7.
To nejhorší je skoro za nimi, myslel si Rambo. Alespoň mělo by být. Nemohl vědět, jak dlouho ještě vydrží jít.
Pro Trautmana?
Vždycky.
Napnul se, aby pozvedl nosítka, protože se propadal do sněhu.
Už brzy se dostane k sedlu. Sníh se zase ztratí, objeví se skály a pak lesy. Budou v jiném údolí. V teple.
Jen pojďme.
"Mouso, kdy si myslíš, že budeme..."
Mousa se otočil, aby ho vyslechl a upadl.
Rambo si nejprve myslel, že ztratil rovnováhu.
Ale pak zaslechl odkudsi ze svahu výstřel z automatické zbraně.
Rambo pustil nosítka. Trautman zasténal.
"Běž, Michelle!"
Rambo sáhl po zbrani, kterou měl zasunutou na nosítkách vedle Trautmana. Michelle běžela se svým koněm dál.
Druhý střelec také vypálil. Rambo odskočil od nosítek. Doufal, že na sebe odláká pozornost střelců, aby nestříleli na Trautmana.
Dokud střílejí v dávkách, věděl Rambo, že má šanci. Zpětný náraz automatu má totiž tendenci zvedat hlaveň zbraně nahoru a znesnadňovat míření. Slyšel, jak kulky narážejí vedle něho. Ale kdyby střelci přepnuli na jednotlivé rány, kdyby počítali s každým výstřelem...
Rambo poklekl, aby jim zmenšil cíl. Přiložil zbraň k rameni.
Vedle něho zapraskal sníh.
Zamířil.
Kůň, který podpíral přední část Trautmanových nosítek, se zmateně rozběhl.
Rambo vypálil. Ale nepoužil automat, nýbrž granátomet.
Projektil explodoval v půli svahu. Ve tmě až příliš jasné plameny ho oslepily. I když mířil na mihotavé záblesky, mířil pudově. Vystřelil rychle a doufal, že ostřelovače zahlédne ve světle výbuchu.
Každopádně je to vyděsí. Opravdu zastavili palbu. Jenže Rambo nevěděl, jestli granát vybuchl blízko nich a přinutil je zalehnout, nebo jestli jen vyplýtvali dávku nábojů a museli nabíjet znovu.
Nemohl doufat, že by je granát zabil.
Kůň, který nesl Trautmana, se ještě nezastavil.
Rambo nabil granátomet a opět zamířil na výstupek. Pušky vojáků se ozvaly znovu. Vystřelil. Granát vybuchl těsně vedle záblesků. Ze štítu se začal valit sníh.
Rambo pochopil a přehodnotil situaci. Skočil dolů, napravo.
Věřil, že zmizí ostřelovačům z dohledu. Překulil se přes rameno, vyskočil, přiklekl, nabil znovu a vystřelil potřetí.
Ale tentokrát už nestřílel na záblesky u hlavní. Místo toho mířil vysoko nad ně, na nejsilnější vrstvy sněhu.
Nečekal na výsledek. Odrazil se a ze všech sil běžel zpět, jak jen mu vyčerpané nohy dovolovaly.
Daleko vpředu byl Trautmanův kůň. Stále se ještě pohyboval.
Michelle se dostala na konec průsmyku. Zamávala rukama, aby běžící zvíře zastavila. Kůň zaváhal. Hrábla po uzdě. Pak kůň proběhl podél ní. Nárazem zakolísala, zatočila se a upadla.
Granát explodoval. Hora se otřásla. Odtrhl se obrovský kus sněhu, který cestou narazil do další sněhové masy. Oba bloky se teď řítily společně dolů. Lavina. Počátek laviny.
V běhu Rambo zahlédl, že kůň s nosítky běží po vzdálenější straně průsmyku.
Trautman.
Nevěděl, jestli vykřikl v duchu nebo skutečně. Ani vlastní hlas by neslyšel. Hřmění valícího se sněhu přehlušilo všechno ostatní.
Dostal se k Mousovi. Afghánec sbíral síly, aby vstal. Byl celý zakrvácený.
Rambo ho chytil za ramena a táhl ho. Když lavina hřměla stále silněji a blíž, snažil se dostat Mousu na konec průsmyku.
Když explodoval třetí granát, už se záblesky výstřelů těch dvou vojáků neopakovaly. Kulky už nikoho v průsmyku neohrožovaly.
Střelci museli zůstat v šoku, když viděli, jak se na ně řítí smrtící příval.
Rambo táhl Mousu a představoval si výkřiky, které nemohl slyšet. Lavina se roztříštila o skalní výstupek, odkud ta zákeřná palba přicházela. Mocná kaskáda sněhu, půdy a kamení strhla střelce a valila se dál.
Rambo spěchal, aby Mousu odtáhl do bezpečí. Nemohl však běžet dostatečně rychle. Nesmírné spousty sněhu se řítily do průsmyku.
S ohromující silou narazila lavina do protějšího svahu.
Všechno zmizelo v oblacích vířícího sněhu. Rambo pocítil takový tlak, až si myslel, že mu to vyrazilo duši z těla.
Bylo to špatné. Když zaslechl v bezprostřední blízkosti hromový rachot laviny, vyskočil na sníh,…
