Veliké lásky a sny (Josef Kainar)

Nevědomí

Pracují spolu,
hádají se spolu,
mají stejnou chůzi,
mají stejný smích,
jenom o té lásce,
co je mezi nimi
dodneška neví
ani jeden z nich.
Tak on ten cit,
co přetrvat má v čase,
nevzkvete nikdy
s prvním povzdechem.
On je tak tichý,
že až podobá se
čistému hříbku
v mlází pod mechem.
Jen ať neruší ho,
kdo jde kolem mlází.
A třeba o něm
tuze dobře ví.
Neruště lásku,
která s jitrem vchází.
Máme jí tolik,
tolik potřebí.