Ukázky

Světelný ciferník jeho hodinek ukazoval deset minut po druhé ráno. Déšť pozvolna ustal asi kolem půlnoci. Kdyby ještě pršelo, nešel by nikam. Ti umělci v dešti nevylézají. Nechtějí, aby se jim plechovky se sprejem namočily. Umělci! Spíš mazalové! Stříkají rovnou přes to, co nastříkal ten před nimi. / Čmárají o sto šest, až z čisté bílé zdi zůstanou jen slova a jména zamotaná jako ostnatý drát, ani…

PŘIPADAL JSEM SI jako soukromé očko. / Jenom soukromá očka dostávají rány do hlavy. Když se kácejí k zemi, cítí, jak je „obklopuje tma“ nebo jak „začínají ztrácet vědomí“. Nebo jak se jim „zatmívá před očima“. / Soukromí detektivové pořád dostávají rány do hlavy. Je s podivem, že nemají lebky děravé jako cedník. / Nevím, jestli vás někdo praštil do hlavy hasákem. / Hezekiah mě hasákem praštil. Když…

Černá sukně na natažené noze Angeliky Gomezové byla napjatá. Obepínala těsně plné stehno, nad kolenem byla trochu vytažena a končila překvapujícím odhalením pěk ného lýtka a štíhlého kotníku. Kolem kotníku byl otočen černý pásek a pod ním byla červená kožená lodička s podpatkem jako dýka. A právě ten podpatek se zaryl Willisovi do hřbetu ruky. / Angelika odtáhla nohu, shýbla se a zdvihla pistoli. Dřepěla…

NĚCO JÍ ZAKRÝVALO OČI. / Nemohla je otevřít, protože to, co měla na očích, ať už to bylo cokoliv – kus látky, páska z dutých vláken nebo co –, utáhli příliš těsně. První instinkt jí velel zvednout pravou ruku a strhnout to, ale hned také zjistila, že má ruce spoutané za zády. Další instinkt jí přikazoval křičet, jenže měla v ústech roubík. Uteč, pomyslela si, utíkej! A pokusila se zvednout na nohy, ale…

Ve čtvrtek 21. ZÁŘI ve dvě hodiny ráno kráčela Eileen Burkeová po isolských ulicích v bílém svetru a těsné sukni. / Unavená policistka. / Chodila po isolských ulicích už od tři čtvrtě na dvanáct minulé soboty. Tohle byla její pátá prochozená noc. Měla lodičky s vysokými podpatky, které rozhodně nebyly určeny k pěším výletům. Ve snaze přilákat útočníka, jehož základním motivem pro volbu žen mohl nebo…

  /   / Velkoměsto na těchto stránkách je vymyšlené. / Lidé a místa, to vše je fiktivní. / Pouze popis policejní práce vychází / ze zavedených vyšetřovacích metod. /  

  / TLOUŠTÍK DONNER BYL DONAŠEČ. / Jsou donašeči a donašeči a ve městě neexistuje zákon, který by zakazoval získávat informace, od koho se člověku uráčí. Příznivec parních lázní nenajde lepšího bonzáka než Tlouštíka. / Když Hawes pracoval u 30. pátrací skupiny, měl svou vlastní kliku donašečů. Jeho práskači byli naneštěstí vysoce specializovaní lidé, kteří měli v malíčku jen zločiny a zločince 30.…

Noční můry /   / Chvíle, kdy noc přechází v ráno, tady nastává nepozorovaně. / Oprýskaný ciferník nástěnných hodin ukazuje minutu před půlnocí; pak je půlnoc najednou tady, ručička se viditelně pohne a se škubnutím poskočí do nového dne. Ten sice začal, ale nikdo si toho nevšiml. Zvětralá káva v rozmočených papírových kelímcích chutná stejně, jako chutnala před třiceti vteřinami, psací stroje ťukají v…

“Říká se tomu akt podmíněné exklaustrace,” řekl Carella. / „To zní neslušně,” řekl Brown. / „Je to povolení opustit na čas diecézi. Kitty prostě chtěla na rok odejít.” / „To ti řekla ta hlavní vrána?” / „Včera v telefonu.” / „To se smí? Prostě říct Koukněte se, já chci jít na rok domů, nashle?” / „Tak snadný to není. Řídí se to složitými církevními pravidly. Podle toho, co mi pověděla Carmelita,…

Když za ní ve tři hodiny odpoledne Matthew přijel, seděla u bazénu. Na sobě zelené jednodílné plavky, ladící s barvou jejích očí, od rezavých vlasů se jí odráželo slunce, na čele měla zelenou pásku a na ňadrech nad okrajem plavek bylo vidět jemnou vrstvičku potu. Zeptala se, jestli si dá limonádu. Nebo snad něco ostřejšího? Ona sama pije gin s tonikem. Připustil, že to zní dobře, a ona zašla do domu namíchat…

Nadešlo pondělní ráno. / To ráno nadejde vždycky. / V pondělí ráno se uvelebíte v židli, rozhlédnete se kolem sebe – a ono to vypadá mizerně. To je součást pondělka, to je jeho bestiální povaha. / Pondělek by měl být novým začátkem, něčím jako první leden, Nový rok. Ale nějak se stalo, že pondělek je vždycky jen pokračováním, známým probuzením do začátku, který je vlastně jen opakováním. / Arthur Brown neměl…

„PŘISTĚHOVALA SE K NÁM, když jí umřeli rodiče,“ řekla paní Loweryová. „Bylo jí tenkrát patnáct, oba se zabili při havárii na pensylvánské dálnici, sestra Paulině a švagr Mike. Muriel se k nám přistěhovala za měsíc nato. Neadoptovala jsem ji, ale měla jsem to v úmyslu. Říkala mi odjakživa teto Lillian, ale vždycky pro mě byla spíš dcera. A pro Andyho a pro Patricii určitě sestra.“ / Lillian Loweryová…

Detektiv Steve Carella byl rád, že svítí slunce. Ne, že by Carella měl něco proti dešti. Koneckonců, zemědělci ho potřebujou. A i když to zní trochu jako z románu, procházet se bez klobouku v jarním dešti bylo jednou z Carellových oblíbených zábav až do dne, kdy provedl tu pitomost. Tu pitomost provedl 22. prosince. / Nikdy na ten den nemyslil, aniž ho nazval dnem, kdy provedl tu pitomost. Tehdy totiž připustil, aby mu…

Tři z mužů, kteří hráli poker, začínali mít už trochu dopal. Nešlo ani tak o to, že by jim vadilo, že prohrávají – to si pište, že jim to nevadilo! – šlo spíš o to, že prohrávat se čtvrtým mužem, který měl v uchu naslouchátko, bylo nějak ponižující. Snad to působila ledová neproniknutelnost, s níž hrál. Nebo možná i ten samolibý výraz, že jednou je to tak a nedá se s tím nic dělat, který přímo…