Celá e-kniha Spasitel Duny ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
Říše netrpí jalovostí záměrů v období svého utváření. Teprve když se upevní, její cíle se vytrácejí a nahrazuje je vágní rituál.
Muad'Dibova přikázání od princezny Irulán
Vypadalo to na nepodařené zasedání, tato schůze Imperiální rady, usoudila Alia. Cítila, jak narůstá soupeřivá síla, hromadí se energie - bylo to v tom, jak si ona přeměřila Chani, ve Stilgarově šustění lejstry, v Paulově zakaboněném pokynu kvizarovi Korbovi.
Seděla sama na konci zlatého konferenčního stolu, takže se mohla balkonovými okny podívat do chabého odpoledního světla.
Korba, kterého její příchod zarazil, pokračoval v čemsi, co říkal Paulovi. "Po mém soudu, můj pane, není tu teď tolik bohů, jako bývalo."
Alia se dala do smíchu a zakláněla při tom hlavu. Tím pohybem se jí svezl nazad černý čepec abatyšského šatu. Objevila se její tvář - modromodré "melanžové" oči, matčina oválná tvář pod příkrovem bronzových vlasů, malý nos, široká ústa s plnými rty.
Korbovy tváře dostaly touž barvu, jakou měl jeho oranžový úbor. Upřel pohled na Alii; byl to zlostný zakrslík, plešatec supící vzteky. "Víte, co se povídá o vašem bratrovi?" vymáhal odpověď.
"Vím, co se povídá o vaše kvizaratu," opáčila Alia. "Nejste božští sluhové, jste pobožní špehové."
Korba se pohledem dožadoval Paulovy podpory a řekl: "Jsme povoláni z Muad'Dibova příkazu pro to, aby On poznal pravdu o svém lidu a oni seznali pravdu o Něm."
"Špehové," řekla Alia.
Korba sevřel rty a uraženě mlčel.
Paul se podíval na sestru a přemýšlel, proč Korbu provokuje. Pojednou spatřil, jak se Alia proměňuje do ženskosti, jak je nádherná v té prvotní nevinné svěžesti mládí. Přímo ho překvapilo, že si toho dosud nevšiml. Bylo jí patnáct, ba skoro šestnáct, Ctihodná matka bez abatyšského čepce, panenská kněžka, předmět bojácné úcty pověrčivých zástupů - Alia, Vládkyně Dýky.
"Tady není kdy a není tu ani místo pro nerozvážné chování vaší sestry," ozvala se Irulán.
Paul to nechal bez povšimnutí a kývl na Korbu. "Náměstí je plné poutníků. Jdi ven a veď modlitby."
"Ale oni čekají na vás, můj pane," řekl Korba.
"Namotej si turban," pravil Paul. "Na tu vzdálenost to nepoznají." Irulán potlačila podráždění, že ji přehlížejí, a sledovala Korbu, který vstal, aby splnil pokyn. A vtom zneklidněla při myšlence, že by Edric před Alií nemusel její počínání utajit. Copak vlastně o jeho sestře víme? napadlo ji.
Chani. s rukama pevně sevřenýma v klíně, se přes stůl dívala na strýce a Muad'Dibova náměstka Stilgara. Přemítala, zda se tomuto fremenskému předákovi naíbů vůbec někdy zastesklo po prostším životě v jeho pouštním síči? Jak si povšimla, černé vlasy Stilgarovi v koutech počaly šedivět, ale pod silným obočím zůstávaly ostražité oči. Byl to pohled orla z divočiny. Stilgarovy vousy byly pomačkané od filtru málokdy odkládané kombinézy.
Stilgar, znervóznělý Chaniným zájmem, přelétl pohledem po jednací síni Rady. Jeho zrak padl na balkonové okno a na Korbu, který stál venku. Korba zvedal rozpažené ruce k požehnání a hra odpoledního slunce vrhala na okno za ním rudý světelný prstenec. Na okamžik v tomto planoucím kruhu vypadal kvizaratský sudí jako ukřižovaný. Korba paže spustil a přelud zmizel, Stilgarovo rozechvění však trvalo. Se zlobným znechucením uvažoval o podlézavých prosebnících, kteří čekali v přijímací Síni, a o odporné okázalosti, obklopující Muad'Dibův trůn.
Když nás pozve imperátor, doufáme, že na něm postřehneme nějaké nedostatky a chyby, napadlo Stilgara. Cítil, že to může být svatokrádežné, rozhodně si to však přál. Vzdálený hukot davu pronikl při Korbově návratu do místnosti. Balkonové dveře se za ním hlučně zaklaply, hluk zvenčí ustal. Paulův pohled sledoval kvizara. Korba si sedl po jeho levici, temné rysy v zklidnělé tváři, v očích fanatický lesk. Liboval si ve chvílích náboženského vytržení.
"Byl vyvolán duch přítomnosti," pravil.
"Budiž za to Pánu vzdán dík," řekla Alia.
Korbovi zbělaly rty.
Paul se znovu podíval na sestru, aby zjistil její pohnutky. Řekl si, že u ní jde o úskok, za…
