Podpořte LD sdílením:
Anotace
Krysař je podivný už tím, že nemá jméno. Jeho povoláním je vyvádět z měst krysy, které jdou za zvuky jeho píšťalky. Tak se dostane jednoho dne i do města Hammeln. Má odtud odvést krysy. Musí přitom hrát pokaždé na příšťalku a jít až k řece. Krysy jdou za ním a řeka je nakonec pohltí. Na břehu řeky u města Hammeln žije Jörgen Sepp. Je to hloupý chlapec, kterému se celé okolí posmívá. Krysař vykonal svou práci, ale radní mu za ni nechtěli zaplatit. Tvrdili, že je částka za tak malý úkon přehnaná a říkali také, že smlouva nemá druhou stranu a Krysař nemůže prokázat svou totožnost. Krysař se při svém pobytu ve městě zamiloval do Agnes. Přestože měla milence, se kterým čekala dítě, tak jej nechtěla a milovala Krysaře. Byla však bezmocná. Jako všichni ve městě ale znala pověst o zemi Sedmihradské. Když prý člověk podle této pověsti vstoupí na hoře Koppel do propasti, dostane se do země, kde neexistuje hřích ani vina, bolest ani žal. A tak se Agnes vydala hledat tuto krásnou předtuchu. Když to Krysař zjistil, strašně jej to ranilo. Vydal se za Agnes a hrál přitom smutně na svou píšťalku. A celé město se táhlo za ním. Věděli, že jdou do Sedmihorské země a viděli před sebou krásné sny. Krysař sice chtěl město ušetřit pro svou lásku k Agnes, ale píseň vlákala všechny do propasti. Končí zde i sám Krysař. Zůstal pouze Jörgen a jedno malé zapomenuté dítě. Jörgen si totiž nedokázal kvůli své hlouposti představit novou krásnou zem. A žádné představy jej tedy nikam netáhly. Stojí také před branou Sedmihradské země, ale nakonec se rozhoduje a odchází najít ženu, která by dala dítěti pít.
— 1 —
Básnická próza inspirovaná romantickým saským motivem ze 13. století o krysaři, který na žádost občanů očistil hanzovní město Hammeln od krys. Dykův krysař je romantický hrdina s tuláckým srdcem, jenž odvádí celé město do zkázy jako trest za zklamání v lásce. Propast na hoře Koppel je otevřena a v ní mizí celé hanzovní město, jehož obyvatelé nepochopili hrdinovu snahu o očistu, ani velikost jeho lásky. Nakonec zmizí v propasti i krysař sám jako zosobnění lidské touhy po lásce i jako symbol věčného zklamání.
Obsah
I.
Krysař, vysoký, štíhlý s prokvetlými vlasy, přijde za soumraku do města. První, koho potká, je mladá dívka - Agnes. On jí vypráví o své práci a píšťale, tvrdí, že je jako Ahashver - nemá stání. Agnes se krysař zalíbí, a tak mu řekne, aby zůstal. Přizná mu ale, že má milence. Krysař o něm nechce nic vědět. Agnes na jeho nevyslovenou otázku odpovídá "ano" a podá krysaři snítku jasmínu*.
II.
Bylo to hanzovní město Hammeln, kam krysař zavítal. On vyháněl krysy a Agnes s nadějí očekávala další dny. Její matka se znaveně ploužila po domě a prchala před světlem. A krysař vyháněl krysy, ale měl i jiný důvod, proč zůstávat.
III.
Sepp Jörgen žil u řeky Vesery a živil se chytáním ryb. Byl hodný a docela pohledný, ale vše chápal až druhého dne. Jediné, co měl, byl drozd v kleci, který mu zpíval. Sepp při jeho zpěvu zapomínal na vše zlé a nečekal od života nic.
IV.
Agnesin milenec se jmenoval Kristián, dlouhý Kristián. Byl typickým občanem města Hammeln a měl dobrou naději, že zdědí obchod svého strýce, pokud si jeho příbuzný ve svém záletnictví nepořídí jiného dědice. Kristián dál chodil k Agnes, ale nevěděl o krysaři.
V.
Nad městem Hammeln se nachází vrch Koppel. V neděli si tam měšťané chodí užívat krásného výhledu. Za vrchem je propast, o níž se traduje, že se v ní nachází brána do Sedmihradska. Krysař se nad propastí zastavil a dlouho se sám díval. Jeho oči připomínaly propast pod ním.
VI.
