/ Macandrew si teď uvědomil, že ani on, ani Karen Blissová si nepřipustili, že když Emma tvrdí, že její dům je blízko Moskvy, mohlo by se jednat o jiné místo než hlavní město Ruska. Vzpomínal, že se mu vlastně trochu ulevilo, když s tím přišla, protože jinak všechno, co říkala, vyznívalo tak přirozeně a racionálně. Všechno, co říkala, vypadalo natolik pravdivě, že uvítali cokoliv, co by jim potvrdilo,…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Steven si přečetl, že Timothymu Devonovi bylo v době jeho smrti padesát osm let. Jeho žena Joan byla dříve docentkou biochemie na univerzitě ve Warwicku. Mají spolu dvě dcery, Julii a Imogen, ve věku 22 a 24 let. Crickův ústav řídil Devon osm let. Předtím pracoval ve Warwicku a ještě předtím ve Virologickém ústavu v Glasgow. Právě se stal dědečkem, protože dcera Julie, která se svým manželem Benem,… / …

Více
  • 28. 1. 2025

  / PRŠELO I CELÝ DALŠÍ DEN. Když Avedissian s Kathleen přecházeli ten kousek cesty od letištního autobusu ke schůdkům Boeingu 747 TWA, museli si vyhrnout límce. Malý David se s nimi, k jejich úlevě, cítil jako doma, což Avedissian přičítal tomu, jak si Kathleen dokáže získat děti. Strávili s ním a jeho rodiči na letišti pouhou hodinu, ale to úplně stačilo. Spokojeně se Kathleen držel za ruku, když stoupal k…

Více
  • 28. 1. 2025

Jamieson se vrátil do svého pokoje v lékařském domě v devět hodin. Zašel si na večeři do města, protože měl pocit, že potřebuje aspoň na chvíli vypadnout z nemocnice. Objevil italskou restauraci, jejíž atmosféra mu díky reprodukované hudbě a reklamním plakátům na cesty do slunných zemí dala aspoň nakrátko zapomenout na deštivé počasí venku. Ale teď už byl zase zpátky v klášterním prostředí… / Jak je…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Dunbar se ještě podíval na noční zprávy a pak televizi vypnul. Ticho, které nastalo, rušily dešťové kapky, které začaly dopadat na sklo, zpočátku jemně a nepravidelně, vzápětí se však bubnování změnilo v bouřlivý rachot, který ho přiměl přejít k oknu, vykouknout krátce ven a pak zatáhnout závěsy. Rozhodl se, že si půjde lehnout. / Ležel v posteli a vybavoval si předchozí večer. Byl rád, že se znovu…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Steven prohlásil, že by se rád podíval na byt Ann Danbyové. Neměl k tomu žádný zvláštní důvod, ale bylo důležité, aby se o ní dozvěděl co nejvíc, protože byla – dokud se nezjistí nějaký její kontakt – jedinou příčinou nákazy v Manchesteru. Řekli mu, že policie i Veřejná zdravotní služba tam už svou práci skončily, a dali mu klíč, který si měli následující den vyzvednout její rodiče; když…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Venku se hezky dlouho rozednívalo. Steven si všiml, že za pár minut bude půl osmé. Celou tu dobu se všichni společně snažili z Gardinerovy databáze vyždímat nějaké použitelné informace, ale prozatím bez valného úspěchu. Všechno nasvědčovalo tomu, že se ocitli ve slepé uličce. Vstal, aby si trochu protáhl nohy, a přistoupil k oknu. Venku se ranní mlhou snášelo šedavé mžení. Po ulici tiše projel autobus,…

Více
  • 28. 1. 2025

Fenton se vracel k domovu po pobřežní silničce plné zatáček velkou rychlostí. Po všech zážitcích toho večera potřeboval upnout myšlenky na něco jiného a právě na řízení hondy ve vysoké rychlosti se musel beze zbytku soustředit. Za každým zákrutem se vždy vynořil nový, takže motorka jela ve vzpřímené poloze sotva déle než pár vteřin, a pak se znovu nakláněla do zatáčky. Silnice už téměř oschla, pouze…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Steven si na okamžik připadal jako člověk, který se probudí ze zlého snu a zjistí, že všechno je pravda. / „Tahle fotografie byla pořízena před několika roky,“ blekotal. Možná si přál, aby se Grant mýlil. / „Je na ní John Mission,“ prohlásil neochvějně stařec. „Toho bych poznal vždycky. Nejsem na něho schopen zapomenout. Čert aby ho spral.“ / „Čili mi tvrdíte, že muž, který zosnoval nepravdivé… / …

Více
  • 28. 1. 2025

  / „Po vnější stěně operačního sálu vede ventilační šachta,“ řekl Anderson. „Myslím, že je dost široká, aby se tam vešel člověk. Kdybychom se do toho rozvodového systému dostali, možná bychom dokázali vylézt do vyšších pater.“ / „Odkud začneme?“ / „Tady zdola.“ / Anderson naslouchal u všech dveří sklepní chodby, až uslyšel co hledal, hluk velkých ventilátorů. Když vešli dovnitř, byl rámus…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Celonoční spánek Tansy osvěžil. Byla dokonce ochotná debatovat o tom, co MacLeanovi prozradil Vernay. / „Proč by se měl Lehman Steiner angažovat v politice?“ zeptala se. / „Velké koncerny se vždycky míchají do politiky,“ odpověděl MacLean. „Prostě musí. Politici vytvářejí prostředí, ve kterých firmy podnikají. Stanovují výši daní a subvencí i ostatní podmínky, na nichž závisí výše zisků. Je docela…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Lamont Stevena vyšetřil a prohlásil ho za zdravého. Steven hned požádal o povolení, aby si mohl vyřídit pár telefonních hovorů. / „Chcete volat Sci-Med?“ / Steven přikývl. / „Já už jsem sira Johna Macmillana informoval, že jste se nám vrátil mezi živé. Když jste byl přijat, vydal totiž instrukce, že musí dostávat zprávy o vašem zdravotním stavu. Myslím, že ty stráže u dveří stojí také na jeho příkaz.…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Sam Grossman měl hodnost poručíka. Byl také laboratorní technik. Byl to vysoký hranatý muž, který by se byl lépe vyjímal na kamenitých polích nějaké farmy v Nové Anglii než v přísném sterilním prostředí kriminalistické laboratoře, jež zaujímala téměř polovinu prvního patra policejního ředitelství. / Grossman nosil brýle, za nimiž hleděly bezelstné modré oči. Měl jemné chování připomínající…

Více
  • 26. 1. 2025

Paddyho bar a gril byl na Stemu hned vedle městské divadelní čtvrti. Carella s Fletcherem tam dorazili asi v devět, kdy tam byl poměrně klid. Akce začaly až později. Jak Fletcher vysvětlil, operativní technika osamělců se prý vyznačuje tím, že samotný muž ani samotná dívka nemají dávat touhu po seznámení najevo příliš okázale. Když začnete pronásledovat kořist moc brzo, vypadáte dychtivě. Když ale přijdete…

Více
  • 26. 1. 2025

Vrátili jsme se s Jamiem k mé kanceláři chviličku před půl druhou. Měl jsem hrozitánský hlad, ale nechtělo se mi jít s ním na oběd, a tak jsem o tom pomlčel. Jeho osobní tragédie se zvolna posouvala do skutečného království hrůzy. Byl jsem už úplně otupělý a přál jsem si aspoň na chvíli ho nevidět a jeho syna také ne. Vystoupil jsem z auta a došel k místu, kde on zaparkoval svůj vůz. Okamžitě začal…

Více
  • 26. 1. 2025