Celá e-kniha Pipi Dlouhá punčocha ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
Pipi přivede k rozumu Jima a Bucka
Tomy utržil od žraločích zubů na nohou jenom malé škrábnutí. Když se trochu uklidnil, chtěl do velké jeskyně přece jen dolézt. Pipi upletla z ibiškového lýka provaz a přivázala jej k velikému kameni. Pak dolezla lehce jako kamzík až k jeskyni a tam upevnila druhý konec provazu. Teď se tam odvážila dolézt dokonce i Anika. Měla se čeho držet, takže to nebylo žádné umění.
Byla to nádherná jeskyně, tak veliká, že se tam snadno vešly všechny děti.
„Tahle jeskyně je skoro ještě lepší než ten dutý strom doma u vily Vilekuly,“ řekl Tomy.
„Lepší ne, ale stejně dobrá,“ ohradila se Anika, které se při pomyšlení na dub doma v městečku sevřelo srdce a nechtěla připustit, že by něco mohlo být jinde lepší.
Momo ukázal bílým dětem zásoby ovoce, které si v jeskyni nashromáždili. Mohli by tam bydlet několik týdnů a netrpěli by hladem. Moana jim ukázala vydlabaný bambus plný nejkrásnějších perel. Dala z nich Pipi, Tomymu a Anice, každému plnou hrst.
„Na hraní kuliček jsou to opravdu pěkné věcičky,“ řekla Pipi.
Nejnádhernější ale bylo sedět u otvoru jeskyně, odkud byla vyhlídka na moře, které se třpytilo sluncem. A příjemné bylo lehnout si na břicho a plivat do vody. Tomy vyhlásil soutěž v plivání do dálky. V tom byl Momo opravdový přeborník. Pipi ale nepřekonal. Ta znala způsob, jak plivat mezi předními zuby, že se jí nikdo nevyrovnal.
„Jestli dnes náhodou na Novém Zélandě mrholí,“ řekla, „tak je to na mou odpovědnost.“
Tomymu a Anice to moc nešlo.
„Bílé děti neumět plivat,“ řekl hrdě Momo. Pipi k bílým dětem jaksi nepočítal.
„Cože? Bílé děti že neumějí plivat?“ podivila se Pipi. „To bys teprv koukal! Vždyť se to učí ve školách, a to hned od první třídy! Plivání daleké a plivání vysoké a plivání v běhu. To bys měl vidět Tomíkovu a Aničinu paní učitelku, jak umí plivat! Vyhrála první cenu v plivání v běhu. Ta když běží a plive, tak jásá celé město.“
„Jdi ty!“ ozvali se Tomy a Anika.
Pipi si stínila rukou a zadívala se k obzoru.
„Tamhle se blíží loď,“ řekla. „Malilinká parní loď. To bych ráda věděla, co tu má co pohledávat.“
Opravdu, co ta tu měla co pohledávat! Loď se rychle blížila k ostrovu Kurekuredutů. Kromě několika černošských námořníků na ní byli dva běloši. Jmenovali se Jim a Buck. Byli to dva snědí, velcí chlapi a vypadali jako banditi. A taky to byli banditi!
Když byl jednou kapitán Dlouhá punčocha v obchodě nakoupit šňupací tabák, byli tam i Jim a Buck. Viděli, jak kapitán Dlouhá punčocha položil na pult dvě neobvykle veliké a krásné perly, a slyšeli ho, jak říká, že na ostrově Kurekuredutů si s takovými perlami hrají děti kuličky. Od té chvíle měli ti dva jediný cíl: dostat se na ostrov Kurekuredutů a odvézt si odtamtud spousty perel. Věděli, jakou má kapitán Dlouhá punčocha obrovskou sílu, a nepodceňovali ani posádku Hopetosy. Proto se rozhodli využít příležitosti, až jednou všichni muži z ostrova odplují na lov. A taková příležitost teď nadešla. Byli schováni za jedním z okolních ostrovů a dalekohledem pozorovali, jak kapitán Dlouhá punčocha se svými námořníky a všemi Kurekureduty v kánoích odplouvají z ostrova. Čekali, dokud kánoe nezmizely z dohledu.
„Vyhodit kotvu!“ křikl Buck, když s parníkem připluli blízko k ostrovu. Pipi je s dětmi z jeskyně tiše pozorovala. Kotva byla spuštěna. Jim a Buck seskočili do joly a veslovali ke břehu. Jejich černošští námořníci dostali příkaz zůstat na lodi.
„Připlížíme se k vesnici a překvapíme je,“ řekl Jim. „Doma asi zůstaly jenom ženy a děti.“
„Jo,“ řekl Buck. „Ostatně v kánoích bylo tolik žen, že tu asi zůstaly jenom děti. Doufám, že právě hrají kuličky, hahahá!“
„A pročpak?“ vykřikla z jeskyně Pipi. „Vy taky rádi hrajete ku-ličky? To já mám radši přeskakování roznožmo.“
Jim a Buck zprvu žasli, když uviděli Pipi a ostatní děti, jak na ně vykukují z jeskyně. Pak se jim ale ústa pomalu protáhla do spokojeného šklebu.
„Tak tamhle je máme,“ řekl Jim.
„Výborně,“ řekl Buck. „Tohle vyřídíme jedna dvě.“
Přesto se rozhodli raději použ…