Sepp Jörgen usnul na louce a našly jej dvě dívky. Smály se mu, až jej probudily a pak utekly. Sepp nic nechápal a v dálce dozníval smích.
VII.
Sepp Jörgen klečel v noci na náměstí v Hammeln a říkal vše to, co chtěl říct smějícím se dívkám. Jak ho jejich smích zasáhl, jak kvůli vzteku z něj zabil i svého drozda. Krysař ho chvíli poslouchá, a pak mu řekne, ať vstane a nemiluje nikoho příliš. Jörgen se však ani nepohne, a tak jde krysař dál. K Agnes.
VIII.
Krysař je v hospodě "U Žíznivého člověka". Sedí sám. Když přišel do Hammeln, vyjednal si za odvedení krys sto rýnských. Toho dne přišel konšelům připomenout svou smlouvu. Osloví tedy Gottlieba Frosche (truhlář) a Bonifáce Strumma (krejčí) a hlásí se o svou odměnu. Ti ho však odbudou. Prý není jisté, že smlouvu sjednali právě s ním, a pak nebylo k ní dodáno "K tomu mi dopomáhej Bůh", takže není platná. Krysař odejde se slovy, že není třeba pomoci boží, pomůže si sám.
IX.
Krysař, bez sebe vzteky, přechází v pokoji u Agnes. Ta ho se strachem a také s velkou láskou pozoruje. Pak ho Agnes osloví a krysař se rozhodne, že kvůli ní ušetří Hammeln.
X.
Tu noc mají Gottlieb Frosche i Bonifác Strumm těžké sny. Oběma se zdá o mimořádné zakázce v jejich řemeslech. Gottliebovy postele se však po slovech krysaře promění v rakve a Bonifácovy šaty v rubáše. Ani jeden z nich už oné noci nedokáže usnout.
XI.
Krysař se probudí dřív než Agnes a pozoruje ji, zatímco klidně spí. Jak se na ni dívá, cítí, že je poprvé za život spoután a přesto mu nová pouta dávají nečekanou, radostnou svobodu i tajemnou tíži zároveň. Krysař vyjde do zahrady, a když se obdivuje krásnému ránu, spatří Kristiána.
XII.
Kristián se snaží krysaře urazit, ten však odpovídá klidně. Nechává pak Kristiána za sebou a ten, zmaten, vejde k Agnes.
XIII.
Krysař vyjde za město a je mu, jako by náhle všemu rozuměl. Uvidí Seppa, jež usnul ve své loďce a proud řeky ho odnesl. Krysař jej probudí a Jörgen před sebou vidí těžkou zpáteční cestu a hladový den bez ryb.
XIV.
Krysaře posedne neklid, který jej žene zpátky k městu. Cestou poslouchá hovory lidí o životě a smrti blízkých. Krysař projde kolem obchodu Kristiánova strýce a Kristián na něj posměšně zavolá: "Hodně štěstí, poutníku!" Krysař vejde do města a brána se za ním zavře, jako by se zavírala past.
XV.
Krysař míří do hospody, a když prochází kolem chrámu, zdá se mu, že socha ďábla nahoře se směje a pobízí ho, aby k "Žíznivému člověku" vešel.
XVI.
Kromě hospodského sedí vevnitř pouze jeden host. Jeho vzezření a lehký zápach síry vyhnal všechny ostatní. Krysař si k němu přisedne a on se představí jako magistr Faustus z Wittenberka. Faustus prozrazuje krysaři, že mu slouží ďábel výměnou za jeho srdce. Snaží se to dokázat nejrůznějšími zjeveními, krysař však nikdy nevidí totéž co on. Faustus krysaři řekne, že srdce mu je jen na překážku a že na ně zhyne. Pak zmizí a krysař odejde z hostince. V ulicích znovu slyší ďáblův smích a pobídku: "Jdi."
XVII.
Agnes krysaře očekává a stojí ve dveřích, jako když ji viděl poprvé. Teprve když ji sevře v náručí, pozná, že je jako bez života. Naléhá na ni, aby mu řekla, co se stalo. Agnes ho zavede k sobě do pokoje. Tam pak vykřikne "Můj Bože!"
XVIII.
Krysař odnese Agnes na lože a čeká, dokud se neprobere ze mdlob. Pak Agnes nabude vědomí a prosí krysaře, aby ji zabil. Nosí v sobě Kristiánovo dítě. Krysař přemýšlí a plánuje svůj odchod z Hammeln. Agnes ho pozoruje a dobře mu rozumí, proto ho vyzve, aby odešel. Jde tedy pryč a Agnes se za ním ještě dlouho dívá.
