Městečko, kde se zastavil čas

10

Jednou se tatínek vrátil se strýcem bez hub, ale s ohromným nadšením. Druhý den tatínek koupil ty největší pneumatiky pro náklaďáky, naložil je na škodovku čtyřistatřicítku, vyndal zadní sedadla a uložil tam vercajk a montajzny i ten svůj šlapací soustruh, pak strýce Pepina, vzali s sebou jídlo na kolik dní a deky a vyjeli do lesa. Tatínek, když hledali včera ty houby, v křoví objevil nákladní auto značky White, což značí bílý, a ten náklaďák mu učaroval, byl sice bez pneumatik, už byl zarostlý od ostružin a maliní, kabinou dokonce prorůstala břízka, ale když tatínek zvedl kapotu, tak ustrnul. Motor byl netknutý, protože byl chromovaný nebo z nějaké speciální oceli, to nebyl motor, to byla celá strojovna, a když se podíval na šasi, shledal, že to auto má převody na každé kolo, a tak se strýcem Pepinem vyheverovali kolo po kole, na disky nasadili pneumatiky, a když se auto postavilo na nohy, tak tatínek rozmontoval karburátor, pak rozdělovač, strýc už zase všechno viděl jakoby ve vodě, tak tatínek mu dal ohmatat každou součástku a strýc přikyvoval spokojeně. Pak tatínek ještě sundal hlavu motoru a zajásal, motor nebyl ani zadřený, ale pořád naolejovaný, jako by včera přestal pracovat… A pak tatínek zkontroloval stav benzínu, dolil z kanystrů a nasadil startovací kliku, a když zatočil jednou, zvolna si natočil motor, aby měl sdostatek směsi a byl v horní úvrati, a pak zabral a motor nastartoval a tatínek běhal lesem a křičel a zpíval a strýc Pepin odkašlal, chtěl taky zpívat vysoké cé, ale hlas mu selhal, chtěl taky s bratrem a jen bratrovi pro radost zatančit, ale zamotal se a upadl do maliní a ostružin. A tatínek se posadil do kabiny, šlápnul na plyn a motor zahřměl, vydal radostný hlas, veselý a bílý zpěv motoru, pak tatínek vystříhal březové kmínky, a už řídil obrátky motoru přívodem plynu v motoru… A pak zasedl do kabiny řidiče, přidal plyn, opatrně a s úzkostí sešlápl spojku, zařadil rychlost, a když pouštěl spojku, čelo se mu orosilo, ale white se nejen rozjel, nejen zabral, ale celý ten lesíček, kterým byl obrostlý, táhnul s sebou a nemilosrdně jej roztrhal, hravě utrhl všechny ty stonky a kořeny, které ve stovkách a s ohromnou chutí jej obrostly, a nebál se ten motor ani močálu, tatínek křičel a strýc, kterého si posadil vedle sebe, tak taky chtěl něco radostného zakřičet, aby bratrovi udělal radost, ale nevydal ani hlásku. A tatínek byl tak nadšený, že posadil vedle sebe těsně Pepina a dal mu volant, otevřel dveře a vyskočil z kabiny, strýc Pepin se jen držel volantu a byl oněmělý hrůzou a pak i tou důvěrou, kterou jej poctil brácha, že mu svěřil řízení vozu, ono se nemohlo nic stát, protože white se dral mýtinou zvolna a skoro krokem… A tatínek se díval zezadu na sajtnu, pak předběhl whita a zepředu se díval, jako by byl cizí, jako by viděl náklaďák poprvně, a pokaždé, ať se díval na whita ze všech stran a úhlů, pokaždé viděl, že tenhle náklaďák je krásný vůz, obzvláště když mu nechá udělat nové dubové sajtny. A&nbs…