Jak si Rumcajs koupil novou pistol
Rumcajs měl patálii s pistolí. Šest pěniček, co v pistoli odchoval, se mu do ní pořád vracelo jako do hnízda. Musel pistol odložit a dojít si do Jičína k puškaři pro novou. Puškař Halíř vyšel z dílny do krámu a povídá: "Co bude libo? Mám podat prach, nebo koule?"
"Nic z toho," řekl Rumcajs, "potřebuju novou pistol."
Halíř se chvíli přebíral v pistolích. Nakonec Rumcajsovi jednu podal přes pult.
"Vezmi si tuhle, je z Nýdrlantu, ta střílí sama."
"Co stojí?" zeptal se Rumcajs.
"Zač by byla u Halíře pistol? Je za halíř," povídá puškař.
Prachu a žaludů měl Rumcajs po kapsách dost, tak novou pistol rovnou nabil.
Od puškaře šel Rumcajs na rynk. Byl zrovna jarmark, stála tam střelnice a střelniční dědek vyvolával:
"Kavalíři, mordýři a loupežníci, zkuste si svou pistol u mě na střelnici!"
Rumcajs přistoupil, namířil nýdrlantskou pistol a stiskl. Rána nevyšla.
"Koupil sis to pěknej šancajk," povídá střelniční.
"Třeba byla chyba jen v ládování," řekl Rumcajs a namířil si to k věžové bráně, aby pistol v chládku přeládoval.
Jak jde, pistol najednou sama od sebe vystřelila. Snad se styděla za tu první ránu. Žalud hvízdl někam přes náměstí; a co by Rumcajs napočítal do tří, vyběhl z krámku u věžové brány hodinář Semerád. V ruce drží kukačkové hodiny a běduje na celý rynk:
"Rumcajsi, tys vyvedl pěknou věc. Tys mi střehl kukačku."
Kukačka byla zle trefená do křídla.
"Bude z toho mít smrt," běduje hodinář Semerád.
"Nebude," řekl Rumcajs, "co jsem pokazil, to taky spravím."
Vzal hodiny s postřelenou kukačkou a odnesl je Mance do jeskyně. Manka kukačku litovala, ale jak jí pomoct, to nevěděla.
"Co s ní, s chudákem?"
"Léčit se bude," řekl Rumcajs. "Nikde není kukačce tak dobře jako v zeleným lese. A proto ten nešťastný pták pobude u nás v Řáholci, dokud nevyzdraví."
Pověsili hodiny se střelenou kukačkou v lese na suk a pak se chodili dívat, co bude dál. Lesní vzduch dělal divy. Už za týden zkoušela kukačka zakukat a za čtrnáct dní kukala jako z partesu.
"Necháme ji tu tři neděle, aby jí zdraví jaksepatří zesílilo," určil Rumcajs.
Jenže brzy se po Řáholci mezi ptáky rozneslo, jakou mají u Rumcajsů kukačku. Přiletěli brhlíci, sojky, dlaskové, hejlové, žluvy a žluny, posedali kolem po větvích a očička jim mohla vypadnout.
Kukačka to chvíli snášela, ale pak jí ta zvědavost přestala být vhod. Zaklapla se do hodinového domečku a už se nechtěla ukázat.
To zas nebylo vhod ptákům. Hejl řekl, že to tak nenechá, rozlouskl zobákem vrátka a všecko to znova kouká a kouká na kukačku.
"Co koukáte?" křikla kukačka.
"Abysme viděli," řehní se ptáci.
"Tak tedy uvidíte!" rozkřikla se kukačka, vyběhla z hodin a rozletěla se po lese Řáholci. Lítala od hnízda k hnízdu a v každém trochu pobyla.
"Co tam děláš?" křičeli na ni ptáci.
Ale ona ani muk. A když zlétala všechna hnízda, spořádaně se vrátila do svých kukacích hodin.
Za pár dní si hodinář Semerád přišel k Rumcajsovi pro uzdravenou kukačku. Rumcajs ho odvedl k hodinám na bukovém suku, kukačka vyběhla a třikrát zakukala. Semerád se podíval na své cylindrovky.
"Je to tak. Na vteřinku tři."
Poděkoval Rumcajsovi za péči o kukačku, sundal hodiny ze suku a odnesl si je do Jičína.
Ten den odpoledne smejčila Manka loupežnickou jeskyni. Rumcajs odešel do lesa, aby úklid překlimbal někde v mechu. Položil se pod strom, ale sotva odespal první slabiku, přiletí brhlík a začne se na něj zle čepejřit. Rumcajs ho zahnal kloboukem a pomalu znovu padá do spánku. Ale vtom už se k němu slétají sojky, dlaskové, hejlové, žluvy a žluny. A všichni zle na Rumcajse.
"Kruciš, co se to dnes u nás v lese děje?" zívl Rumcajs a posadil se.
Ptáci na něho ze všech stran, až musel vstát, a pak ho hnali od hnízda k hnízdu. Rumcajs nevěří svým loupežnickým očím. V každém hnízdě je čerstvě vylíhnutá hodinová kukačka.
Od rána do večera lezl Rumcajs nahoru a dolů po stromech a vybíral kukačky z hnízd. Potom to s Mankou všecko odnesli hodináři Semerádovi. Semerád opatřil zub…