XIX.
Agnes se chová nezvykle, takže to vzbudí pozornost její matky. Poprosí ji, aby jí vyprávěla o Sedmihradsku, jako když byla ještě malá. Poslechne si pohádku a pak se chystá odejít. Kdyby prý přišel Kristián, ať čeká, kdyby se objevil krysař, ať jde za ní.
XX.
Řeka se vine krajinou a někdy je to utěšitelka a jindy úkladný vrah. Někdo k ní přijde znaveným krokem a vrhne se do vln...
XXI.
Kristián je vesel. Strýc je nemocen, dědictví bude jeho. Avšak městem bloudí pološílená Agnesina matka a zoufale hledá svou dceru. Když zjistí, že ji Kristián neviděl, jde s divným smíchem domů a cestou pak zpívá o zemi sedmihradské.
XXII.
Doma ji nalezne krysař a dozví se od ní, co se stalo. A tehdy se rozhodne, že zapíská na svou píšťalu ze všech sil.
XXIII.
Krysař píská a celé město jej následuje. V každém se probouzí minulost, ale i naděje na život v sedmihradské zemi.
XXIV.
Jen Sepp nechápavě hledí, když kolem něj přechází zástup. Krysař všechny vyvede na horu Koppel a lidé vkročí do propasti. Krysař zůstane na vrcholu sám. Píšťala mu vypadne z rukou a on sám vejde do propasti. Jestli on a ostatní našli zemi Sedmihradskou, není jisté.
XXV.
Sepp prochází v neděli město, kde není ani živáčka. Pak si vzpomene na krysařovu píseň a následuje její tóny.
XXVI.
Po cestě najde v jednom domě plačící nemluvně - holčičku - a vezme ji do náruče, zatímco vystupuje na horu. Tam však na úpatí propasti přeruší pláč dítěte vábení píšťaly a Sepp i s miminkem odejde zpět dolů, aby našel ženu, jež by dala dítěti napít...
Ukázka z knihy
Posléze Agnes procitla; jak bylo pozdě? Krysař nevěděl. Vše byla věčnost, zoufalá a krutá věčnost.
Její ruka hledala jeho ruku. Krysař sklonil se nad Agnes. - V měsíčním svitu byla její bledost ještě bledší a děsila krysaře. Oči obou se setkaly. Hleděl vážně a pátravě; ale v jejích očích nenašel bázeň, pouze smutek. Z jejího hrdla, v němž slova tak dlouho umírala, řinula se náhle slova tím bolestnější, že nevyčítala.
"Stalo se... Nemohu za to. Nemám ho ráda; cítím, že ho nemám ráda. A přece se to stalo."
A slabá Agnes náhle nabyla sil k prudkému a vášnivému výkřiku: "Zab mne, zab mne! Nechci jeho dítě! Nechci je, nechci je!"
Vztyčila se napolo na loži a svírala ruku krysařovu, jako ji svírá tonoucí. Krysař sebou ani nepohnul při krutých slovech Agnes. Stál jako socha, jako přízrak. Ale jeho srdce sežehl mráz jediné vteřiny. Nezbylo v něm nic nežli krutá bolest.
"Zab mne," opakovala Agnes.
Pak klesla opět na lože. Bezvládná ležela na něm s uštvanýma očima toho, jenž dlouho marně hledal cestu a nemá již sil ji dále hledati.
A krysař skláněl se nad Agnes nepohnutý a chmurný. Chtěl promluvit, nemohl však; chtěl odejít, a nedovedl. Chtěl odvrátit zrak a nebylo lze ho odloučit od propasti této zoufalosti.
Podivný okamžik! Měl představu letu, úžasného letu... ale zcela jiného než onoho jitra.
Celý život hřměl kolem něho a někam mimo. Volaly vzdálené hlasy, zvonily číše, zněl smích a jásot. Zvony hlaholily jako v slavné dny. A pak to ticho, pak to strašné ticho.
Krajiny míhaly se před krysařovýma očima; překonávaly se krásou. Měly smavý půvab jihu a přísnou krásu severu. Plynuly řeky, tyčily se hory, hlučela města, bouřila moře. A pak bylo prázdno, strašné prázdno.
