báseň

Přivřeným oknem vane vlahý vzduch. / Chce se mi sedět v trávě u vody. / Co kdybych vstal a vyšel na schody / před naším domem, do bzučení much? / Co kdybych vstal a sešel na břeh řeky: / nad pěny splavu ticho vzlétlo by / jak vyplašení bílí holubi / do čisté modři nad les nedaleký. / Co kdybych vstal a v poli v naklonění / uviděl mladou ženu trhat len: / zahlédla by mne, jak jsem okouzlen, / a její pohled by byl motýl na rameni. / Vzpřímila by se s tou třpytivou natí / a suchý klas by…

Více
  • 13. 5. 2023

Jak ze strnisek dnes to fičí! / To přišlo přes noc obratem. / Jak jdu, na kmeni podťatém / zřím Jeseň sedět, tvář si líčí. / Dav havranů nad parkem křičí, / plá ocún nivy brokátem, / na mezích v listí navátém / schne žebříček i hadí mlíčí. / Kouř modrý stoupá z pastvisek, / kde otrhaní hoši snědí / se krčí kolem ohnisek. / U božích muk Smrt v mlze sedí, / si vínek splítá z vlhkých třtin / a z krvorudých jeřabin.

Více
  • 13. 5. 2023

Co Čech, to vševěd. Je to naše hobby – / v hospodě s vervou předělávat svět. / Tam člověk saje rozum do zásoby. / Toť český úděl – všemu rozumět! / Po dvou třech pivech člověk zvládne hravě / umění, vědu, politiku, sport… / Po čtvrtém pivu se líhnou v hlavě / nápady zralé rovnou na export. / Mozkové trusty předou v každém šenku; / Čech nikdy nemá nouzi o myšlenku, / po pátém pivu světu vytře zrak. / V praxi se, pravda, vždycky něco zhatí, / leč v teorii, ach mí milí zlatí, / jsme kabr…

Více
  • 13. 5. 2023

Sebe slavím a sebe zpívám, / Co já si troufám, ty též si troufni, / Neboť každý atom, který mně patří, i tobě patří. / Bloumám a vábím svou duši, / Otálím, netečně opřen pozoruji čepel letní trávy. / Můj jazyk, každá kapka mé krve povstala z této hlíny, z tohoto vzduchu, / Zde zrozen z rodičů zde zrozených, ze zde zrozených rodičů a ti opět z rodičů zde zrozených, / Dokonale zdráv, právě sedmatřicetiletý, začínám / A doufám že do smrti nepřestanu. / Vcházeje znovu do zahra…

Více
  • 13. 5. 2023

Ufo, ufo, ufoni přiletěli k Mimoni,snesli se k nám na zahradu pod velikou jabloní. / Je to vážně k nevíře – vyskákali z talíře a hned se mě vyptávali,co jsem vlastně za zvíře. / Já jsem člověk, živý tvor,přednáším jak profesor,nejmoudřejší ze všech tvorů,vládce země, vod i hor… / Řehtali se velice:Jste jen pyšné opice! Máme pro vás připravenou rezervaci v Africe! / Světovláda člověčí zeměkouli nesvědčí,experiment Člověk končí,ohrožoval bezpečí! / A mě hrůzou po…

Více
  • 13. 5. 2023

Nebijte svou matku, velectěná dítka,když vám při vaření šlápne na medvídka. / Ani nestřílejte, když jste zrovna v ráži,svého otce kvůli nízké apanáži. / Apanáž se zvýší, medvídek se spraví,můžete být rádi, že jsou oba zdraví. / Maminka je hodná, tatínek je čtverák,sežene vám prachy na váš koks a herák. / Když jim dáte šanci, pak se rádi činí,prokážou vám ještě mnohá dobrodiní. / Velectěná dítka, přemýšlejte trochu:kdo vás bude živit, až vyjdete z lochu? / Česká čt…

Více
  • 13. 5. 2023

Za dveřmi čeká celý svět, / svět ztrát a nálezů, svět věčných vart a štací. / Dítě se učí odcházet / a dospělý se celý život vrací. / V dětství jsme všichni byli žháři. / Milenci, hořte zvesela! / Tristanům zbude oheň v tváři / a v srdci trocha popela. / Záleží hlavně na tuze, / jestli text dojme nebo raní. / Tvrdá nám škrtá iluze / a měkká píše něžná psaní. / Zatímco nám v sklenkách taje led, / zatímco my oba s klidnou tváří / hrajeme svůj ping-pong bezvýznamných vět, / naše kabáty se na v…

Více
  • 13. 5. 2023

Na obloze stříbrná struska hvězd, / dole železná struska z hutí. / Co země přijala ohnivý křest, / je lidský život temné žhnutí. / Mně doluje se v něm už stále tíž, / můj duch není důl povrchový. / Čím ke žhavému středu země blíž, / tím těžší kameny i kovy. / Ať hlava klesá k zemi únavou, / ať nad ní černá noc se stmívá, / mé srdce vylévá zář krvavou / a v ohni vlastním uhořívá.

