnesl překrásné vzpomínky, naplněné okouzlením půvabnou atmosférou jižní scenérie, tak jak je máme možnost vyčíst z prvních kapitol románu Zapal tento dům. V r. 1944 vstoupil na Davidsonskou kolej, presbyteriánskou vysokou školu v Severní Karolíně. O rok později přešel na Duke University, tehdy již za války
jako voják námořní pěchoty. Bylo mu sedmnáct let, když se začal vážně zajímat o literární tvorbu. Pod vedením prof. Williama Blackburna napsal své první povídky, které jako produkt amerických vysokoškolských kursů tvůrčího psaní obrážely zřetelné vlivy W. Faulknera a E. Hemingwaye. Není nezajímavé, že jedna z jeho prvních povídek Dlouhá temná cesta (The Long Dark Road) líčí dospívání mladého chlapce Deweyho ve znamení první otřesné zkušenosti s lynčováním černochů, tedy tématiky hned zpočátku typicky a ožehavé jižanské.
Po absolvování university odešel W. Styron r. 1947 do New Yorku, kde opět navštěvoval semináře psaní povídek. Učitelé mu radili, aby zkusil spíš román, který se skutečné měl stát jeho nejvlastnějším uměleckým médiem. Začal tehdy pracovat na díle Ulehni v temnotách, jehož téma chtěl původně zpracovat jako povídku. Mezitím pokračoval v cvičném psaní povídek, z nichž si pro svou tématiku zasluhuje zmínku Okamžik v Terstu (Moment in Trieste), kde líčí konce iluzí Američanů o jejich postavení v Evropě, téma, které s obdivuhodnou dávkou společenské kritiky pojal do románu Zapal tento dům.
V r. 1950, v dobé korejské války, byl Styron znovu povolán k námořní pěchotě. Před odchodem do armády nechal rukopis románu Ulehni v temnotách u nakladatele, a když byl o rok později propuštěn do civilu, dostal již signální výtisk. Vedle nebývalého ohlasu doma získal za něj významnou poctu, Prix de Rome.
Styronovo dílo není co do počtu vydaných prací rozsáhlé, ale každá jeho nová kniha vyrůstá z hluboce osobního prožitku a z pocitu společenské naléhavosti tématu. Absurdnost současného militarismu se stala námětem jeho proslulé krátké novely Dlouhý pochod (The Long March, 1952). A po kruté tvrdé analýze amerického svědomí v rozsáhlém románu Zapal tento dům (Set This House on Fire, 1960), vydal historický román Doznání Nata Turnera (The Confessions of Nat Turner, 1967), v němž se snaží dobrat historických kořenů vztahu bílých a černých. (Všechna jeho díla vyšla v českém překladu.)
„Temnotami“ Styronova románu prosvítá pramálo jasu a naděje, kniha je spíš kr…