Tváře žen se zamíhaly v dáli; žen bílé i tmavé pleti, žen různých plemen a zemí. Šly, šeptajíce něhu a lásku. - Šly, kynouce na pozdrav. - A potom přišla noc.
Úžasný a překotný let!
(kapitola XVIII.)
* květomluva jasmínu - Je mi blaze bez tvé lásky. (Pro Agnes je krysařova láska krásná a opojná, ale nakonec je příčinnou jejího tragického konce.)
— 2 —
Tajuplný a symbolický příběh o krysaři s píšťalkou.
Základním východiskem příběhu je stará německá pověst pocházející patrně ze 13. století, která se váže k legendárnímu původu Sasů v Sedmihradsku.
Tato pověst inspirovala českého básníka, prozaika, dramatika a významného politického publicistu Viktora Dyka k napsání novely Krysař.
"A vaše jméno?" "Nejmenuji se, jsem nikdo, jsem hůř než nikdo, jsem krysař." Tak tato kniha začíná. Věty, které jsou zde napsány, dodávají postavě krysaře tajuplnost.
Krysař přichází do města Hammeln, kde má za patřičnou odměnu vyhnat svou kouzelnou píšťalou všechny krysy z města. Tam pozná dívku jménem Agnes, do níž se zamiluje. Krysař svůj závazek splní, ale hammelnští konšelé mu odmítají vyplatit slíbenou odměnu. Krysař se chce celému městu pomstít za to, že mu nezaplatili, ale kvůli Agnes to neudělá, protože ji miluje. Když ho však Agnes zradí a kvůli své zradě se rozhodne posléze skočit do propasti z hory Koppel, krysař použije píšťalku proti lidem. Zmámí všechny hammelnské písní o zemi Sedmihradské a odvede je na horu a všichni jsou pohlceni propastí.
Kromě krysaře a Agnes hraje v knize velice podstatnou roli také rybář Sepp Jörgen, kterému vše, co se kolem něho děje, dochází vždy až následující den, za což se mu všichni posmívají. Ten jako jediný nepodlehl melodii píšťalky. Druhý den bloudil prázdným městem a uslyšel pláč malého dítěte, jež přežilo jen proto, že tak malé nemohlo podlehnout kouzelné píšťale. Jörgen vše pochopil, vzpomněl si na melodii, kterou vyluzovala píšťala, vzal dítě a vydal se na horu Koppel - stejně jako všichni ostatní den předtím. U propasti přestal myslet na melodii píšťaly, spatřil dítě ve svém náručí, rozhodl se najít ženu a zároveň matku pro dítě. Věděl, že se musí o dítě postarat. Naplnila se tak věštba krysaře: "Snad jsi zrozen pro něco lepšího, nejsi-li zrozen pro štěstí."
Pověst říká, že krysař odvedl všechny hammelnské podzemím do země Sedmihradské, kde se stali předky sedmihradských Sasů.
— 3 —
Dykova novela o krysaři je založena na německé legendě. Krysař je pozván do města Hammeln, aby zde vykořistil myši, jimiž je město zahlceno. Poznává Agnes, se kterou prožívá tragickou lásku. Krysař se nepohodne s konšely - nedostává zaplaceno za vykonanou práci podle svých představ. Mstí svou zlomenou duši na zhýralých měšťanech, které pomocí své krysařské flétny navádí do propasti. Jako náznak naděje na lepší budoucnost, dva nevinní lidé - nemluvně a blázen - přežívají...
Do městečka Hammeln je povolán Krysař, aby odstranil Krysy. Krysař je vyhání pomocí píšťaly, na kterou když jemně zapíská, krysy jdou za ním a on je odvede do řeky.
Krysaře v městečku nemají rádi. On se seznamuje s Agnes, postupem času se do sebe zamilují. Jenže Agnes už chodí s Kristiánem.
Krysaři byla slíbena odměna za zlikvidování krys, zástupci rady města mu však odměnu odmítli vyplatit, a tak jim začal Krysař vyhrožovat.
V Hammeln se šíří pověst, že za horou Koppel za městem se nachází hluboká propast, dojde-li člověk až na její konec, najde přímo ráj.
Krysař potká Kristiána, když po noci plné lásky odchází od Agnes. Za nějakou dobu Agnes Krysařovi řekne, že s Kristiánem čeká dítě. Krysař se rozhodne odejít z města. Agnes uteče z domu, vydá se hledat Krysaře a matka s Kristiánem po ní pátrají.
