Koza na stahování zvěře byla velká trojnožka z bytelných trámků. Přes dva metry vysoká. Mohl jsem pod ní projít, aniž bych sklonil hlavu. Asi ji postavili tak, aby pod ni mohl zajíždět pick-up. Z korby pak shodili na zem mezi nohy trojnožky mrtvé zvíře, přivázali mu na zadní nohy lana, přehodili je přes příčný trámek a pak ručně nebo pomocí pick-upu vytáhli nahoru, aby se do něj mohli pustit nožem. Prastará…

Více
  • 22. 3. 2024

CESTA ZPÁTKY PROBÍHALA stejně jako cesta do tábora, až na podivnou srážku v nízké rychlosti, ke které málem došlo na první odbočce. Reacher projel rychle po široké odklizené silnici, pomalu po třináctikilometrové zasněžené stužce a před odbočkou sundal nohu z plynu a pokusil se vypočítat nejlepší dráhu, která by ho dovedla doleva do vyjetých kolejích na staré silnici ubíhající souběžně s dálnicí na…

Více
  • 22. 3. 2024

  / Byli na cestě hodinu a třicet tři minuty. Pomalá jízda městem, potom zrychlení na rovnoměrnou cestovní rychlost. Museli ujet zhruba šedesát mil. V hlučné temnotě dodávky však Reacher nedokázal odhadnout, jakým směrem těch šedesát mil ujeli. / Byl připoutaný k mladé ženě se zraněnou nohou a během prvních minul své nucené pospolitosti se pokusili zařídit co možná nejpohodlněji. Posunovali se podél… / …

Více
  • 22. 3. 2024

  / MUŽ VE DVEŘÍCH BYL STUYVESANT, O TOM NEMOHLO BÝT POCHYB. Reacher ho poznal podle videonahrávky. Byl vysoký, ramenatý, něco přes padesát, pořád ve formě. Pohledný obličej, unavené oči. Měl na sobě oblek a kravatu, v neděli. Froelichová na něj s obavami hleděla. Ale on upíral pohled na Neagleyovou. / „Vy jste ta žena z videa,“ prohlásil. „Z tanečního sálu ve čtvrtek večer.“ / Mozek mu zjevně pracoval na…

Více
  • 22. 3. 2024

Ozvalo se cosi jako nářek startujícího motoru a zakašlání, pak se probudily k životu dva silné dieselové motory a dveře se začaly otvírat. Zblízka a pěšky to byl úplně jiný zážitek. Motory řvaly jako velké obludy, které se dávají do náklaďáků Mack nebo Peterbilt. Dveře byly tak obrovské a silné, že připomínaly budovu samu o sobě. / Zblízka a pěšky se zdálo, že se otvírají rychleji. Nebo to byl jenom…

Více
  • 22. 3. 2024

Vaughanová byla policistka z malého města, ale zastavení dopravy zvládla úplně skvěle. Nastartovala, ještě když byl náklaďák čtyři sta metrů daleko, a zařadila rychlost. Pak počkala, až projede okolo, vyhoupla se ze staré silnice na novou a dala se do pronásledování. Udržovala stometrový odstup, aby ji řidič viděl v zrcátku. Reacher otevřel okénko a přilepil na střechu červený maják. Vaughanová stiskla…

Více
  • 22. 3. 2024

Můj protějšek v Jacksonu se jmenoval Sanchez. Neznal jsem ho důvěrně, ale o to jsem ho měl radši. Byl chytrý a dobrý. Přepnul jsem telefon na hlasitý poslech, aby slyšela i Summerová. Krátce jsme probrali pravomoci, ale bez velkého nadšení. Otázka pravomocí je vždycky zapeklitá a věděli jsme, že nevyhrajeme. Brubaker byl na dovolené, v civilním oblečení, zabili ho v městské uličce, a nárok si na něj tudíž bude…

Více
  • 22. 3. 2024

TURNEROVÁ PRAVILA: „Tihle chlapi nás prásknou, hned jak se o nás dozvědí. Popadnou okamžitě telefon. Zavolají sociálnímu kurátorovi. Uzavřou nejrůznější dohody. Použijí nás jako propustku z vězení pro deset budoucích přečinů.“ / Reacher přikývl. Silnice nemůže zůstat zatarasená věčně. Nějaký další projíždějící řidič tu nehodu dříve či později oznámí. Nebo to udělají samotní bratranci…