Více
  • 13. 5. 2023

Bůh stvořil člověka a zálibně si ho prohlížel. Vtom se objevil ďábel, odkašlal si a pochvalně pronesl: / „Roztomilý majstrštyk, Hospodine. Ale něco mu přece jenom chybí. Bloumá od ničeho k ničemu, nic ho nenadchne, nic ho nevzruší… Probuď v člověku touhu, pak bude dokonalý!“ / „Ano, touhu,“ zaradoval se Bůh, „aby mohl toužit po kráse, po lásce, po pravdě a spravedlnosti…“ / A Bůh v člověku pr…

Více
  • 13. 5. 2023

Usměvavý strýček Jean,to je pravý Pařížan.S růží v klopě, plný žáruprochází se po bulváru,smeká klobouk a má knírJako chrabrý mušketýr. / Elegantní strýček Jean,to je velký bonviván.Každý večer zpívá světuv nejslavnějším kabaretu.Pod pařížskou oblohousvět mu leží u nohou. / Strýček Jean je idol dam,chtějí od něj autogram.Každé z nich se podepíšena kolínko – občas výše.Ať má pořád v očích žár –Paříži, au revoir!

Více
  • 13. 5. 2023

Jeden sedlák měl tři syny,nebáli se žádné dřiny.„Kubo, dojdi pro kládu!“Kuba kývl: „Tak já jdu.“Šlapal, šlapal, přišel k lesu:„Já tu kládu neunesu!“Posadil se, vzdychl: „Ech,co mám dělat? Je to pech!“ / Kuba nejde… Co se děje?Zavolali pro Matěje.„Matěji, běž pro kládu!“Matěj kývl: „Tak já jdu.“Šlapal, šlapal, přišel k lesu:„Já ji taky neunesu!“Posadil se, vzdychl: „Ech…“Kuba dodal: „Je to pech!“ / Matěj nejde… To je doba –ztratili …

Více
  • 13. 5. 2023

Hra francouzského básníka a programové dílo divadelní avantgardy. Prolog shrnuje autorovy divadelní názory. Vlastní hra o 2 jednáních se odehrává v exotickém Zanzibaru. Je to radostné, fantaskní i parodický příspěvek k dobově závažnému francouzskému problému, jímž byl trvalý a silný pokles porodnosti. Ve sledu obrazů, vázaných básnickou a scénickou fantazií, se Tereza, emancipovaná faministka, vzdává základní ženské role – rození dětí. Odpoutává …

Více
  • 13. 5. 2023

Ctirad / (úryvek) / Když slunce za mlhavé hradby hor / jak zmírající vítěz zapadlo, / a na východě z fialových par / štít stříbrný se luny vynořil, / když snivý soumrak z lesů úkrytu / v kraj širý vznášel se, předchůdce hvězd, / tu odvrátil kmet Dobrovoj svůj zrak / od dřímajících luhů s povzdechem. / Byl dlouho, dlouho dumal. Minulost / se duši jeho zjevila co sen, / sen blahý, zlatých upomínek pln. / Tím chmurnější se zdála přítomnost, / svět hrozil utonouti v víru běd. / Dnes zalétla na …

Více
  • 13. 5. 2023

Slavná básnická sbírka, jejíž verše vznikly jako ohlas na utrpení utlačované národnostní větve na Ostravsku a ve Slezsku koncem 19. a počátkem 20. století. / Cílem autorových veršů bylo probudit tyto utiskované vrstvy k odporu a k boji za národní a sociální osvobození. Bezruč líčí tvrdý a bezútěšný život havířů a horalů na tomto území a nemilosrdně odhaluje jejich nepřátele – majitele hutí a dolů,…

Více
  • 13. 5. 2023

Baudelairovy Květy zla vyšly sice v knižním vydání souborně teprve roku 1857, vznikaly však ve skutečnosti ve značném časovém rozmezí. Jejich největší část byla napsána v letech 1840 – 1850, některé z nich vycházely časopisecky již od roku 1845. Květy zla jsou rozsáhlou básnickou sbírkou, mající šest oddílů, z nichž nejrozsáhlejší je oddíl první – Spleen a ideál. Sbírka začíná předmluvou. Kniha se stala předmětem chvály i horlivých polemik i nejv…

Více
  • 13. 5. 2023