román

„Máš chuť na velkou procházku?“ zeptal jsem se. / Nataša přikývla. „Chtěla bych tolik světla, jak jen je to v tomhle ponurém městě možné. Dny se krátí.“ / Zamířili jsme nahoru z Páté avenue, kolem hotelu Sherry Netgerland, směrem k Central Parku. Ze zoo byl slyšet řev lvů, přehlušující i pouliční hluk dopravy. Zastavili jsme se ve Vieille Russie a prohlíželi si ikony pro carskou rodinu z onyxu a zlata. Ruští emigranti, tato aris…

Více
  • 13. 5. 2023

The chambers where the Coronal had his lodgings at those times when it was necessary for him to visit the capital city of the Pontificate were located on the deepest level of the Labyrinth’s imperial sector, halfway around the perimeter of the city from the secluded bedroom where Pontifex Prankipin lay dying. As Prince Korsibar advanced along the winding corridor leading to his father’s rooms, a tall, angular figure stepped smoothly from the shad…

Více
  • 13. 5. 2023

I personally discovered something of major importance this morning. And almost got myself fired for doing it. We still don’t exactly understand what it is I found, but we know it’s big. Possibly the biggest thing in High Ones archaeology up till now. Here’s what happened– / After breakfast, five of us went out to the site to dig: me, Jan, Leroy Chang, Mirrik, and Kelly. At the present stage of things a five-man team is about as big as is efficient.…

Více
  • 13. 5. 2023

Smrtelníci se rodí do slzavého údolí a hledají vzrušení všude možně. Některé cesty za rozkoší dovádí k sexu, drogám, chlastu, televizi, filmům, kartám, burze, dostihům, ruletě, bičíkům a řetězům, sbírání prvních vydání, plavbám po Karibských ostrovech, čínským šňupacím lahvičkám, anglosaské poezii, gumovému oblečení, profesionálnímu fotbalu, k čemukoliv. / Takové to tenkrát bývalo: nekonečný trip, křiklavá pouť. Ale síla slábne. Čas smívá barvi těch…

Více
  • 13. 5. 2023

Přitiskl své rty na její, otřásla se a přitiskla ho k sobě ještě úžeji. Jeho oči si zvykly na tmu, viděl ji teď jasněji, její malou tvář, jasné oči, lesklé tmavé vlasy. Nozdry měla široké a čekala. Na okamžik se stáhnul, obával se, že bude nutné se s ní nějak dohodnout, ale pak podobné obavy zavrhl, byla přece noc slavnosti, chtěl ji a ona jeho. Vsunul své ruce pod její štíhlé tělo, cítil její útlou hruď a musel si vzpomenout na to, jak ji viděl …

Více
  • 13. 5. 2023

Zatím velbloudi pádili jako uragán po písku, třpytícím se v měsíčním světle. Nastala hluboká noc. Rudý měsíc, zpočátku velký jako kolo od vozu, zbledl a vystoupil vysoko. Vzdálená pouštní návrší se pokryla mušelínovým stříbrným oparem, který je nezahaloval docela, ale proměnil je v jakési světelné přeludy. Chvílemi se za skalami, porůznu rozsetými, ozývalo žalostné vytí šakalů. / Zase uplynula hodina. Staš objal Nelu rukou a podpíral ji, aby tak zmí…

Více
  • 13. 5. 2023

„Tak vám přečtu, co nám přišlo seshora z divize,“ řekl nadporučík a dal se do čtení z cyklostylovaného papíru: „Útvarové skupiny a jejich kultpropové zajistí plnění závazku uzavřeného k prvnímu máji 1951 ke dnu Armády v plnění FO a PPOV konáním zkoušek FO. Zkoušky FO proběhnou u všech útvarů současně v týdnu od 9. do 16. září.“ / Na tomto místě se nadporučík odmlčel a zvedl významně zrak k rotnému, neboť týden, kdy se měly zkoušky konat, právě prob…

Více
  • 13. 5. 2023

„Tady!“ Tlustý vyloví z kapsy kalhot zvláště velké a zvláště krásné jablko a vezme hubenému klobouček. Pak mu postaví na hlavu jablko. To okamžitě spadne. Tlusťoch ho zvedne, znovu ho položí na hlavu malému a udeří na něj pěstí. Jablko spadne a hubeňour padne vedle něj. / Tlustý klaun hubeného popadne za kšandy a postaví ho před sebe. Položí mu jablko na čelo. Jablko spadne. Děti křičí a dospělí se smějí. / Mladá žena se láskyplně dívá na svého tleskaj…

