POPRASK KOLEM HAVELOCKA
Pocházím z rodiny, ve které se knihy považují za základní životní potřebu stejně jako vzduch, jídlo a voda, a tak mě pokaždé poděsí, když si uvědomím, jak málo toho asi průměrný člověk za život přečte. Vždycky mi připadalo zvláštní, že většina diktátorů pohlíží na literaturu s takovou nedůvěrou, protože pro mě knihy odjakživa byly nejbližšími přáteli a trpělivými učiteli. Bylo mi jasné, že určitá díla - jako například O původu druhů, Kapitál nebo Bible - mohou člověka do značné míry ovlivnit, ale nikdy mě nenapadlo, jaký poprask může nějaká kniha způsobit, dokud jsem v hotelu Royal Palace Highcliffe nepředstavil Havelocka Ellise.
Po příjezdu do Bournemouthu jsem se co nejrychleji vydal do svého oblíbeného obchodu, knihkupectví H. G. Cummin v Christchurch Road. Je to vysoký a úzký dům, v němž se nachází obrovská a fascinující sbírka nových i starých knih. V přízemí a v suterénu na vás z regálů uhrančivě hledí nové knihy v pestrobarevných přebalech. Když však vystoupíte po křivých vrzavých schodech do čtyř horních pater domu, ocitnete se rázem v úplně dickensovském světě. V každé místnosti se od podlahy až ke stropu tyčí hromady starých svazků. Lemují stěny úzkých schodišť a obklopují vás jako krásné, teplé a provoněné lůno. Každá z knih má svoji vlastní vůni. Jedna voní prachem, druhá podzimním lesem, třetí houbami, další záhonem rozkvetlých květin nebo pečenými kaštany. Některé vydávají štiplavou vlhkou vůni páleného uhlí a jiné voní po medu. Kromě tisíců rozličných vůní si můžete vychutnat i dotek, polaskat se s těžkými koženými vazbami, hladkými jako tuleň, se zlatavě třpytivými písmeny prosvítajícími jako žíly z oblýskaných hřbetů.
Jsou tu svazky objemné jako kmen stromu, knihy štíhlé jako proutek, knihy vytištěné na papíře silném a měkkém jako listy náprstníku, knihy na papíře tak bílém a křupavém, že připomíná led, nebo na jemném průsvitném papíře podobném ojíněné pavoučí síti. A pak barvy vazeb: barvy východu a západu slunce, zářivé odstíny podzimních lesů, smutné tóny zimních vřesovišť, mramorované předsádky podobné vesmírným mlhovinám. A všechna tato potěšení smyslů vás omámí a rozradostní, ještě než prozkoumáte tituly: Velký rudý ostrov - Madagaskar, Z Pekingu do Lhasy, Brazilkou divočinou, Sierra Leone - obyvatelstvo, hospodářství, tajné spolky. Pak nastane onen skvělý okamžik, kdy otevřete první knihu. Máte pocit, jako byste mávli kouzelným proutkem a ocitli se v jiném světě.
Místnost kolem vás hned zmizí a vy náhle plujete s Wallacem po divoké Amazonce, pomáháte Mary Kingsleyové uzavírat obchody se slonovinou, spolu s du Challuem čelíte útočící gorile, milujete tisíce krásných žen v tisíci románech, kráčíte ke gilotině po boku Sidneye Cartona, smějete se ve člunu s edwardiánskými gentlemany, cestujete do Číny s Markem Polem. A tohle všechno prožíváte na křivé dřevěné podlaze knihkupectví bez vydání jediného penny. Nebo bych měl spíš říct, že člověk může tohle všechno prožít bez vydání jediného penny. Já sám však zřejmě nejsem schopen vejít do knihkupectví s prázdnýma rukama a ve stejném stavu odejít. Moje šeková knížka přitom vždy trochu zhubne a obvykle si musím objednat taxi, aby mi pomohlo odvézt mé nákupy.
Toho dne už jsem za knihy utratil daleko víc, než jsem zamýšlel. Ale který muž činu a pevného charakteru by dokázal odolat publikaci o slonech nebo Anatomii gorily? Vtom jsem náhle spatřil, jak se na polici v úrovni mých očí mírumilovně krčí řada svazků, jež jsem si už dlouho přál získat. Knihy byly vázány v temném kaštanově hnědém plátně a kromě rozdílu v tloušťce jednotivých dílů vypadaly všechny svazky stejně. Velká písmena názvu byla velmi slabě zřetelná, téměř nečitelná. Takže jsem tuto Pandořinu skříňku mezi knihami mohl klidně minout, kdyby se v tu chvíli do místnosti nezatoulal zaprášeným oknem zbloudilý paprsek zimního slunce a neosvětlil svazky a jejich titul: Halvelock Ellis - Psychologie sexuality.
Každý, kdo se zajímá o vzácná zvířata a hlavně ten, kdo je cho…
