ŠESTATŘICÁTÁ KAPITOLA
Struan dočetl poslední stránku anglického překladu ruských dokumentů. Pečlivě urovnal stránky, vrátil je do aktovky a nechal ji ležet na svém klíně.
“Co se děje?” zeptala se Mej-mej. “Proč jsi tak fantasticky tiše, ej-ja?” Ležela v posteli pod moskytiérou a proti hedvábné noční košili zlaté barvy se její pleť zdála být úplně bílá.
“Nic, holčičko.”
“Nech těch bysnysů a povídej si se mnou. Už jsi hodinu jako učenec.”
“Nech mě pět minut přemýšlet. Potom si tebou budu povídat, ano?”
“Hm,” zamumlala. “Kdybych nebyla nemocná, tak bys se mnou celou dobu posteloval.”
“Ale ano, holčičko.” Struan šel ke dveřím na zahradu a zadíval se na noční oblohu. Hvězdy jasně zářily a nebe slibovalo jasné počasí.
Mej-mej se uvelebila v posteli a dívala se na něj. Vypadá velmi unaveně, pomyslela si. Ubohý tchajpan, má tolik starostí.
Vyprávěl jí o Culumovi i o obavách, které o něj má, nikoli však o Gorthovi. Také ji ujistil, že dostane kůru proti horečce, ale až za několik dní. Pověděl jí i o Mary a proklínal A-tchang.
“Zatracená bláznivá vražedkyně. Měla mít rozum. Kdyby se Mary svěřila mně - nebo tobě, mohli jsme ji poslat někam pryč, aby porodila dítě bezpečně a tajně. Do Ameriky nebo tam někam. Dítě se mohlo dát k adopci…”
“A co ten její Glessing?” zeptala se. “Vzal by si ji stejně? Po devíti měsících?”
“S tím už je beztak konec.”
“Kdo je otec?” zeptala se Mej-mej.
“S tím se mi nesvěřila,” odpověděl Struan a Mej-mej se v duchu usmála.
“Ubohá Mary,” dodal. “Teď už je vyřízená do konce života.”
“Nesmysl, tchaj-pane. Svatba může být - když o tom Glessing a Horatio nebudou vědět.”
“Zbláznila ses? Ovšemže je konec. To, co říkáš, není možné. A je to nečestné, hrozně nečestné.”
“Ano. Ale to, co se nikdy neprozradí, nevadí. A důvod pro tajnost je správný, ne špatný, tak si nedělej starosti.”
“Jak to, že se to nikdy neprozradí, proboha? Ovšemže se on o tom dozví. Určitě zjistí, že není panna.”
I to se dá zařídit, tchaj-pane, pomyslela si Mej-mej. Existují způsoby, jak muže oklamat. Vy, muži, jste občas jak prostí. Ve většině věcí, na kterých opravdu záleží, jsou ženy chytřejší.
A rozhodla se, že musí poslat někoho k Ma-ry, aby jí vysvětlil všechno, co je důležité, a odradil ji od těch bláznivých myšlenek na sebevraždu. Koho? Nejspíš Starší sestru, Čchen Šengovu třetí ženu, která kdysi byla ve vykřičeném domě a v takových tajemstvích se určitě vyzná. Pošlu ji tam zítra. Určitě bude vědět, co má říci Ma-ry. A tak Ma-ry už má po starostech. Dá-li joss. Ale co Culum, Gorth a Tess? Ani to už brzy nebude žádný problém, protože se připravuje vražda. A má horečka? To ukáže joss. Všechno dopadne tak, jak rozhodne joss, tak proč bych si s tím měla lámat hlavu? Nejlepší bude se s tím smířit. Je mi tě líto, tchaj-pane. Tak moc přemýšlíš, tak moc plánuješ a pořád zkoušíš měnit joss podle své libosti - ale ono to tak jednoduše nejde, že? zeptala se v duchu. On vlastně dělá totéž co já, co dělají všichni Číňané. Vysmívá se osudu, jossu a bohům a snaží se využívat muže i ženy pro své záměry. A to je určitě správné. V mnoha ohledech jsi, tchaj-pane, víc Číňan než já.
Zavrtala se hlouběji pod sladce vonící podušky a čekala, kdy si s ní Struan začne povídat.
Struan se však plně soustředil na to, co se dozvěděl z aktovky.
Mezi dokumenty nalezl překlad tajné zprávy, která byla vypracována loni, v červenci 1840, pro cara Nikolaje I. a obsahovala - a to bylo neuvěřitelné - mapy území mezi Ruskem a Čínou. Jen samotné mapy, první, které kdy Struan viděl, měly nevyčíslitelnou hodnotu. K tomu byl přiložen rozbor toho, co dokumenty vlastně znamenají.
Tajnou zprávu připravil kníže Tergin, vedoucí tajného výboru pro plánování zahraničních záležitostí. Pravilo se v ní:
Po zvážení všech faktů jsme dospěli k závěru, že za půl století car ovládne území od Baltského moře k Tichému oceánu, od Severního ledového moře po Indický oceán a bude schopen převzít vládu nad celým světem, pokud se ovšem v příštích letech podaří uvést do života t…
