KAPITOLA 29
Dva týdny po Georgově návštěvě odjeli do Los Angeles a tentokrát znovu bydleli u něj. Nechtěl, aby se Alexis podruhé pobláznila v hotelu, a myslel si, že bydlení v jeho rozlehlém domě bude pro Edwinu jednodušší. Pronajmul auto k její potřebě a Teddy se ihned zaměstnal jízdou na Georgových koních. Edwina ho při jízdě pozorovala hned následující odpoledne, když vtom přijela limuzína a zastavila hned vedle ní. Byl to dlouhý černý britský rolls-royce a chvilku Edwina nemohla rozpoznat, kdo v něm sedí. Domnívala se, že je to snad některý z Georgových přátel, možná i žena. Ale když šofér v livreji otevřel dveře a ustoupil zpět, okamžitě viděla, že je to obrovský muž. Vysoký, se širokými rameny, mohutně stavěná postava. Vztyčil se ve své plné výšce v letním slunci. Měl hřívu bílých vlasů a s pohledem plným očekávání se otočil k Edwině a prohlížel si ji. Měla nakrátko ostříhané vlasy a v námořnických hedvábných šatech, které byly elegantní a decentně nechaly vyniknout její postavě, vypadala vysoká a štíhlá. Kouřila cigaretu a najednou se cítila trapně. Zdálo se, že ten muž na ní všechno zkoumá, a pak se najednou usmála, když si uvědomila, kdo to je. Zašlápla cigaretu a s omluvným úsměvem mu podávala ruku.
„Omlouvám se. Nechtěla jsem na vás zírat. Hned jsem si neuvědomila, kdo jste. Pan Horowitz, že ano?“ Pomalu se usmál. Má svůj styl a šarm a je to krásná žena. A on už ji dlouho obdivoval, i když se setkali jen jednou před několika lety. Ale zamlouvalo se mu, co říkal, čemu věřil a za čím stál George, a věděl, že hodně z toho je i její práce.
„Já se omlouvám …“ Vypadal téměř pokorně. „Chviličku jsem se podivoval, co dělá taková krásná mladá žena na návštěvě u mého budoucího zetě.“ Teď ji ale poznal a musel se jí znovu obdivovat. Byla opravdu krásná a navzdory jednoduchým šatům, nedostatku oslnivých toalet a drahokamů ji obklopovala atmosféra kultivovanosti. Než odjela do Hollywoodu, koupila si několikery nové šaty, aby svému bratrovi nedělala ostudu. A na něj to, co viděl, udělalo dojem. Stejně jako její matka měla výborný vkus a nyní, díky tetě Liz, i dost peněz na to, aby si jej mohla dovolit.
„Chtěl jsem vás uvítat v Los Angeles osobně. Vím, jak je George šťastný, že jste tady, teď před svatbou a tím filmem. A Helenu i mne velice potěšilo, že tu budete.“ I když ze všeho kolem něj počínaje jeho vzhledem a konče tím, jak se k němu choval šofér, jenž pozoroval každý jeho pohyb, vyzařovala moc a síla, přesto měl v sobě jakousi laskavost, něhu a prostotu, kterou Edwina obdivovala i na Heleně. Žádná strojenost, nic pompézního nebo hrubého. Byl velice tichý, přátelský a zajímavým způsobem i nenápadný. Stál vedle ní a chvíli pozorovali Teddyho jízdu. Teddy jezdil velmi dobře a byl to hezký chlapec. Šťastně jim mával a Sam mu zamával v odpověď. Nikdy se s mladšími dětmi nesetkal, ale věděl, jak moc znamenají pro George, a to se Samovi na něm líbilo. Věděl také, že je Edwina vychovala sama, a i za to ji obdivoval. Když se na ni z boku opatrně podíval, bylo zřejmé, že je to opravdová žena.
„Nechtěl byste se zastavit na šálek čaje?“ zeptala se ho vlídně a on přikývl s úlevou, že mu v jedenáct hodin dopoledne nenabízí šampaňské. Všichni v Hollywoodu pili na Sama až příliš a jemu se to nikdy nezamlouvalo.
Vešel za ní dovnitř a přinutil se nehledět obdivně na její nohy, když se její námořnické šaty zavlnily a s nimi i její boky.
Požádala sluhu o čaj pro ně pro oba a pak doprovodila Sama do knihovny a do jižní zahrady. Stál tam hezký stolek a křesla a celé to vypadalo velice anglicky.
„Líbí se vám Los Angeles?“ zeptal se s lehkostí, zatímco čekali na podnos s čajem, který se objevil velmi rychle.
„Ohromně. Vždycky, když jsme přijeli, jsme se tu měli skvěle. Obávám se, že tentokrát jsou děti ještě nadšenější díky tomu Alexině filmu. Je to pro ně velká událost. To děvče má velké štěstí.“
„Větší štěstí pro ni je, že má vás.“ Usmál se. „Helena, když vyrůstala, by za rodinu, jako je vaše, dala všechno na světě, aby nemusel…
