35
Ze všeho nejvíce se teď obával, že si Sachsová ublíží.
Od prvního okamžiku, kdy Rhyme Amélii Sachsovou poznal, musel neustále přihlížet, jak si Sachsová zajíždí rukou do vlasů a vytahuje si ji zkrvavenou. Musel přihlížet, jak si zuby drásá nehty a nehty kůži. Byl u toho, když se v autě řítila dvě stě čtyřicítkou.
Nevěděl přesně, co ji k tomu vede, ale dobře věděl, že uvnitř Amélie Sachsové dřímá cosi, co ji neustále nutí žít na hraně.
A teď, když se stalo, co se stalo teď, když zabíjela -, mohl její vrozený neklid překročit únosnou mez. Po nehodě, která z Lincolna Rhyma učinila mrzáka, mu psycholog newyorské policie Terry Dobyns vysvětlil, že bude pociťovat sebevražedné sklony. Nebyla to však deprese, co ho v tomto směru nutilo jednat. Deprese člověka zbavuje energie, zatímco hlavní příčinou sebevražd je spíše smrtelná směs beznaděje, neklidu a paniky.
Což jsou přesně pocity, jež Amélie Sachsová štvaná zvěř, kterou zradila vlastní přirozenost možná právě nyní prožívá.
Najdi ji!, honila se Rhymovi hlavou jediná myšlenka. A najdi ji rychle.
Jenže kde může Sachsová být? Odpověď na tuto otázku mu stále unikala.
Znovu se podíval na tabulku. Žádný z důkazů nepocházel z maringotky. Lucy s ostatními policisty ji rychle ohledali pochopitelně až příliš rychle. Jednoduše propadli lovecké vášni dokonce i Rhyme upoutaný na lůžko ji často pociťoval a zoufale toužili dostat se na stopu protivníka, který jim zabil kolegu a přítele.
Jediné stopy po Mary Bethině úkrytu místu, kam nyní Garrett se Sachsovou směřovali se tedy nacházely přímo před Rhymem.
Byly ovšem záhadné, záhadnější než všechny kombinace stop a důkazů, které kdy Rhyme analyzoval.
Nálezy na druhotném místě činu - mlýn
Hnědá barva na kalhotách
Rosnatka
Jíl
Rašelina
Ovocná šťáva
Papírová vlákna
Návnady
Cukr
Kamfen
Alkohol
Kerosin
Kvasnice
Potřebujeme více důkazů!, běsnil Rhyme v duchu.
Jenže jich prostě víc nemáme.
Když se Rhyme po nehodě utápěl v psychologickém stadiu vzdoru, pokoušel se nashromáždit nadlidskou vůli, aby přiměl své tělo k pohybu.
Přitom se mu vybavily historky o lidech, kteří dokázali zvednout auto, aby vyprostili přejeté dítě, nebo běželi neskutečnou rychlostí pro naléhavou pomoc. Nakonec se však Rhyme musel smířit s tím, že podobnou silou již není obdařen.
Stále mu však zbýval ještě jeden druh síly síla duševní.
Mysli! Nemáš nic než svou mysl a důkazy, které leží před tebou.
A ty důkazy se už nezmění.
Takže musíš změnit způsob uvažování.
No dobrá, začneme ještě jednou. Rhyme znovu prošel celou tabulku.
Klíč od maringotky již byl identifikován.
Kvasnice pocházejí z mlýna.
Cukr je z jídla nebo šťávy.
Kamfen ze staré lampy.
Barva z budovy, kde je Mary Beth zadržována.
Kerosin pochází z člunu.
Alkohol může být z čehokoliv.
A špína v záložkách chlapcových kalhot? Ta nevykazuje žádné mimořádné charakteristiky a byla…
Moment… špína.
Rhyme si vzpomněl, že s Benem včera ráno prováděl měření hustotního gradientu hlíny sebrané z bot a automobilových rohoží zaměstnanců okresního úřadu. Požádal tehdy Thoma, aby každou zkumavku vyfotografoval polaroidem a na zadní stranu snímku poznamenal, od kterého zaměstnance pochází.
„Bene?“
„Copak?“
„Projeď špínu ze záložek Garrettových kalhot nalezených v mlýně měřidlem hustotního gradientu.“
Jakmile se špína usadila ve zkumavce, ohlásil mladý zoolog:
„Mám tu výsledky.“
„Tak je porovnej s fotografiemi vzorků, které jsi odebral včera dopoledne.“
„To je dobré, to je moc dobré,“ přikyvoval Ben.
Rhymův nápad na něj očividně zapůsobil. Chvíli se probíral fotografiemi z polaroidu a pak se zarazil.
„Našel jsem shodu!“ řekl vzrušeně. „Jeden vzorek je téměř totožný.“
Už se nezdráhá činit vlastní závěry, pomyslel si s potěšením Rhyme. A taky už nestrká hlavu do písku.
„Z čích bot pochází?“ zeptal se.
Ben se podíval na záznam na zadní straně snímku.
„Od Franka Hellera. Pracuje v oddělení veřejných prací.“
„Už dorazil?“
„Hned to zjistím.“
Ben zmizel a po několika minutách…
