Analíza byla stejně jako my všichni dítětem této doby. Její máma, kterou jsem neznal, pocházela z Plocka, odkud utekla přes zelenou hranici do Bundesrepubliky. Byla tehdy právě v nechtěném těhotenství, čekala Analízu. Za nic na světě by nedostala pas ani osvědčení Kurie. Skončila ve Schneidemühlu, dříve Pile. Tady, horečnatě se shánějíc po lékaři – abtreiberovi, se seznámila s jistým německým inženýrem. Ruck – zuck se zamilovali, vzali se a rozho…

Více
  • 13. 5. 2023

  / Elame blath, Feamnewedd / Dearme aen a’cáelme tedd / Eigean evehenn deireádh / Que’n esse, va en esseáth / Feamnewedd, elame blath! /   / Kvítek / ukolébavka a oblíbené rozpočitadlo elfských děti /   / Vskutku, pravím vám, nyní nadchází věk meče a sekyry, věk vlčí. /  Nadchází čas Bílé Zimy a Bílého Světla, čas Šílenství a Nenávisti; Tedd Deireádh – Čas Konce. Svět zahyne v mrazu a neobrodí se, než východem nového slunce. Znovuzrodí se ze Starší Krve – Hen Ich…

Více
  • 13. 5. 2023

  / V poledne vyzvrátila vše, co předtím snědla. Pak omdlela. Když přišla k sobě, odplazila se do stínu nedalekého balvanu, tam se svinula do klubíčka a stiskla si rukama bolavé břicho. / Před západem slunce už zase kráčela dále. Trhaně jako loutka. Častokrát padala, vstávala a šla. / Šla. Musela jít. /  

Více
  • 13. 5. 2023

  / „Co je s ním?“ / „Lehký otřes mozku,“ prohlásil Regis, vstal a zavřel brašnu. „Lebku má celou. Už přišel k vědomí. Vzpomíná si, jak se jmenuje, pamatuje, co se stalo. To je dobré znamení. Reakce paní Milwy byla naštěstí unáhlená.“ / Zaklínač pohlédl na lučištnici sedící opodál pod menhirem a dívající se do dáli. / „Ona není žádná cukrová panenka, kterou něco takového vyvede z míry,“ podotkl. „Soudím, že za její reakci může spíš ta tvoje rulíková sam…

Více
  • 13. 5. 2023

  / Klepáč páchl jako kůň – a na tom končila veškerá podobnost. Geralt viděl kdysi v Mahakamu trpaslické dostihy na horských kozorožcích. Považoval to za zcela extrémní sport. Ale teprve teď, na hřbetě uhánějícího rýbrcoula, se přesvědčil, co je skutečná krajnost. / Aby nespadl a nesrazil si vaz, křečovitě zatínal prsty do hrubé čupřiny a svíral stehny kosmaté boky svého nosiče. Klepáč smrděl potem, močí a samohonkou. Hnal se jako šílenec. Země hř…

Více
  • 13. 5. 2023

  / Pátý, poslední díl ságy o zaklínači Geraltovi, /  krásné čarodějce Yennefer a dítěti překvapení Ciri. / Jaký osud čeká zaklínače? / Bude mu dáno konečně se setkat / se svou celoživotní láskou? / Splní se zlověstná věštba / anebo svět elfů, lidí a trpaslíků / zachvácený vražednou válkou přetrvá? /   /   /   / We are such stuff / Are dreams are made on, and our little life / Is rounded with a sleep /   / WILLIAM SHAKESPEARE /   /   / A tak jeli a jeli, až přijeli k …

Více
  • 13. 5. 2023

X. / Geralt uskočil před novým, tentokrát oranžovým plamenným kopím, jež po něm čarodějka vrhla. Byla znatelně zesláblá; ohnivá kopí byla slabá a pomalá, stačil se jim bez potíží vyhýbat. / „Yennefer!“ zvolal. „Uklidni se! Poslouchej konečně, co ti chci říct. Nedokážeš…“ / Nedomluvil. Z čarodějčiny dlaně vystřelil tenký rozvětvený blesk. Blýskavice ho dostihla, dotkla se ho na mnoha místech a důkladně ho omotala. Mokrý oděv zasyčel a zakouřilo se z něho…

Více
  • 13. 5. 2023

V. / „Yennefer.“ / Otočila se jakoby zaskočena, přestože zaklínač nepochyboval o tom, že už zdaleka slyšela jeho kroky. Položila na zem dřevěné vědro, vzpřímila se a odhrnula z čela černé vlasy; vysvobozené zpod zlaté síťky, padaly nyní v hustých pramenech na její ramena. / „Geralte?“ / Jako vždy nosila pouze dvě barvy. Své barvy – černou a bílou. Černé vlasy a dlouhé černé řasy, nutící hádat barvu očí, jenž skrývaly. Černá sukně, krátký černý kabátek s bílý…