Krysař se rozhodne pomstít celému městu, zplna hrdla začne pískat na píšťalu, až za ním začnou chodit lidé stejně jako krysy. Zavede je do propasti a Krysař s nimi odejde do Sedmihradska = pomyslného ráje.
Zkáze unikne jen rybář Jörgen, jenž má zpomalené chápání, a malé dítě v kolébce, které zachrání právě Jörgen, když prochází opuštěným městem.
— 4 —
"Jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo - jsem krysař." Těmito slovy začíná legendární novela Viktora Dyka o mytické postavě, která dostala příležitost stát se alespoň na omezenou dobu člověkem - milujícím, pochybujícím a nakonec i selhávajícím.
Do města Hameln přijíždí krysař, tajuplný muž, jehož náplní práce je topit krysy. Má temný zjev, nosí dlouhý černý kabát s kapucí, ve kterém vypadá ještě hubeněji a v dlouhých hubených prstech svírá svou všudypřítomnou píšťalu. Seznámí se s mladou ženou Agnes, do které se zamiluje.
Ona je jediná z celého města, která na něj nevzhlíží s odporem a strachem. Jiní lidé ho nechápou, v hospodě si k němu ani nepřisednou a pomlouvají ho, kudy chodí. Ve městě jej vidí rádi, protože jim pomáhá z domů vyhnat nechtěné škůdce, ale ještě raději by ho viděli odcházet. On je nad tímto jejich chováním povznesen, protože ví, že kdyby chtěl, všechny by mohl jednoduše a bez námahy do jednoho zabít.
Jeho píšťala je totiž kouzelná, a pokud se rozhodne, že na ni zahraje z plna hrdla, může ovládat nejen krysy, ale i lidi.
Jednoho dne se k tomu skutečně rozhodne, protože mu jeho milovaná Agnes oznámí, že je těhotná s jiným mužem a město mu není ochotno vyplatit peníze, jež mu za práci dluží.
Vezme svou píšťalu a celé město dovede na kraj vrcholu Koppel, odkud všichni spadnou do propasti a zemřou. Kromě neoblíbeného rybáře Seppa Jorgena a malého plačícího novorozeněte, kteří přežijí.
Krysař je Dykovým vrcholovým dílem a se svými 75 stranami se čte jako po másle. Navazuje na starou německou pověst o krysaři, který na píšťalu vábil krysy.
— 5 —
Lyrická próza inspirovaná romantickým saským motivem ze 13. století o krysaři, který na žádost občanů očistil hanzovní město Hameln od krys.
Obsah
Město Hameln trápí všudypřítomné krysy, které ztrpčují obyvatelům města život. Je proto povolán krysař, který svou píšťalou a tóny z ní vycházejícími dokáže krysy odvést k moři, kde se utopí. Krysař je při svém příchodu do města okouzlen dívkou Agnes, která jeho náklonnost opětuje. Má však již milence - dlouhého Kristiána, takže musí svoji lásku ke krysaři tajit.
Páni konšelé krysaři odmítají vyplatit jeho mzdu čítající sto zlatých, kterou ve chvíli nouze značně "přemrštili", odvolávajíce se na to, že smlouva nebyla uzavřena před Bohem a že krysař nemusel vynaložit tolik práce, aby si ji zasloužil. Krysař je rozezlen, nejprve chce město zničit, kvůli Agnes jej však ušetří. Agnes však zjistí, že je těhotná - nikoli s krysařem, ale se svým milým Kristiánem. Přemluví krysaře, aby město opustil a zapomněl na ni. Než krysař odejde, setká se v putice U Žíznivého člověka s magistrem Faustusem, jenž se ho snaží výměnou za věčný život přemluvit, aby svou píšťalou škodil lidem. Krysař na tuto nabídku nepřistoupí a z Hamelnu odejde.
Láska k Agnes je však silnější a krysař se rozhodně k návratu. Najde však jen matku své milenky, která se zbláznila kvůli vědomí, že její dcera spáchala sebevraždu. V zármutku se rozhodně celou vesnici odvést na vrch Koppel, kde je propast mající podle legendy vést do země Sedmihradské. Během jeho tklivé hry na píšťalu se v lidech probouzí jejich tajné touhy a skočí do propasti s nadějí, že se dostanou do Sedmihradska a povedou zde lepší život. Krysař doufá, že se opět setká s Agnes, jež jediná byla schopna v něm vyvolat city.
