Dita Saxová (Arnošt Lustig)

"Jednou jsme chytili s Andym v Terezíně angorskou kočku. Andy ji dal z lásky holandské holce z Leuwardenu."

"Kolik jí bylo?"

"Čtrnáct, jako Andymu."

"Jak se jmenovala?"

"Maria-Anna. Jednou se líbali."

"Nebyla to snad německá kočka, s kterou by se beztak nemohla ukázat na ulici?"

"Spala s ní. Měla ji uvázanou řemínkem od kufru na zápěstí. Bála se krys."

"Neříkej."

"Tu kočku jsme pak s Andym snědli."

"Nevadí ti, že jím, Fici? Doufám, že potom spala ta Andyho holka jako v bavlnce?"

"Odjela příští pondělí na východ."

"Za mých časů se odjíždělo většinou v sobotu. Nebo na velké svátky."

Fici mlčel.

"Nepřipadá ti náhodou taky směšné, Fici, jak jde všechno na světě snadno vysvětlit?"

"Nemusím nikomu nic vysvětlovat, když se mi nechce."

Dita mu podávala levou rukou nazpět jeho papír. "Tady nic nestojí, že bys toho nikdy nelitoval." Přečetla sotva hlavičku.

(strana 53 - vydání z roku 2002)