román

Dnes ráno jsem se probudil s divokou chutí napsat báseň / Báseň náhodnou jako život báseň definitivní jako smrt báseň trýznivou jako coitus interruptus báseň svobodnou a nenávratnou jako jitro v němž se probouzíme s divokou chutí napsat báseň / Ale musel jsem vstát a spěchat do práce musel jsem být k dispozici musel jsem být ve střehu musel jsem být na výši musel jsem se přít s telefonními skřítky musel jsem poslouchat slova malomocná musel jsem se usmívat když se …

Více
  • 13. 5. 2023

Svět ze mě pořád dělá vola, / muži i ženy, tisk i stát, / a já se bráním už jen zpola, / brzy to budu muset vzdát. / Mám koupit špagát nebo drát / a životu dát adié? / I já mám přece blbost rád… / Ona nás všecky přežije. / Blbost je věčná. Skvělá škola, / pramáti šťastných lidských stád. / A kdo se liší musí z kola, / jak přikazuje věčný řád. / A tak to půjde napořád – / blbců jsou celé legie / a dovedou se dobře prát… / Ona nás všecky přežije. / Rozum je vratký, pravda holá, / za pýchou jak stín…

Více
  • 13. 5. 2023

Oblázky líně valí po dně / a čeká / čeká na povodně / Zkusíme si nazí / zahrát na anděly / Že prý láska sílí s nevěrou / Zkusíme si zahrát / ale jenom s těly / Duše už se nějak vyperou / Mám co jsem chtěl / A ty máš co jsi chtěla / (Co jsme to vlastně chtěli od lásky?) / A když se v noci / srazí naše těla / zajiskří to jak mezi oblázky / Tvé bílé ruce ruce k líbání / s pelíškem slasti skrytým do podpaží / tvé ruce co mě vždycky ubrání / tvé ruce co mě samou něhou vraždí / Na prádelní šňůře vzadu za dom…

Více
  • 13. 5. 2023

Někdy mě v nocin avštěvuje yeti. Ve dne se nikdy neodváží blíž. Bílá srst voní dalekými světy.Ty o něm nevíš, ty už dávno spíš. / Přišel sem pěšky? Nebo přijel drahou? Možná jich světem bloudí mnohem víc. Prohlíží si tě, voňavou a vlahou,a potom teskně vyje na měsíc. / Přechází bytem, rádio ho vzruší, z lampy má hrůzu. Už ho dobře znám. Mlčíme spolu v esperantu duší. Někdy mám pocit,že jsem to já sám. / Někdy mě v noci navštěvuje yeti, můj přítel yeti u mě hledá skrýš.…

Více
  • 13. 5. 2023

Ušaté torpédo vylétlo do světajak malá chlupatá bláznivá kometa,ze dveří na dvorek, a už je za vraty,v parku se honilo s kluky a děvčaty,prolétlo jako blesk okolní ulice,prohnalo kocoury, vrabce a slepice,vymetlo kaluže, skočilo do písku –utíká za ním kluk a volá: Matýsku!Lidičky, pomozte, buďte tak laskaví,poproste strážníka, ať ho hned zastaví! / Ušaté torpédo se těžko zastaví,když mu svět připadá chutný a voňavý,když svět je zázračná rozkvetlá za…

Více
  • 13. 5. 2023

Na Šumavě v háji břízek zaběhl se pěkný řízek. Usmažený,libový – zmizel někde ve křoví. / Zaběhl se jedné tetě,co tu byla na výletě. Utekl jí z batohu – víc vám říci nemohu. / A ta teta celá divá zavolala detektiva. Zavolala Holmesa,ať jde na to od lesa. / Co jí na to Holmes poví? – Usmažila si ho nový! Já mít hlavu vševěda –už ho snědlamedvěda! / Já vám klaním,haudujudu,vaše oběd být už v čudu. Pozdě honit bycha, yes. Těšilo mě. Dobrý dnes! / Co mi to tu roste v zemi? / Řípa velk…

Více
  • 13. 5. 2023

Halí, belí, halí, belí –já mám slona pod postelí,je to slůně kapesní,ale zato hodně sní. / Halí, belí, halí, belí –čím ho krmím? Petrželí!Spořádá jí hromadu,pak se svalí dozadu. / Já mám slona pod postelí,vejde se tam skoro celý –jenom chobot čouhá ven,když mi přeje dobrý den. / Eskymácké dětimají školu z ledu,učí se tameskymáckou abecedu. / Eskymácká abeceda,to je krásná věda:sáňkování,koulovánía lov na medvěda. / Sedí bubák na dubu,který v lese stojí.Straší d…

