Audience (Václav Havel)

Tato jednoaktová hra z roku 1975 s autobiografickou postavou Ferdinanda Vaňka je první z her inspirovaných zkušeností autora sedmdesátých let. Soukromá premiéra Audience se uskutečnila o letních prázdninách 1976 vestodole na chalupě na Hrádečku; hrálo se pro přátele autora a režiséra. Oficiální premiéru měla Audience ve vídeňském divadle Akademietheater 9. října 1976. Na profesionální české scéně byla poprvé uvedena 12. prosince 1986 v pražském Divadle S.K.Neumanna.

Děj této jednoaktovky se odehrává v pivovaru ve sládkově kanceláři. Celá hra má pouze dvě postavy - sládka a Vaňka. Postava Vaňka má autobiografický charakter, je založena na vlastních prožitcích autora při práci v pivovaře.

Sládek seděl za stolem, popíjel pivo a nabídl ho i Vaňkovi. Vaněk moc pít nechtěl. Sládek se jej zeptal, co vlastně píše a on mu odpověděl, že divadelní hry. Bylo patrné, že sládek ho moc neposlouchal, stále jen pil další a další pivo. Pak se Vaňka zeptal, jestli zná herečky, třeba Bohdalovou a kolik jí je let. A potom se tázal na nějakého Kohouta, o kterém mu Vaněk řekl, že je to spisovatel. Sládek věděl, že se Vaněk stýká s Kohoutem, protože Vaněk byl sledovaný tajnou policií.

Sládek stále pije a už místy neví, co mluví, ptá se několikrát, jestli je Vaněk ženatý a jestli má děti. A pak mu nabízí, že by mu mohl dělat skladníka, aby pořád nemusel koulet sudy s cikány. Také mu pověděl, že se na něho chodí ptát z bezpečnosti a že pořád neví, co jim říkat, tak že by bylo nejlepší, aby vždy napsal na papír, co dělal a s kým se sešel, a přinesl mu to. Vaněk se diví a řekne mu na to, že přece nemůže donášet sám na sebe. To se sládek už rozčílí, vyčte Vaňkovi, že není kamarád. Dokonce ho obejme a tiše se rozpláče, ale najednou se jeho pláč promění v chrápání, sládek náhle usne... Vaněk mu položí hlavu na stůl a odejde.

Když se po čase vrátí, sládek se probouzí. Zase se ho ptá, jestli chce pivo, nic si z jejich předešlého rozhovoru nepamatuje a vše začíná nanovo...

Citát z knihy

Vaněk: "Já jsem vám opravdu velmi vděčen za vše, co jste pro mne udělal - vážím si toho, protože sám vím nejlíp, jak je takový postoj dnes vzácný - vytrhl jste mi tak říkajíc trn z paty, protože já vážně nevím, co bych si bez vaší pomoci počal - to místo ve skladu by pro mne znamenalo vetší úlevu, než si možná myslíte - jenomže já - nezlobte se - já přece nemůžu donášet sám na sebe -"

(Vaněk vysvětluje sládkovi)

— 1 —

Hlavní postavy: Vaněk, Sládek

Audience je jednoaktová hra odehrávající se v kanceláři sládka. Vaněk pracuje jako přikulovač sudů v pivovaře. Je spisovatelem, který píše drama. Sládek je opilý a navrhuje Vaňkovi vyšší postavení, pokud bude donášet sám na sebe. Vaněk odmítá.

Celý dialog je rozdělen jen několika odchody Sládka na záchod. Typickým znakem všech Havlových her (tedy i Audience) je několikanásobné opakování stejných frází. Sládek je postavou tragikomickou a paradoxně má vyšší postavení než Vaněk, jež je na mnohem vyšší intelektuální úrovni a jež jen koulí sudy v trutnovském pivovaře. Tato hra má spolu s několika dalšími značné autobiografické rysy (Vaněk je spisovatelem a přikulovačem sudů stejně jako sám Havel). Postava Vaňka se objevuje ještě v dalších hrách. Tyto hry se tedy nazývají vaňkovské. V této hře je však Vaněk jiný než v ostatních vaňkovských. V ostatních hrách totiž působí Vaněk usedle, až ostýchavě.

Audience je hra o morálce, a není jediná. Her o morálce napsal Havel totiž více.

— 2 —