Ukázky

NEUŠEL OD AUTA ANI DVACET METRŮ A UŽ SE KOUPAL V POTU. A LITOval svého rozhodnutí. Ocitl se uprostřed naprosté pustiny na okraji hlavní dálnice. I nejpomalejší auta po ní uháněla stovkou. Nikdo mu nebude chtít zastavit. A i kdyby nějaký řidič zastavit chtěl, nějakou dobu potrvá, než zareaguje, podívá se do zpětného zrcátka a přibrzdí. Pak už bude přes kilometr daleko, pokrčí rameny, opět zrychlí a pojede dál.…

CESTA ZPÁTKY PROBÍHALA stejně jako cesta do tábora, až na podivnou srážku v nízké rychlosti, ke které málem došlo na první odbočce. Reacher projel rychle po široké odklizené silnici, pomalu po třináctikilometrové zasněžené stužce a před odbočkou sundal nohu z plynu a pokusil se vypočítat nejlepší dráhu, která by ho dovedla doleva do vyjetých kolejích na staré silnici ubíhající souběžně s dálnicí na…

  / Byli na cestě hodinu a třicet tři minuty. Pomalá jízda městem, potom zrychlení na rovnoměrnou cestovní rychlost. Museli ujet zhruba šedesát mil. V hlučné temnotě dodávky však Reacher nedokázal odhadnout, jakým směrem těch šedesát mil ujeli. / Byl připoutaný k mladé ženě se zraněnou nohou a během prvních minul své nucené pospolitosti se pokusili zařídit co možná nejpohodlněji. Posunovali se podél… / …

  / MUŽ VE DVEŘÍCH BYL STUYVESANT, O TOM NEMOHLO BÝT POCHYB. Reacher ho poznal podle videonahrávky. Byl vysoký, ramenatý, něco přes padesát, pořád ve formě. Pohledný obličej, unavené oči. Měl na sobě oblek a kravatu, v neděli. Froelichová na něj s obavami hleděla. Ale on upíral pohled na Neagleyovou. / „Vy jste ta žena z videa,“ prohlásil. „Z tanečního sálu ve čtvrtek večer.“ / Mozek mu zjevně pracoval na…

Ozvalo se cosi jako nářek startujícího motoru a zakašlání, pak se probudily k životu dva silné dieselové motory a dveře se začaly otvírat. Zblízka a pěšky to byl úplně jiný zážitek. Motory řvaly jako velké obludy, které se dávají do náklaďáků Mack nebo Peterbilt. Dveře byly tak obrovské a silné, že připomínaly budovu samu o sobě. / Zblízka a pěšky se zdálo, že se otvírají rychleji. Nebo to byl jenom…

Vaughanová byla policistka z malého města, ale zastavení dopravy zvládla úplně skvěle. Nastartovala, ještě když byl náklaďák čtyři sta metrů daleko, a zařadila rychlost. Pak počkala, až projede okolo, vyhoupla se ze staré silnice na novou a dala se do pronásledování. Udržovala stometrový odstup, aby ji řidič viděl v zrcátku. Reacher otevřel okénko a přilepil na střechu červený maják. Vaughanová stiskla…

Můj protějšek v Jacksonu se jmenoval Sanchez. Neznal jsem ho důvěrně, ale o to jsem ho měl radši. Byl chytrý a dobrý. Přepnul jsem telefon na hlasitý poslech, aby slyšela i Summerová. Krátce jsme probrali pravomoci, ale bez velkého nadšení. Otázka pravomocí je vždycky zapeklitá a věděli jsme, že nevyhrajeme. Brubaker byl na dovolené, v civilním oblečení, zabili ho v městské uličce, a nárok si na něj tudíž bude…

TURNEROVÁ PRAVILA: „Tihle chlapi nás prásknou, hned jak se o nás dozvědí. Popadnou okamžitě telefon. Zavolají sociálnímu kurátorovi. Uzavřou nejrůznější dohody. Použijí nás jako propustku z vězení pro deset budoucích přečinů.“ / Reacher přikývl. Silnice nemůže zůstat zatarasená věčně. Nějaký další projíždějící řidič tu nehodu dříve či později oznámí. Nebo to udělají samotní bratranci…

  / LETADLO PŘISTÁLO ZCELA NORMÁLNĚ NA MEZINÁRODNÍM LETIŠTI V PORTLANDU, ale zastavilo kus od odbavovací budovy a zůstalo čekat na vzdálené parkovací ploše. Pomalu se k němu přiblížil malý náklaďák se schody složenými na plošině. Za náklaďákem dorazila dodávka. Obě vozidla zářila čistotou a byla natřená v barvách boeingu. Posádka zůstala na palubě, aby vyhodnotila počítačová data. Dodávka odvezla…

CHangová řídila jednou rukou a hrála si s mobilem, ale Reacher navrhl: „Měli bychom zastavit. Než se turistka skutečně vybourá. Měli bychom si dát kávu.“ / Changová se podivila: „Nechápu, jak můžete vypít tolik kávy.“ / „Gravitační zákon,“ odpověděl Reacher. „Když nakloníte hrnek, vždycky vyteče. Jenom mi stačí, abych ji do sebe nalil.“ / „Musí vám pořád bušit srdce.“ / „Lepší než opačná…