Kapitola 16.
Dva týdny po Charlesově rezignaci uveřejnili v Trháku poslední fotografii, ale její účinek už nebyl větší než u těch předchozích, dokonce ani Grace už si to tak nebrala. Marcus ji časopisu prodal už před měsícem a nemohl ji stáhnout, i když o to poníženě prosil a žadonil. Obchod je obchod a on jim ten snímek jednou prodal a stržené peníze utratil. Marcuse ale děsilo, že by se Grace mohla vrátit a tentokrát ho opravdu zabít. Bál se vycházet z ateliéru a nakonec se rozhodl opustit město. Raději už neprodal bulváru poslední fotografii, o které Grace říkal a na níž byla s mužem. Podle jeho názoru to byl ohromně povedený snímek a opravdu na něm vypadali, jako by to spolu dělali. Za jeho uveřejnění by ho Grace ale zcela jistě zastřelila; navíc v Trháku už o další fotografie tolik nestáli. Mackenzie se z politiky stáhl, a tak už nebyl zajímavý; proč by někomu mělo záležet na jeho manželce?
Tři dny po uveřejnění poslední fotografie ale někdo zatelefonoval do rozhlasu. Byl to majitel jedné fotografické laboratoře v New Yorku, kterého Marcus Anders obral o spoustu peněz. Díky spolupráci s ním vydělal půl milionu dolarů, ale všechno to utratil za kokain a svému společníkovi nedal nic.
Kromě toho majitel laboratoře teprve postupně začal chápat, že s úkoly, které mu Anders svěřuje, je něco v nepořádku. Při prvních fotografiích se nad tím nepozastavoval, ale jak jich přibývalo, začal mít podezření. Nakonec na tom odmítl dál dělat, ale to už se Grace stala obětí štvavé kampaně. Teď se rozhodl, že už nebude mlčet.
Jmenoval se Jose Cervantes a byl to nejšikovnější člověk na fotografické triky v New Yorku. Dělal nádherné retuše pro známé fotografy a také nějaké věcičky pro zábavu, když mu lidé jako Marcus Anders za to dost zaplatili. Dovedl nasadit hlavu Margaret Thatcherové na tělo Arnolda Schwarzeneggera. Stačil jediný šikovný šev a bylo to, ani jste nemrkli.
Jako když mávnete kouzelným proutkem. Vysvětlil, že pro fotografii Grace použil úzkou černou pásku na krku, aby mohl k její hlavě přidat po libosti jiné tělo. Vybral opravdu přitažlivá těla ve velice erotických pozicích. Marcus mu nejdřív řekl, že je to jen taková legrácka. Teprve když viděl ty snímky otištěné v Trháku, pochopil, k čemu byly ve skutečnosti určeny. Mohl se ozvat už tehdy, ale nechtěl se do toho zaplétat. Mohli by ho obvinit z podvodu, ačkoli na výrobě trikových fotografií není nic nezákonného. Dělá se jich přece spousta pro reklamní účely, jako vtipy, na různé pohlednice, pozdravy, grafické návrhy. Všechno začalo být nezákonné teprve díky způsobu, jakým to Marcus použil. Tady byl zlý úmysl, to opravdové zlo, které mu zatím nikdo nemohl prokázat. Teď se o tom nedalo pochybovat.
Marcus Anders se skutečně snažil Grace zničit. S první aférou, kdy se provalilo, že byla ve vězení, neměl nic společného. Během let na její snímky už úplně zapomněl. Jakmile ale uviděl v Trháku její fotografie a u nich zprávu, že zabila svého otce a byla za to zavřená, vyhrabal její staré fotky, které kdysi dělal, a předal je Josemu, aby na nich zapracoval.
Jose netušil, o koho jde, dokud si nepřečetl první článek u své montáže v Trháku. Teprve pak si uvědomil, co Marcus provádí. Marcus ale v té době měl už všechny jeho práce u sebe.
Do jedné to byly podvrhy. Originály fotografií vypadaly tak, jak si je Grace pamatovala: byla na nich v Marcusově bílé košili, na mnoha měla dokonce i džíny. Marcusovi se ale skvěle pro tyto účely hodil výraz jejího obličeje, když ležela u něj v ateliéru natažená na kožešině, zfetovaná a napůl v bezvědomí. Vypadala, jako by právě ve chvíli, kdy ji fotografoval, měla sexuální styk.
Celá aféra se dostala na přední místo zpráv a Trháku teď hrozila věcně podložená žaloba. Advokát Goldsmith měl konečně z čeho vyjít. Obžaloval Marcuse z podvodu a zlého úmyslu, ale Marcus už tou dobou zmizel a říkalo se o něm, že odjel do Evropy.
Marcus a Trhák to všechno dělali pro zábavu, pro peníze a taky prostě jen proto, aby si dokázali, že něco takového sve…
