Jakub a jeho pán (Milan Kundera)

6

Rozdíly mezi Tristramem Shandym a Jakubem fatalistou nejsou ostatně méně důležité než podobnosti.

Je tu především rozdíl temperamentu: Sterne je pomalý; jeho metodou je zpomalování; jeho optikou je mikroskop (umí zastavit čas a izolovat jednu vteřinu života tak, jak to učiní později James Joyce).

Diderot je rychlý; jeho metodou je zrychlování; jeho optikou je dalekohled (neznám více strhující začátek románu než první stránky Jakuba fatalisty: virtuózní proměňování rejstříků; smysl pro rytmus; prestissimo prvních vět).

Je tu dále rozdíl struktury: Tristram Shandy je monolog jediného vypravěče, Tristrama samotného. Sterne sleduje drobnohledně všechny vrtochy jeho podivínského myšlení.

U Diderota vypráví příhody románu šest vypravěčů, kteří přerušují jeden druhého: autor sám (v dialogu se čtenářem); pán (v dialogu s Jakubem); Jakub (v dialogu s pánem); hospodská (v dialogu se svými posluchači); a markýz des Arcis. Dominantní postup všech jednotlivých příběhů je dialog (jeho virtuozita nemá obdoby). Ale vypravěči vyprávějí ty dialogy sami „dialogujíce“ (dialogy jsou takto zarámovány do dalších dialogů), takže celek románu je jen jedna nesmírná hlasitá konverzace.

A je tu ještě rozdíl ducha: kniha vikáře Sterna je kompromisem mezi duchem libertinským a sentimentálním, nostalgická vzpomínka na rabelaisovské veselí v stydlivém předpokoji viktoriánské epochy.

Diderotův román je výbuch drzé svobody bez autocenzury, exploze erotiky bez sentimentálního alibi.

A je tu konečně rozdíl ve stupni realistické iluze: Sterne sice převrací chronologii, ale události jsou přitom pevně zakotveny do času a místa. Postavy jsou podivínské, ale obdařeny vším, co nám dává věřit v jejich reálnou existenci.

Diderot vytváří prostor, který v dějinách románu před ním neexistoval: je to holá scéna bez dekorace: odkud přišli? Neví se. Jak se jmenují? Co je nám po tom. Jak jsou staří? Ne, Diderot neudělá nic, aby nám dal uvěřit, že jeho postavy skutečně existují v nějakém determinovaném čase. V celých dějinách světového románu představuje Jakub fatalista nejradikálnější odmítnutí realistické iluze a estetiky takzvaného psychologického románu.