3.
"Chci, abys mě učil," řekl Rambo.
Jak cválali, Mousova tvář se rozjasnila. "Islám?" zeptal se s nadějí.
"Mluvit afghánsky."
Mousa potřásl hlavou. Jeho nadšení rázem opadlo.
"Já vím, že se tak rychle nemohu naučit mluvit dobře," řekl Rambo. "Ale budu rozumět aspoň pár základních slov, mohl bych..."
Mousa stále jen pokyvoval hlavou.
"V Afghánistánu je deset národností, osm různých jazyků, třicet dva dialekty. Není jen tak naučit se mluvit afghánsky."
Rambo si vzpomínal, co mu říkal Mousa, když začínal černý vítr. Neovládnutelná země.
"Nepoužívají se některé z nich častěji než jiné?" zeptal se Rambo.
"Ano. Dva. Pašto a Dari."
"Tak mě tedy nauč pár slov v jednom z nich-" Jako hřmící ozvěna se ozval silný rachot. Rambo se otočil v sedle a zkoumal nebe. Další černý vítr?
Sledoval, odkud hluk přicházel a zřetelně rozeznal hromové whump - whump - whump. Tenhle zvuk dokázal zařadit. To, co slyšel, bylo daleko horší než ten nejčernější vítr.
Dvě těžké sovětské helikoptéry křižovaly nebe. Původně je zakrývalo pohoří po pravé straně. Nyní nepochybně zamířily nad zpustlou krajinu. Vrtulníky MI-24. Aerodynamické náklaďáky s křídly a groteskně tvarovanou výzbrojí, která visela pod křídly jako ve výkladní skříni.
Seskočil z koně a vedl ho za uzdu k nejbližší skále. Mousa spěchal za ním. Schovali se za jeden z masivních balvanů a vykukovali směrem, odkud přilétaly zvětšující se stroje.
"Vidí nás!" řekl Mousa.
Rambo sáhl po pouzdru s puškou. Vrtulníky se rychle přiblížily. Letěly asi ve výšce čtyř set stop.
Ale ještě ani nestačil připravit zbraň k palbě, když se oba stroje začaly vzdalovat. Místo aby pokračovaly k nim, změnily náhle směr, velkým obloukem zabočily a začaly nabírat výšku. V několika sekundách zmizely. O chvilku později už Rambo slyšel jejich kulomety, jak deštěm kulek buší do nějakého cíle.
Vyskočil na koně a chtěl se vydat tím směrem.
"Ne!" vykřikl Mousa.
Rambo ho v tom rámusu, který působila kopyta koní a ozvěny výbuchů, sotva zaslechl. Bylo to těsně za okrajem planiny, která spadala opět do údolí. Prudce zarazil koně a seskočil. Několik posledních yardů běžel.
Pod ním se rozprostíral široký výhled do krajiny, která ještě nebyla Sověty zničena. Pole se zelenala mladým obilím. Mezi nimi tekla řeka. Na protější straně bylo několik pravoúhlých budov ze sušené hlíny, které vyrostly jako hříbky pod úbočím hor se zasněženými vrcholky. Vesnice mu připomněla puebla, postavená na skalách v severní Arizoně. Odhadl, že těch domků mohlo být snad padesát, a teď je helikoptéry ničily palbou z kulometů, děl, raketami a řízenými střelami.
Vesnice se rozkládala asi sto yardů pod ním. Dost blízko na to, aby viděl Afghánce, jak ve zmatku prchají. Zahalené ženy popadly své děti a hledaly úkryt za dveřmi domků. Muži stříleli starými puškami a kulomety, jež pamatovaly ještě první válku, proti masivním vrtulníkům.
Ale stroje byly dostatečně daleko. I kdyby je zasáhla náhodná kulka, slabý úder proti plátům jejich pancířů jim nemohl způsobit škodu. Zdi domků vybuchovaly a ve chvíli stály v plamenech a kouři. Rambo si všiml, že jeden vrtulník má ještě všechny střely a rakety v podvěsech pod křídly.
Zazněl ohlušující rachot salvy. Rakety vyletěly. Dům, do kterého se schovaly tři ženy, již nestál na svém místě. Muži, kteří stříleli, ukryti za kamennou nádrží na vodu, tu nyní leželi v krvi.
Zasažené domky se změnily v ruiny.
Vulkán, který vířil Rambovi v nitru, najednou explodoval.
Obrátil se ke svému koni, rozepnul zip na závěru a vytáhl svou zbraň.
Mousa k němu přispěchal. "Zabijí tě! Schovej se!"
Ale Rambo ho nebral na vědomí. Pozvedl zbraň k rameni, vložil do spodní komory granát. Opět se podíval na vesnici. Pět Afghánců kulometná palba téměř přeťala ve dví. Na levé straně osady spatřil malé děvčátko, jak se vyprostilo z náruče své mrtvé matky a v panickém strachu před kulkami, které bubnovaly kolem, vyběhlo po cestě mezi ruinami směrem k lesíku. Vrtulník ji sledoval a už se spouštěl k zemi.
Vesnice byla nějakýc…