Více
  • 13. 5. 2023

Jen málokterému autorovi, nepocházejícímu z anglosaské oblasti, se podařil takový úspěch, jako dnes zřejmě (a u nás rozhodně) nejpopulárnějšímu polskému spisovateli Andrzeji Sapkowskému. Osobně se tomu ale příliš nedivím – Sapkowského imaginární svět, svět zaklínače Geralta, trubadúra Marigolda, čarodějek Visenny a Yennefer a princezničky Ciri, je našemu čtenáři zřejmě mnohem bližší než svět artušovských legend a severských ság. Čeští čtenáři svů…

Více
  • 13. 5. 2023

”U všech bohů,” couvl strážný a spustil lampu. ”Co se mu stalo?” / ”Pusť nás, dobrý muži,” požádal tiše Geralt, podpíraje v sedle zhrouceného Marigolda. ”Spěcháme. Vidíš přece.” / ”Vidím,” polkl zbrojnoš slinu, prohlížeje si básníkovu sinalou tvář a sedlou, zčernalou krev na jeho bradě. ”Raněný? Vypadá to dost ošklivě, pane.” ”Spěcháme,” opakoval Geralt. ”Jsme na cestě od svítání. Pusťte nás, prosím.” / ”Nemůžeme,” ozval se druhý strážný. ”Brána je otevře…

Více
  • 13. 5. 2023

XI. / „Lež klidně, Vesemire, nehýbej se!“ To byla první slova, která uslyšel, když se probudil. / „Jsi v bezpečí, neboj se,“ podíval se, kdo na něj mluví. Byla to ona, Reena, ta krásná dívka z vesnice. To není možné, starají se o něj! Postarali se o raněného zaklínače. Nemohl tomu uvěřit. Stávalo se to velmi zřídka a jemu se to stalo asi popáté, a to už byl v tolika městech a vesnicích. Vždy se postarat sám o sebe, nedůvěřovat nikomu. Jen sobě a svému …

Více
  • 13. 5. 2023

Tak jsem si spočítal, že bych nadělal třikrát tolik práce než vy, kdybych pořád něco nehledal. Doma to ještě jde, doma hledám obvykle pouze brýle, protože bez nich nemohu nic najít. Nejčastěji tedy jimi hledám stránku, co jsem dopsal před deseti minutami. / Na chalupě však hledám kromě brýlí i „psí polštářek“. Psí polštářek není poduška, na které spí pes. Je to začuněný, zavápněný a pocementovaný polštářek, na který by si žádný čistotný a distingova…

Více
  • 13. 5. 2023

V každé vesnici jsou nejmalebnější ty cípy, které zastavěli chudí, a ty jsou obyčejně na stráních. Bohatí se vždycky pohodlně rozsadili na rovině okolo návsi, měli snadný vjezd do statku, dvůr, že by se tam mohl pořádat jarmark, a všude spoustu místa, protože na to měli. Nemám rád velké prostory, asi proto, že jsem v nich nevyrostl a že se mi vždycky zdály být nevlídné. Taky že byly, protože za vraty každého statku nikdy neběhal pes, ale hned ber…

Více
  • 13. 5. 2023

Nejelo se na Jitřenku, jelo se na tábor. Na opravdický tábor. Zvláštní družina, sestavená ze starších členů oddílu – byli to Vlasatka, Kulich, Kutilka a Modrásek – odjela i s Voloďou, který tuto skupinu vedl, již ve čtvrtek. Měla dovézt na tábořiště krajinky a prkna z pily i slámu ze zemědělského družstva, dále obří stan z vojenské posádky, který velitel slíbil oddílu na celý tábor, a nakoupit v Jednotě potraviny na první dny vaření. V sobotu pak…

Více
  • 13. 5. 2023

“Opravdu už zbývala jenom tahle cesta?” nahlas se zeptal SS-Sturmführer Wilhelm Jeschke sám sebe. / “Kratičkááá cestičkááá!” rozeřval se vzápětí šíleným smíchem. / Pak, se slabým pufnutím, rozehnaly tmu kremační pece oranžovomodré plameny, na desetinu výkonu stažených, progresivních plynových hořáků. / V očích hlavy trčící do předpeklí se objevil naprosto nevěřící výraz.

Více
  • 13. 5. 2023