Úžasná Zeměplocha – Hrrr na ně! (Terry Pratchett)

Po udupaném písku nedaleko Gabry kráčela postava a ta se zastavila ve chvíli, kdy na ni zavolal jakýsi hlásek plný naděje. Zněl na úrovni země. „Kvrk-ping, ping-cing, píp?“

Dezorganizátor cítil, jak je zvedán ze země.

COPAK TY JSI TO ZA VĚCIČKU?

„Jsem Dezorganizátor Mk II, s mnohofunkčním použitím, zapište své jméno!“

JAKÝM, TŘEBA?

Dokonce i maličký Dezorganizátorův mozeček pocítil jakousi nejistotu.

„Vím, kolik je hodin, ať jsem kde jsem,“ zkusil pro začátek.

TO JÁ TAKY. .

„Ehm… dovedu vést na deset minut přesný rozpis nezbytných a dohodnutých schůzek…“ Dezorganizátor zaznamenal pohyb, který naznačoval, že jeho nový vlastník nasedá na koně.

ALE? JÁ MÁM OBROVSKÉ MNOŽSTVÍ SCHŮZEK.

„No vidíte to,“ prohlásil démonek a pokoušel se udržet si rychle vysychající optimismus. „No, takže já si udělám různé poznámky, a pokud chcete s některým z těch lidí znovu mluvit -“

TO JÁ NEPOTŘEBUJI. NEPAMATUJI SE, AŽ NA NĚKTERÉ ZŘÍDKAVÉ VÝJIMKY, ŽE BYCH SE S NĚKTERÝM Z NICH SEŠEL DVAKRÁT.

„No jo… tak teda máte moc schůzek?“ Chviličku bylo slyšet dusot kopyt a pak už nic, jen svist větru.

VÍC, NEŽ SI DOKÁŽEŠ PŘEDSTAVIT. NE… MYSLÍM SI, ŽE TVŮJ TALENT BY BYL MNOHEM LÉPE VYUŽIT NĚKDE JINDE.

Pak další svištící vítr a nakonec šplouchnutí.