Více
  • 22. 3. 2024

  / LETADLO PŘISTÁLO ZCELA NORMÁLNĚ NA MEZINÁRODNÍM LETIŠTI V PORTLANDU, ale zastavilo kus od odbavovací budovy a zůstalo čekat na vzdálené parkovací ploše. Pomalu se k němu přiblížil malý náklaďák se schody složenými na plošině. Za náklaďákem dorazila dodávka. Obě vozidla zářila čistotou a byla natřená v barvách boeingu. Posádka zůstala na palubě, aby vyhodnotila počítačová data. Dodávka odvezla…

Více
  • 22. 3. 2024

CHangová řídila jednou rukou a hrála si s mobilem, ale Reacher navrhl: „Měli bychom zastavit. Než se turistka skutečně vybourá. Měli bychom si dát kávu.“ / Changová se podivila: „Nechápu, jak můžete vypít tolik kávy.“ / „Gravitační zákon,“ odpověděl Reacher. „Když nakloníte hrnek, vždycky vyteče. Jenom mi stačí, abych ji do sebe nalil.“ / „Musí vám pořád bušit srdce.“ / „Lepší než opačná…

Více
  • 22. 3. 2024

V osm hodin ráno bylo venku už hodně přes třicet stupňů. Brácha zřejmě musí každej měsíc utratit za klimatizaci šílený háky. Veeva a já jsme vstali hodně brzo a prolezli jsme Nickovu dokonalou kuchyni ve snaze najít něco na zub. Udělal jsem míchanici z několika vajec, zatímco Veeva mě chválila, že vím, za jaký konec se drží pánev. Evidentně patří mezí ty rozmazlence, který maj za to, že vaření je umění…

Více
  • 21. 3. 2024

Rozednilo se do překvapivě jarního dne, což Sheeni interpretovala jako boží znamení vyzývající k tomu, aby se ulila z pravidelný návštěvy kostela. Dali sme si scuka v jedný z cukráren ve středu Ukiahu, abysme si mohli v klidu přečíst nedělní New York Times a trochu si to pokradmu rozdat ručně pod stolem. Carlotta se těšila, že to povede ke spěšnýmu návratu domů za účelem mýho dvaatřicátýho však víte čeho,…

Více
  • 21. 3. 2024

Byla ještě tma, když nás řidič prostornýho citroenu odvážel od domu. Možná bych si na tento život ve velkým stylu zvykl, ale asi k tomu nedostanu příležitost. Seňor Nunez se ze všech sil snaží distancovat od předchozích trapností. Se mnou se pozdravil velice srdečně a jen chladně pokynul hlavou směrem k mé ženě. Taktéž odolal veškerejm Sheeninejm pokusům vtáhnout ho do konverzace a předstíral, že nevidí,…

Více
  • 21. 3. 2024

Mladá Alenka leží na louce a kolem ní náhle přeběhne králík. Alenka si ho všimne a pozorně ho sleduje. Je divný, má vestu a v kapsičce hodinky. Alenka chce, aby počkal, ale králík běží dál. Tu Alenka zjistí, že králík mluví. Alenka za ním běží, vleze do díry v zemi a spadne do hluboké jámy. Dostává se do místnosti, na stolku leží lahvička s nápisem ,,Vypij mě!“. Když to Alenka uvidí, vezme ji a vypije.…

Více
  • 17. 2. 2024

Zběsilé rabování trvalo osm dní, a pokud někdy myslím na hrůzy pekelné, stačí, abych si v duchu vyvolal to, co jsem viděl během těch dní a nocí, protože snad žádná hanebnost, krutost a prostopášnost, kterou si lidské srdce dokáže vymyslet nebo představit, se Římu v těch dnech nevyhnula. Obrazy Posledního soudu, byť vytvořené velkými umělci, jsou ve srovnání s hrůzami rabování Říma jen dětinské př… / Nechci se vymlouvat nebo předstírat…

Více
  • 8. 2. 2024