Ezop

Zakladatel řecké bajky Ezop žil v 6. století před n.l., pocházel údajně z Malé Asie, žil v Aténách a na ostrově Samos. Patří dodnes k nejznámějším bajkařům a svou proslulostí se vyrovná slavnému Homérovi. O jeho životě toho není příliš známo, narodil se pravděpodobně jako otrok a za svého života hodně cestoval. Jiné zdroje uvádějí, že byl mrzák a fyzicky chorý.

Své bajky přednášel ústně. Šlo o krátké prozaické příběhy se stručným dějem, v nichž vystupovala ustálená skupina postav, zvláště zvířata a rostliny, které přebírají lidské vlastnosti a stávají se typem, nositelem konkrétního charakteru. Mnohdy se objevují také skuteční lidé a postavy řeckých bohů, častý je dialog, který dává bajkách spád, posiluje dramatičnost a dynamiku příběhů. Každá bajka obsahuje na konci většinou didaktické poučení. Ezopova tvorba se stala postupem času známou po celém světě (např. O silném lvu, O pyšném orlu, O chytré lišce aj.).

Teprve ve 3. století před n.l. byly Ezopovy bajky písemně zaznamenány a později zpracovány v římském prostředí do veršované podoby (Demétrios Falerón, autorem latinského, veršovaného textu je Phaedrus). Na Ezopovu tvorbu navázali pozdější bajkaři jako třeba Jean de La Fontaine nebo Ivan Andrejevič Krylov.

V našem prostředí byly antické bajky známy již ve středověku, objevují se např. v Prostějovském sborníku z 16. století. Roku 1791 vydal Václav Matěj Kramerius Ezopovy básně, později Václav Rodomil Kramerius překlad pod názvem Obnovený Ezop.

Z novějších překladů připomínáme překlady Rudolfa Kuthana, které byly vydány pod názvem Ezopovy bajky (Praha: Česká graf. unie, 1941); Ezop (Červený Kostelec: Doležalovo nakl., 1944); Ezopovy bajky (Praha: Mladá fronta, 1975). Svět ezopských bajek (Rudolf Kuthan, Václav Bahník, Jiří Valeš; Praha: Svoboda, 1976) a Pavlem Šrutem převyprávěné a ilustracemi Miloslava Jágra doplněné Ezopovy bajky (Praha: Albatros, 1998). Šrutova práce byla pozitivně hodnocena odbornou obcí, bývá označována jako první vskutku moderní adaptace Ezopa pro dětského čtenáře v českém prostředí. M. Jágr obdržel za ilustrace bajek Zlatou stuhu. Přebásnění Jiřího Koláře bylo vydáno pod názvem Ezop (Ostrava: Knižní expres, 2000).

• Ezopovy bajky (Aesop’s Fables, 1484) (anotace a ukázky)

Nespravedlnost, kterou děláme, a ta, kterou sami trpíme, není vážená na týchž vahách.

Žárlivost je štěkání psa, které láká zloděje

Pochybný přítel je horší, než jistý nepřítel.

To se ti lže, když tě nikdo nemůže usvědčit z nepravdy!

Pokud se příliš pevně chytíš stínu, dávej pozor, aby ti neunikla podstata.

Ezop