Gregory Corso

Americký básník Gregory Nunzio Corso se narodil v New Yorku roku 1930.

Vyrůstal v sirotčinci a u pěstounů, otec si ho vzal k sobě až v jedenácti letech. Neboť ale stále utíkal z domova, byl umístěn do ústavu pro mladistvé a poté na tři měsíce na pozorování do Bellevue.

V šestnácti letech s kamarády vyloupil úřad a odnesl si 21000 dolarů, za což byl odsouzen k tříletému vězení. Zatímco si v Dannemoru odpykával trest, našel vztah k poezii – oblíbil si zejména anglické romantické básníky Shelleyho a Blakea.

Poté pracoval jako dělník, reportér a obchodní námořník, díky čemuž poznal Jižní Ameriku a Afriku. V roce 1950 se v baru v Greenwich Village seznámil s Allenem Ginsbergem, který ho zasvětil do literatury, nalákal ho do centra dění, jímž tehdy bylo San Francisco, a uvedl ho k Burroughsovi a Kerouacovi.

V šedesátých letech již byl sám výzamnou postavou hnutí beat generation a vyučoval na státní univerzitě v Buffalu. Celkem napsal přes deset sbírek poezie, dva svazky dramat a několik novel. Dlouhá léta bral heroin, několikrát skončil na psychiatrii. Zemřel v Minnesotě na rakovinu prostaty.

• American Express (American Express)
• Bomba, jež měla tvar atomového hřibu
• Panenská dáma z Brattlu (The Vestal Lady On Brattle, 1955)
• Manželství (1957)
• Benzín (Gasoline, 1958)
• Bomba (Bomb, 1958)
• Šťastné narozeniny smrti (The Happy Birthday Of Death, 1960)
• Ať žije člověk (Long Live Man, 1962)
• (Selected Poems, 1962)
• Mutace ducha (The Mutation Of The Spirit, 1964)
• Mokré moře, (1964)
• Desetkrát jedna báseň (Ten Times a Poem, 1967)
• Elegické pocity Američana (Elegiac Feelings American, 1970)
• Herald autochtonního ducha (Herald Of The Autochthonic Spirit, 1973,1981)
• Čtení na Kolumbijské Univerzitě (1975)
• Poezie, dědictví budoucnosti (Poesy, Heirlooms from the Future, 1978)