(15) ZÁKONY KRÁLE AŠÓKY
Jednoho dne si svolal Radim vedoucí družin a doporučil jim, aby v hodině vyhrazené družinovému programu seznámili své členy se základními druhy tajných písem a šifer. Všichni čtyři zkušení harcovníci - Vavík, Hejkal, Nora a Vendulka - věděli, kolik uhodilo: že v nejbližších dnech přijde na pořad hra, ve které bude hodně šifrování. Brzy nato věnovali Radim s Voloďou celou dvouhodinovku ukázkám méně obvyklých šifrovaných zpráv. A další den, při nástupu na velký odpolední program, bylo vše jasné: hra byla tady!
Na její uvedení a na vysvětlení pravidel se děti těšily. Radim dovedl vždy rozdmýchat jejich fantazii už prvními slovy, a na velkých oddílových hrách si nechával obzvláště záležet.
"Jsme na půdě jedné z největších a nejlidnatějších zemí světa - na půdě Indie," byla jeho první věta. "Před dvěma tisíci dvěma sty lety mocný král Ašóka rozšířil její území tak, že hranice jeho říše téměř souhlasily s hranicemi dnešními. Rozevřete si mapy a poznamenejte si hraniční čáru," řekl Radim, zatímco Eva s Voloďou rozdali vedoucím družin mapy. Samozřejmě že to nebyly mapy Indie, nýbrž turistické mapy zdejšího kraje. Radim pak na ní vysvětloval "hranici". Tvořily ji vesměs cesty, potok a kraje lesa - tedy "džungle", jak řekl Radim. Hra byla i nenápadnou, ale pernou zkouškou ve čtení mapy.
"Podél hranic své říše dal vztyčit král Ašóka kamenné sloupy, na něž dal vytesat velice moudré zákony, jimiž se musel řídit každý obyvatel země. Bohužel po jeho smrti pohltil sloupy prales. I písmo, kterým byly zákony sepsány, je dnes neznámé.
Proto indická vláda, kterou já zde zastupuji, pozvala čtyři pracovní skupiny sestavené z nejvýznamnějších vědeckých osobností, ze světově proslulých odborníků na luštění neznámých písem. Je to družina Ještěrek, Světlušek, Veverek a Poštolek."
Tábor zahlučel a Radim dokončil svůj výklad.
"Vaším úkolem je objevit všechny Ašókovy sloupy, rozluštit jejich nápisy a výsledek mi donést v co nejkratší době. Družina, která nejdříve odevzdá texty Ašókových zákonů, získá padesát bodů. Druhé mužstvo bude ohodnoceno třiceti, třetí dvaceti a čtvrté deseti body. K tomu poznamenávám: Ašókových sloupů je celkem devět. Žádný z nich není vzdálen více než padesát metrů od hraniční čáry. A záleží na družinách, kterým směrem se pustí do hledání. - Má někdo dotaz? - Nikdo? - Připravit ke startu - vpřed!"
A závod pracovních skupin sestavených z nejvýznačnějších světových osobností začal.
Ještěrky, Poštolky a Veverky se pustily do závodu stejným směrem, v jakém popisoval Radim hranice "Indie". Světlušky vedené Norou se daly do měření sil opačným směrem.
Byl to riskantní tah. Jeho výhodou bylo, že Světlušky nebudou navádět "zdarma" ostatní družiny na sloupy, které Světlušky objeví. Naproti tomu byly při svém hledání odkázány jenom samy na sebe a nemohly se přiživovat na nálezech druhých. Jinou výhodou byl předpoklad, že nápisy budou luštit v klidu samy. Alespoň zpočátku.
Nora vedla svou družinu na stráň, na jejímž vrcholku byla cesta. Kolmo k cestě rozestavila družina řetěz.
"Po cestě musím jít sama," řekla, "protože musím kontrolovat podle mapy hranici, kterou cesta tvoří. Sloupy mají být v pásmu do padesáti metrů od pomezní čáry. Je nás šest, na každého tedy připadá asi osmimetrové pásmo. Nemusí nám tedy uniknout ani jeden Ašókův zákon."
"Připravte se ovšem na to, že sloupy budou v místech, kam se vám nebude chtít - v houštích, v roklích a podobně," poznamenal Nořin zástupce Vlasatka.
První sloup objevili velice daleko. Tak daleko, že se už začali dohadovat, zda se nemají raději vrátit. Vlasatka měl pravdu - sloup byl ukryt v houštině mladých smrčků, do kterého se muselo po břiše. Nebyl ovšem kamenný - byl to vyšší pařez, na němž byl obtočen pruh papíru s neznámou řečí. Zněl takto:
ětšiřobátititsupoodkinímsenohícuodevímoděvzeb
Malá Mahulena a neméně malý Hasivka zírali na nesrozumitelný text bezradně, ale Nora s Vlasatkou se na nápis pohrdlivě pousmáli už po několika vteřinách.
"Je to pozpá…
