Bezedný rok (Stanislav K. Neumann)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

Bouhar

Bystřina zpívá v divokém spádu, 
málem a brouzdáš se na vodopádu, 
z mokrého kamení na suché vzhůru, 
vzhůru a vzhůru k lesnímu břehu, 
poslední smrk tu, mu pohladit kůru, 
napít se v štěrbinách zřidlého sněhu 
až nahoře.

Tady však, ještě pod poloninou, 
kravky se toulají s lačností línou 
po svahu v houšti i na paloucích, 
dědovi bouharu vypadla fajka, 
o ráji sní v těch hodinách vroucích 
ve stínu smrku, jenž jako vlajka 
se rozmáchl.

To jsme se lekli. A první pohled
po kravkách, jsou-li na jeho dohled —
dědo, je krásně pod Dragobratem.
Co vše tu kvete, jak to tu dýše,
nežli sem vtrhnou s bílým svým katem
zima a tvrdé zákony výše,
brrr, zakrátko.

Horilku sladkou, co říkáš, bratře, 
dávno žes nepil takovou, k vatře, 
škoda, že neusedneme spolem. 
Ať ještě žijem, ať kvetou struky 
kravkám i mladicím dokola kolem, 
a jako dole ty staré buky 
je každý chlap.

Dávno žes nejed tak bílého chleba? 
Čert vám ty vaše skály tu jebá, 
pak z toho panská srdce jsou dravá. 
I na té kukuřici vás šidí, 
jen když se pytlík vlní a vzdouvá, 
máš to tak pořád: dvojí jsou lidi 
tu na světě.

Dávno žes nehulil takový tabák? 
Ať ze mne zpívá zelený žabák, 
není-li to jen ze staré slámy, 
co zbude po chudém oborichu. 
Kuřme, když chutná, a den je s námi, 
chudí jsou bez smrtelného hříchu 
tu na zemi.

Chtělo by se tu u tebe lehat, 
v kolibě spát a po horách běhat, 
dokud nás letní paprsky hřejí. 
I chuďas bere tu krásu a sílu, 
majerky večer všecky se smějí, 
žehnej vám země, kravkám i dílu, 
na pány sešli mor.

Informace

e-kniha

Kompletní kniha ke stažení (ePub, PDF):

  • 13. 5. 2023