Hyperion (Dan Simmons)

Sil. den:

Při hromadění kamenů na římsách pod plošinou, kde stavím kapli, jsem učinil objev. Leží tu hromosvody, které Bikurové zřejmě hodili přes okraj, když zabili Tuká – oné noci před dvěma sty třiadvaceti dny.

Ty hromosvody by mi umožnily kdykoli proniknout lesem, kdyby to dovolil kruciform. Ale on to nedovolí. Kdyby mi jen nezničili lékařské brašny s tišícími prostředky! Ale přesto jsem s hromosvody v ruce dostal nápad.

Pokračoval jsem v neumělých pokusech se skanerem. Před dvěma týdny, když si Theta natřikrát zlomil nohu, jsem pozoroval, jak kruciform reaguje. Parazit se snažil co nejlépe bolest izolovat; Theta byl po většinu času v bezvědomí a jeho tělo vyrábělo neuvěřitelné množství endorfinu. Avšak zlomeniny byly velmi bolestivé a tak po čtyřech dnech Bikurové podřízli Thetovi hrdlo a odnesli jeho tělo do baziliky. Pro kruciform bylo snazší oživit mrtvolu, než vydržet bolest tak dlouhou dobu. Ale před jeho vraždou skaner ukázal, že hlístice kruciformu ze značně velké části nervového systému ustoupily.

Nevím, zda by bylo možné si přivodit – nebo vydržet – řadu stupňů bolesti, která by nebyla smrtelná a přitom by kruciform zcela zlikvidovala, ale jedním jsem si jist: Bikurové by to nedovolili.

Dnes sedím na kamenné římse pod napůl dokončenou kaplí a uvažuji o svých možnostech.