Více
  • 13. 5. 2023

Mám dvě dcery. Té starší je osmnáct a kromě obvyklé generační propasti nás dělí i několik časových pásem: kdykoli jí totiž přes den zavolám, spí (už několikrát mi zakázala, abych o ní psal, ale to by mohl říct každý). „Kolik je u vás ve Střešovicích hodin?“ ptám se pokaždé překvapeně (její přítel bydlí ve Střešovicích). „Tady v Nuslích bylo před dvěma hodinama poledne.“ / „Ha ha,“ mumlá rozespale. / Momentálně jí navíc nemůžu ani zavolat, protože si sv…

Více
  • 13. 5. 2023

Když Julián druhého dne v devět hodin vyšel z vězení, aby se odebral do hlavní síně soudní budovy, podařilo se četníkům jen s velkou námahou udržet nesmírný dav tísnící se v nádvoří. Julián se dobře vyspal. Byl klidný a neměl jiný pocit než pocit filosofické lítosti, který v něm budil pohled na ten dav závistivců, kteří přestože nebyli ukrutní, jistě vyslechnou s uspokojením ortel smrti. Když byl asi na dvacet minut zadržen uprostřed davu, pozoro…

Více
  • 13. 5. 2023

Jmenuji se Albert, letos v září mi bude čtyřicet. Maturoval jsem, prosím pěkně, s vyznamenáním; někdejší třídní premiant, znáte to. Zároveň ovšem i vyhlášený recesista, takže nikoli neoblíbený. Mám čtyři semestry medicíny. Potom se nám s Kristýnou narodila Patricie… No nic. Dneska pracuji jako recepční v Centru plastické chirurgie. Zvedám telefony. Co dodat. Myslím, že si dovedete představit, jak se asi těším na abiturientské srazy. Ještě ke vš…

Více
  • 13. 5. 2023

I když má pro Skippyho odjakživa slabost, v poslední době se občas přistihuje, že mu jde na nervy: například prakticky vůbec nenakupuje. Tvrdí, že úplně vystačí s jídlem, které přinášejí Jeff s Tomem – tváří se, jako by to byl bůhvíjak skvělý vtip, ale bohužel je to pravda. / Když už se Skippy na nákup vydá, pokaždé to něco znamená. Jestliže například tak jako dnes nakoupí samé čisticí prostředky, je to nepřímý důkaz jeho úmyslu přivést si do Doupět…

Více
  • 13. 5. 2023

Skřivánek vylít do mraku / a jásá, / a z lemu šedých oblaků / na svět, jenž plný zázraků, / déšť zpěvných perel střásá. / A každý tón jak ze zlata / jen zvoní, / a zem poslouchá dojata / a tuší v ňadrech poupata / a čerstvou hlínou voní.

Více
  • 13. 5. 2023

Jednou řekl: „Tento svět, v němž žijeme a existujeme, není jediný, ale jsou i jiné světy, jež se vzájemně dotýkají.“ / Usmál se a tvrdil: „Bylo řečeno, že je jich sto osmdesát tři a jsou uspořádány do rovnostranného trojúhelníka. Každá jeho strana má po šedesáti světech a navíc na každém vrcholu je po jednom světu.“ / Mikin pravil vzrušeně: „Ne, ne, jsou-li světy, pak jsou v sobě, stejně jako lidský zrak a sluch, cit, chuť a hmat jsou každý svým vlastn…

Více
  • 13. 5. 2023

Aby si lidé mohli smýt svou špínu / a tím se mohli poznat vzájemně, / musí se někdo pod blátivou hlínu / pro pramen vody zarýt do země. / Já vím, že bývám často zablácený, / když vynáším ti ze své hlubiny / namísto perel, po nichž touží ženy, / jen kalem zakalené bubliny. / Prosím tě, pochop: objevil jsem vodu, / v níž umyji se, jenom co se kal / usadí na dně hlubinných mých svodů … / Proč nezeptáš se někdy na příčinu / toho, co dělám — proč jen dál a dál / v každém mém činu vidíš j…

Více
  • 13. 5. 2023