Živ zůstane jen Sepp Jörgen - chudý rybář, který má tak málo rozumu, že vše pochopí až druhý den. I krysařova píšťala ho proto zláká až příští den po odchodu měšťanů, její moc však přeruší pláč dítěte, které jeho zlákaná matka zapomněla v kolébce. Sepp se dítěte ujme.
CITÁT Z KNIHY
"Nejmenuji se; jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem krysař."
(str. 7)
— 6 —
Novela Viktora Dyka Krysař byla dokončena v září 1911, v letech 1911-1912 začala vycházet časopisecky v Lumíru, knižně byl Krysař vydán až roku 1915.
Dyk vychází ze staré německé pověsti o krysaři pocházející nejspíše ze 13. století (v různých zpracováních se datace liší), jež vypráví o bájném původu Sasů v Sedmihradsku. Podle této legendy byl krysař pozván do města Hammeln, aby pomocí své kouzelné píšťaly vyhubil krysy, které město sužovaly. Měšťané mu odmítli zaplatit patřičnou odměnu, a tak jejich děti odvedl k hoře Koppel, která se otevřela a všechny pohltila. Podle pověsti doputovaly podzemím až do Sedmihradska, kde se údajně staly předky sedmihradských Sasů.
Charakteristika hlavních postav
krysař - nikdo, člověk bez domova a rodiny; samotář
Agnes - dívka milující krysaře, ale čeká dítě Kristiána
Sepp Jörgen - milý rybář; vše mu dochází o den později
Stručný děj
Krysař přichází do městečka Hammeln, kde má za úkol vyhnat přemnožené krysy. Má totiž píšťalu, do které když zafouká, krysy jej následují. Vždy však fouká jen jemně. Zde také potká Agnes, do které se zamiluje.
Když mu ale konšelé odmítnou zaplatit za vykonanou službu, chce se městu pomstít, ale kvůli Agnes si to rozmyslí. Krysař zjistí, že Agnes čeká dítě s Kristiánem, a tak odejde.
Agnes to nedá a jde skočit do propasti na hoře Koppel, která podle pohádky vede do země Sedmihradské.
Krysař už nemá co ztratit, zapíská proto na píšťalu naplno. Jenže už za ním nejdou krysy, ale lidi z Hammelnu. Krysař je odvede na Koppel a navede do propasti, do které nakonec skočí i on sám.
Na živu zůstanou jen Sepp Jörgen, jemuž vše dochází o den později, a batole. Sepp jde hledat ženu, která by dala dítěti napít...
Ukázka
A krysař zapískal na svou píšťalu.
Nebyl to však tenký, tlumený tón, kterým vábil myši. Zvuk zněl plně a mocně; srdce při něm prudce zabušilo, krok se bezděčně zrychlil a probouzelo se - tiše, oh, tiše! - vše, co dřímalo v hlubokém nitru. Ale jak rychle šla tato píseň ze sna do života a z života do smrti! Jak tragické a velké vypětí! Jak jímavý a nezapomenutelný hlas!
Krysař pískal.
— 7 —
Novela volně zpracovává středověkou pověst o krysaři z Hammeln, který očistí město od krys, avšak později přivádí jeho obyvatele do záhuby.
Krysař přijíždí do města Hammeln, aby jej zbavil krys. Zastaví u dveří domu, kde žije Agnes, seznámí se s ní a zamilují se do sebe. Na vyhánění krys stačí zahrát tiše na píšťalu. Bál se, že kdyby hrál silně, stalo by se něco špatného. S Agnes má poměr, přestože ona má ještě jiného muže. Když krysař odloudí všechny krysy, žádá po radních své peníze. Radní ale nedodrží slib a předem domluvenou částku mu nedají. Agnes zatím čeká dítě s Kristiánem, se kterým spala i přesto, že miluje krysaře. Protože je nešťastná, spáchá sebevraždu.
Krysař se chce pomstít radním i celému městu, a tak zapíská silně na píšťalu ukolébavku o Sedmihradském království. Všichni kromě Seppa Jorgena, jenž je zpomalený o den, spadnou i spolu s krysařem do propasti. Sepp Jorgen teprve druhý den pochopí, co se stalo a že je ve městě sám. Vydává se směrem k propasti a přemýšlí, že skočí. Vtom ale uslyší křik malého dítěte. Vezme ho a vydá se pro něj hledat matku...
— 8 —
Informace
O autorovi
Bibliografické údaje
- Autor: Viktor Dyk
- Jazyk: Čeština
- Vydáno: 1915
- Žánr: filozofické, povídka, společenské