Více
  • 13. 5. 2023

Co si dáte k pivu? Volte utopence,populární symbol české existence. / Čeští utopenci, putykářská klasa,hodně botulinu, ale málo masa. / Čeští utopenci, historická lekce,spoří, špekovití, ale bez erekce. / Čeští utopenci, metafora bytí,sice máš co do úst, ale je to k blití. / Čeští utopenci, tristní perspektiva,mozky utonulé v oceánu piva. / Co má svět lepšího než Scheinostovy ryzce?A čím je koření, že předčí lanýže?Zavětříš, ochutnáš a sedneš k plné misce,ať už…

Více
  • 13. 5. 2023

České moře, dárek od Shakespeara,pohádkový omyl, který potěší,cosi jako láska, naděje a víra,moře pro neplavce, moře pro pěší, / moře bez vody a bez příboje,nekonečné moře všeho, co bys chtěl,moře mrtvých mýtů, moře nepokoje,moře utonulé v buňkách našich těl, / moře sebeklamů, moře nebezpečí,moře, které mumlá vyhynulou řečí,zamořené moře, moře našich dob, / moře, z něhož zbyly útesy a břehy,zkamenělé moře milosti a něhy,moře hoře, naše kolébka i hrob. / Za p…

Více
  • 13. 5. 2023

Ó temné století osvěcované ohni války / Blesky mě vysvlékly a metají svůj los / Vítr se nezvedl by dones výkřik v dálky / a zplihly duše hadrné když plivl kdos / Uprchne štika s udicí a dožije se stáří / My spolkli vnadidla a unikáme staletí / Bože v tvých ranách svět se raduje a září / V našich se ukrývá aspoň jak v doupěti

Více
  • 13. 5. 2023

Měsíční světlo mi chřupe pod šlépějí. / Vznáším se lehce jako stín a tich. / Vyklovány oči domů v šatech vypůjčených. Důlky se tmějí / a bezmezný žal mi zadrhuje v hrdle smích. / Vysáto vše zpod oblohy, zpod vývěvy, / úzkostným dechem zadýchané. / Jen pěšiny se vinou zaprášené, opuštěné jak trudné zpěvy. / Ubohá vesničko, chtěl bych ti uhádnout z dlaně.

Více
  • 13. 5. 2023

Už jsem jako veřejná zpovědnice, / co lidí chodívá se ke mně zpovídat. / Beru na sebe všechny hříchy světa, / jak mám z nich potom rozhřešení dát? / Už jsem jako veřejná nemocnice, / kde není volný ani jeden kout. / Sám trpím všemi chorobami lidstva / a každý nemocný chce ve mně ulehnout. / Už jsem jako ty městské hřbitovy, / co leží ve mně mrtvých, kost na kosti. / Dlouhým schodištěm hrobů sestupuji / dolů až na dno, na tržiště marnosti. / Já také denně stokrát umírám, / uvnitř jak o…

Více
  • 13. 5. 2023

Reklamní říkadlo 1 / Haf a haf a hafani / mají srdce na dlani. / Nad hafany prostě není, / vyléčí vás z odcizení. / Naučí vás milovat / silou mnoha kilowatt. / Reklamní říkadlo 2 / Hop a hop a hopsasa / pes je vzácná okrasa. / Sluší dámě, sluší pánu, / i když jinak mají ránu. / Pes je hezčí nežli brož – / ozdobte se taky! Což?

Více
  • 13. 5. 2023

Co mi dáš letos k Ježíšku? / Sám sebe jako dárek / Tísní tě šaty na bříšku / Budeme šetřit na kočárek? / Pámbu mi jistě zvýší plat / až zapálíme první svíčku / Jak tě mám ale milovat / Vždyť už spím jenom na krajíčku / Tvé ruce hebcí pavouci / připoutají mne k tvému tělu / a srdce buchar tlukoucí / přehluší něžnou pastorelu / Kdo nám tu píseň dohraje / když andělíček bílá husa / tajně rozladil šalmaje / Jakuba Ryby muzikusa? / Být liják! Padat z oblohy / a spláchnout z ulic všecku špínu. / A ženy lí…

Více
  • 13. 5. 2023

Když večer rozsvítím lampu, otevřeným oknem zvenčí přilétají noční motýli, krouží kolem světla, usedají na otevřenou knihu, na otevřený blok i na mou otevírající se hlavu. A stejně jako ta eskadra nočních můr přilétají z hloubi noci nápady, záblesk snu, ztracená vzpomínka, útržek příběhu nebo jen ozvěna několika slov uvízlých v paměti, létají od lampy k lampě, od hlavy k hlavě, Nejsou mé, nejsou vaše, nejsou ničí, některé jsou možná zárodky básní…

Více
  • 13. 5. 2023