TŘICET JEDNA
Morgarath otáčel koně na zadních nohou v širokém kruhu, aby k němu Horác nemohl. Horác věděl, že se brzy obrátí a zaútočí a že přitom využije své rychlosti a také síly meče v pokusu vyhodit ho ze sedla.
Horác stiskl koně koleny a odklonil se do opačného směru, stáhl z ramene kulatý štít, který mu visel na zádech, a levé předloktí provlékl jeho poutky. Ohlédl se přes rameno a ve vzdálenosti sta kroků spatřil Morgaratha, jak ostruhami pobízí koně do útoku. Spěšně popohnal koně patami a natočil ho čelem k černě oděné postavě.
Údery dvojích kopyt se střídavě překrývaly a splývaly a jezdci se řítili jeden proti druhému. Horác věděl, že protivník má výhodu delší zbraně, a tak se rozhodl přenechat mu první úder a potom se pokusit o protiúder, až se budou míjet. Už byli téměř u sebe, když se Morgarath náhle vztyčil v třmenech a z celé své výšky švihl mečem do střechy na chlapcovu hlavu. Horác úder očekával, a tak prudce zvedl štít nahoru.
Síla Morgarathova úderu byla zničující. V meči se spojila Morgarathova mimořádná tělesná výška, síla jeho paží a rychlost cválajícího koně. Dokonalým načasováním usměrnil a soustředil všechny tyto složky do jediného mohutného seknutí mečem. Horác nikdy předtím nepoznal tak drtivou sílu. Když meč hrozivě třeskl do štítu, přihlížející sebou trhli a sledovali, jak Horác pod mocným úderem zakolísal a byl hned na první pokus téměř smeten ze sedla.
Veškeré představy o protiúderu vzaly za své. Horác nedokázal víc než narovnat se znovu v sedle, zatímco jeho kůň vyděšeně uskakoval stranou, protože Morgarathův hřebec, vycvičený pro boj, navíc vyhodil zadními kopyty.
Horácova levá paže, v níž držel štít, byla po strašlivé ráně zcela ochromená. Když Horác odjížděl stranou, opakovaně ji ohýbal a nenápadně s ní kroužil, aby v ní znovu získal cit. Konečně ucítil tupou bolest, která se šířila celou paží. Teď poznal opravdový strach. Nevěděl o žádném způsobu, jak čelit drtivým úderům Morgarathova meče. Pochopil, že veškerá jeho průprava, všechen výcvik, že to vše neznamená nic v porovnání s dlouholetou Morgarathovou zkušeností.
Obrátil koně čelem k Morgarathovi a znovu se rozjel. Při prvním útoku se střetli štít proti štítu. Tentokrát Horác viděl, že protivník má v úmyslu postupovat po jeho pravém boku – na stranu, kde měl meč – a pochopil, že příští drtivý úder nebude směřovat na štít. Bude mu muset čelit mečem. V puse měl sucho, cválal vpřed a zoufale se snažil vzpomenout si, co ho naučil Gilan.
Jenomže Gilan ho nikdy nepřipravoval na to, že bude stát proti takové nepřemožitelné síle. Horác věděl, že je příliš nebezpečné lehce sevřít meč a zpevnit paži až v okamžiku údem. Klouby na jilci meče mu zbělely a najednou byl Morgarath u něj a mohutným širokým mečem švihl na jeho hlavu. Čepel se zablýskla a Horác v poslední chvilce napřáhl meč, aby úder kryl.
Mohutný třesk a skřípění oceli o ocel drásalo nervy přihlížejícím. Horác se pod sílou úderu znovu zakymácel v sedle. Pravá paže mu zmrtvěla od konečků prstů až po předloktí. Věděl, že se z toho sledu zničujících úderů musí nějak dostat. Nenapadalo ho ale jak.
Těsně za sebou zaslechl dusot kopyt. Otočil se a zjistil, že tentokrát se Morgarath nesnaží zaútočit z větší vzdálenosti. Místo toho téměř okamžitě otočil koně a větší sílu útoku obětoval za rychlý další úder. Opět se rozmáchl širokým mečem.
Horác zvedl koně na zadní, otočil se s ním na místě a Morgarathův meč zachytil opět štítem. Síla, která meč vedla, byla v tomto případě trochu méně zdrcující, ale jen nepatrně. Horác dvakrát ťal po černě oděném muži, jedním přímým a jedním rubovým sekem. Jeho menší a lehčí meč se ovládal snadněji než mohutný široký meč Morgarathův, ale Horác měl po krytí předchozího útoku paži stále ochromenou a údery nebyly dost silné. Morgarath je snadno odrazil štítem, téměř pohrdavě, a potom znovu sekl po Horácovi, tentokrát střechou, ze stoje v třmenech, aby se mohl více rozmáchnout.
Horácův štít náraz meče opět zachytil. Kruhová ocelová část byla po dvou…
