MUŽ OD MICHELINA
Když jsem před mnoha lety začal poprvé cestovat po Francii, vtiskl mi jeden laskavý přítel do ruky průvodce Michelin. Udělal to se stejným horlivým nadšením, s jakým Gideonova společnost zásobuje hotelové poloje svazky Bible ve víře, že tak zabrání osamělým a bezradným poutníkům sejít na scestí. Průvodce Michelin (s láskou nazývaný Mich) znamená pro cestovatele a gurmána totéž, co pro křesťana Bible, pro muslima Korán a pro velkou část obyvatel tohoto světa učení Buddhovo. Cestujete-li po Francii, je to váš nepostradatelný rádce, společník a přítel. Je malý, tlustý a červený, stejně jako mnoho veselých venkovanů, které ve Francii potkáváte a kteří jsou díky dobrému jídlu a vínu baculatí, červenolící a uhlazení. V jeho šarlatových deskách se ukrývají záznamy o přibližně dvaou tisících hotelů, penziónů a restaurací, záznamy odhalující všechna jejich tajemství.
Stačí jediný pohled do Michelina a víte, kde se v okruhu padesáti kilometrů nachází rozumný hostinec. Michelin vám poví, zda v dotyčném hotelu můžete mít na pokoji psa, zda podnik nabízí tout confort, nebo je zařazen pouze jako přijatelný. Dozvíte se, najdete-li v něm garáže, telefon, pokoje s koupelnou a další moderní vymoženosti, jestli poskytuje tiché a klidné prostředí, na což vás upozorní nápaditý symbol - červené houpací křeslo, nebo jestli k hotelu patří jardin fleuri.
Kromě těchto záznamů, hodných kartotéky Scotland Yardu, však Michelin nabízí ještě něco navíc - prozradí vám také vše o jídle. Francie je totiž pozoruhodně moudrá země, kde lidé berou jídlo vážně, vnímají je jako formu umění (což si vaření a stolování bezesporu zasluhují), formu umění, která naneštěstí v Británii téměř zanikla. Ve Francii se výběru pokrmů věnuje stejná a v některých případech ještě větší péče než výběru manželky. Proto jsou v Michelinu u jmen všech restaurací po okrajích vytištěné jisté symboly, které poradí a pomohou každému, komu na jídle a jeho přípravě opravdu záleží.
Prvním symbolem je malý znak zobrazující zkříženou lžíci a vidličku. Jeden takový symbol označuje prosté, ale kvalitní jídlo, dva nebo tři slibují chutné až velmi chutné pokrmy a čtyři zkřížené lžíce a vidličky napovídají, že kuchyně je skutečně vynikající. To už si opravdu pochutnáte.
Čtyři zkřížené lžíce a vidličky s jednou hvězdičkou znamenají, že vám podají vskutku lahodné jídlo v ideálním prostředí. Takto označené podniky stojí ale teprve na spodních příčkách gastronomického žebříčku, jenž vede až do onoho ráje, kde objevíte restauraci se čtyřmi zkříženými lžícemi a vidličkami a třemi hvězdičkami. Taková místa jsou však ve Francii pouze čtyři. Získat v Michelinu tři hvězdičky je mnohem obtížnější, než si vydobýt Viktoriin kříž nebo Croix de Guerre, a získat jen jednu jedinou je úspěch, ze kterého by nejeden vážený šéfkuchař zemřel štěstím.
Jakmile si podle symbolů lžic, vidliček a hvězdiček ujasníte, o jakou úroveň kuchyně vám jde, můžete začít hodnotit další inforamce, které vám společnost Michelin uvážlivě a šlechteně poskytuje. Pod každým heslem je totiž seznam specialit dané restaurace, doplněný vybranými značkami vín, jimiž se podnik obzvlášť pyšní. To znamená, že poté, co si vyberete místo, kam se uchýlíte, můžete strávit třeba pět minut tím, že si dráždíte chuťové buňky pročítáním nabídky pochoutek, které jsou připraveny pro vaše potěšení. V duchu se zaobíráte gratinovanými račími ocásky nebo kambalou ve smetanové omáčce, humří polévkou nebo steakem charolais s cépes, těmi báječnými houbičkami, černými jako hřích, s kloboučky připomínajícími deštník čarodějnice.
Průvodce Michelin tedy není pouhým rádcem, je také svrchovaným gastronomickým zážitkem. Jen jednou v životě jsm o téhle výjimečné publikaci zapochyboval. Jen jednou jsem si krátkou dobu myslel, že se Mich, v touze učinit pro labužníky vše, co je v lidskkých silách, zachoval neuváženě. Bylo to před několika lety. Podnikal jsem tehdy svou každoroční pouť do malého domku v jižní Francii, kam se uchyluji, abych předstír…
