Celá e-kniha Mechanické piano ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
KAPITOLA XIII
Doktor Paul Próteus, syn úspěšného muže, sám bohatý muž s vyhlídkami na bohatství ještě větší, v noci po večírku chlapů bez bázně a hany u Kronera, ležel v posteli a počítal svá materiální požehnání. Zjistil, že je na tom tak výtečně, aby si mohl dovolit zůstat poctivý. I kdyby už nepracoval ani jeden den v životě, pořád měl bezmála tři čtvrtě miliónu dolarů.
Tentokrát byla jeho nespokojenost s vlastním životem konkrétní. Reagoval na urážku, kterou by jako takovou chápal takřka každý člověk v kterémkoli období dějin. Bylo mu řečeno, aby se stal udavačem a práskl svého přítele, Eda Finnertyho. Byl to snad nejzásadnější útok na jeho poctivost, jakému mohl být vystaven, a Paul ho přijal se stejnou úlevou, jakou lidé pocítili, když — po desetiletích napětí — padly první výstřely poslední války.
Teď si už mohl dovolit ztratit trpělivost a podat výpověď.
Anita spala — dosytosti uspokojená, ani ne tak Paulem, jako spíš společenským orgasmem z nabídnutého místa v Pittsburghu, jímž vyvrcholila léta milostné hry se systémem.
Cestou z Albany domů pronesla dlouhý monolog — proslov, který mohl klidně vyjít z Shepherdových úst.
Rozebrala celou Paulovu kariéru od chvíle jejich sňatku do současnosti a překvapila Paula tvrzením, že jeho cesta byla vystlána mrtvolami padlých mužů, kteří se ho snažili předčit, ale museli s hořkostí v srdci ustoupit a byli zničeni.
Líčila tento masakr tak živými barvami, že se musel na okamžik odpoutat od vlastních myšlenek a zvážit, zda v Jejích slovech není aspoň špetka pravdy. Probíral se skalpy, jež mu vypočítala, jedním za druhým — muži, kteří s ním soupeřili o to či ono místo — a dospěl ke zjištění, že všichni dopadli dobře, že na Jeho vítězství nikdo finančně ani duševně nedoplatil. Ale pro Anitu to byli nebožtíci, zastřelení ranou mezi oči, nepotřebný brak příhodně odklizený z cesty.
Paul se Anitě nesvěřil s podmínkami, které by musel splnit, aby to pittsburské místo získal. Ani jí nenaznačil, že míní udělat něco jiného než toto místo hrdě a s radostí přijmout.
Jak tak ležel vedle ní, blahopřál si ke svému klidu, k tomu, že ji vlastně poprvé v životě dokázal přelstít. Ještě dlouho nechtěl Anitě prozradit, že dává výpověď, dokud na to nebude připravena. Jemně ji bude přeškolovat na novou soustavu hodnot a teprve potom odejde. Šok ze skutečnosti, že je ženou nýmanda, by jinak mohl skončit tragicky. Jediným důvodem Jejích styků s ostatním světem bylo manželovo postavení. Kdyby své postavení ztratil, nebyla vyloučena úděsná možnost, že by ztratila kontakt se světem ve všem všudy nebo, což byla pro Paula ještě horší představa, že by od něho odešla.
A Paul si nepřál, aby se cokoli z toho přihodilo. Byla ženou, kterou mu vložil do náruče osud, a on se ji ze všech sil snažil milovat. Znal ji příliš dobře, aby urážlivé nálady, v nichž se po většinu času nacházela, nebral pouze Jako dojemný projev jejích citů.
Byla také hlubším zdrojem Jeho odvahy, než si byl vůbec ochoten přiznat.
Navíc měla sexuální talent, který Paula naplňoval Jediným bezvýhradným nadšením na světě.
Svou umíněnou pozorností k detailům Anita rovněž umožňovala přepych jeho odpoutaného, někdy pobaveného, Jindy zas cynického postoje k životu.
Byla také vším, co měl.
Pojednou se mu v hrudi vzedmula nejasná panika a zaplašila dřímotu, právě ve chvíli, kdy by Ji přivítal nejvděčněji. Začínal chápat, že i pro něho to bude šok. Zmocnil se ho zvláštní netělesný pocit, připadal si jako nehmotný chomáč, pouhé nic, člověk, který rezignoval na své bytí. V náhlém porozumění, že jak on, tak Anita jsou něčím víc než svým postavením v tomto světě, objal spící manželku a složil hlavu na prsa předsmrtné podoby své životní družky.
„Mmmmmmmm?“ zamumlala Anita. „Mmmmmmmm?“ „Anito —“ „Mmm?“
„Anito, miluju tě.“ Pocítil nutkání všechno jí vypovědět a prolnout svoje vědomí jejím. Sotvaže však pozdvihl hlavu z omamného žáru a vůně jejích ňader, zavál mu do tváře chladný, čerstvý vzduch od Adirondackého pohoří a přišel zase k rozu…
