(14) PRVNÍ ROCHNĚ
Slunce svítilo až k neuvěření, bělo-modro-červená vlajka se třepotala na stožáru a pod ní stály družiny při prvním slavnostním nástupu. Na levém křídle Ještěrky: Vavík, Aťka, Kulich, Rozlivka, Sedmihlásek a Esmeralda. Vedle nich Světlušky: Nora, Vlasatka, Kalous, Mahulena, Hasivka a Pérovec. Vedle Světlušek Veverky: Hejkal, Kutilka, Tesařík, Karkulka, Kociánek a Mimi. A na pravém křídle Poštolky: Vendulka, Linduška, Modrásek, Nataša, Hrabátko a Štěpánek. Před oddílem Radim, Voloďa a Eva. Celý oddíl byl ve slavnostním stejnokroji.
"Všem družinám a každému z vás osobně děkuji," řekl Radim, "za to, že jste během pěti dnů proměnili provizorní tábořiště na tábor, za jaký se nemusíme stydět. Dnes začínáme žít normálním a plným táborovým životem. Pravidelný chod tábora je dán denním řádem. Dobře si ho pročtěte - visí na táborových novinách."
Potom vyhlásil stav družinového bodování za výstavbu tábora. Rozdíly byly po prvních pěti dnech celkem nepatrné. Vedly Veverky s 210 body před Světluškami a Ještěrkami. Čtvrté Poštolky měly ještě 170 bodů, takže celé pořadí mohl rázně zamíchat jediný táborový den.
Malé překvapení uchystal pak oddílu Voloďa, když mu Radim předal slovo:
"Čas 7.40 hodin ráno je v denním řádu určen na prohlídku stanů. Budeme bodovat čistotu ve stanu i v jeho nejbližším okolí, úpravu lůžek a pořádek ve věcech. Stanu, který vyjde nejúspěšněji z ranní prohlídky, bude udělena tato vlajka čistoty."
Voloďa pohlédl na Evu a ta rozvinula před oddílem malou modrou vlajku s bílou rybkou jako symbolem čistoty. Byla to krásná vlajka. Až to oddílem zašumělo.
"Vítězný stan bude mít právo i povinnost být označen touto vlajkou od konce ranní prohlídky až do rozdílení služeb," pokračoval Voloďa. "Naproti tomu obyvatelům stanu, ve kterém bude největší nepořádek, bude uděleno ,rochně dne'."
V té chvíli Eva odhalila záhadný neforemný předmět, který byl přikryt stanovým plátnem. Celý tábor zahřímal smíchem: před očima dětí se objevila prasečí hlavička se vztyčenými oušky, vytesaná z pařízku. Byla by to báječná ozdoba každého stanu, kdyby to nebylo zrovna "rochně dne".
"Upozorňuji," dokončil Voloďa svůj proslov, "že vlajka čistoty i rochně dne budou do družinového bodování oceněny pěti body. Rochně ovšem minusovými! Za druhé, že vlajka čistoty může být přidělena i více stanům najednou. Rochně ovšem taky. A za třetí, že prohlídky stanů nebudou jenom v sedm hodin čtyřicet minut. Někdy bude prohlídka provedena i v jinou hodinu, aby si nikdo nemyslel, že stan musí být uklizený jen po ránu a že třeba po obědě v něm může být chlívek."
Tohle upozornění poněkud protáhlo nastoupeným táborníkům obličeje. Dojmy si však už nestačili mezi sebou vyměnit, protože Radim dal poslední pokyny před rozchodem:
"Za patnáct minut se vedoucí družin sejdou u mého stanu, kde dostanou podrobné údaje k dopolednímu orientačnímu závodu družin. Družiny mezitím dostanou s sebou svačinu. - Rozchod!"
Celý tábor se vyřítil k nástěnným táborovým novinám, aby si přečetl denní řád.
"Ještěrky, ke mně!" zahřímal však Vavík, a Ještěrky se poslušně vrátily k svému vedoucímu.
"Než vyrazíme, bude mít každý svůj stan jako z cukru! Počítejte s tím, že prohlídka proběhne, až my budeme na orientačním pochodu. Kdo dostane rochně, poletí v teplákách do vody. - A teď frčte!"
Ještěrky frčely. Aťka, Esmeralda, Sedmihlásek a Vavík do stanu na převlečení, ale Rozlivka s Kulichem přece jen k nástěnce. Před tou byl pěkný shluk.
"Tohle není táborový denní řád," huhlal Kulich, když dočetl vývěsku, "to je denní řád z Ďábelských ostrovů. A ani tam snad nebudili trestance v šest hodin ráno."
"A hned po probuzení je usilovné tělesné cvičení - to se nám snad musí vymstít na zdraví," strachoval se Rozlivka. "Zvlášť když hned po něm následuje mytí a koupání. To snad není ani v Sing-Singu - doma mi na to stačí pár minut, a vodu máme teplou!"
"Přitom na úklid stanů je pak jen patnáct minut - chápeš to?" žasl Kulich. "Víš, jak já jsem důkladnej? Víš, jaký jsem pu…
