Žena z hor jej uhranula, Cristoforo však věděl, že k tomu nepoužila kouzla. Prokletím bylo, že nedokázal myslet na nikoho a nic jiného než na ni a na to, co mu řekla. Všechno jej přivádělo zpátky k výzvám, které vyřkla. / Seslal mu ji snad skutečně Bůh? Nebyla konec konců prvním ujištěním o správnosti jeho cesty, kterého se mu dostalo od okamžiku zjevení na pláži? Tolik toho věděla; znala slova, která k němu pronesl Spasitel. Jazyk jeho mládí v Janově. Věděla o výčitkách, jež si dělal kvůli Diegovi, kterého přenechal na výchovu mnichům v La Rábidě. / Přesto se ani zdaleka nepodobala tomu, co hledal. Nebývají andělé oslnivě bílí? Alespoň tak je ztvárňují všichni malíři. Možná tedy není …

Více
  • 22. 3. 2024

Martin Silenus zemřel na konci dalšího dne, několik hodin po naší svatbě. Otec de Soya se zhostil svého úkolu a před západem slunce pohřbil starého básníka. Jak řekl, byl rád, že si vzal obřadní roucho a misál. / Pohřbili jsme starého básníka na travnatém svahu nad řekou s nejkrásnějším výhledem na prérii a vzdálený les. Pokud vím, dům jeho matky stál opodál. A. Bettik, Aenea a já jsme vykopali hlubokou…

Více
  • 22. 3. 2024

GOODSIR / Záchranný tábor 15. srpna 1848 /   / Celé dva dny po provedených amputacích a smrti pana Diggleho, po nástupu všech mužů a vyslechnutí plánů pana Hickeyho i po následném dojímavém rozdílení potravy neměl doktor Goodsir žaludek na to, aby něco zapisoval do deníku. Hodil zápisník ve špinavé kožené vazbě do cestovní lékařské brašny a nechal ho tam. / Velké rozdílení, jak už Goodsir stačil v duchu akci…

Více
  • 22. 3. 2024

„Papež je mrtev! Ať žije papež!“ / Křik se nesl vatikánskými dvory San Damasa, kde objevili tělo papeže Julia XIV. v jeho papežských komnatách. Svatý otec zemřel ve spánku. Během několika mála minut se ta novina roznesla po všech nesourodých budovách, které nesly označení Vatikánského paláce. Pak se vydaly do Vatikánského státu, putovaly jako požár podporovaný čistým kyslíkem. Pověsti o papežově smrti pronikly celým …

Více
  • 22. 3. 2024

Raule, zvaž tento dodatek ke vzpomínkám, které jsi včera napsal a já dnes v noci přečetla. Před lety, před lety… vše jsem ti chtěla říct během tří posledních hodin naší první společné cesty, kdy jsme ty, můj drahý Raul, já a spící A. Bettik směřovali k Taliesinu Západ. Mířili jsme k mému učení. Chtěla jsem ti vyprávět o snech, jež nás ukázaly jako milence, o kterých budou psát básníci; o…

Více
  • 22. 3. 2024

Kurtz zastavil volvo smykem na travnatém pruhu podél silnice, vmžiku byl ze dveří a válel se v trávě. Žádný mobil totiž nevlastnil. / Telefon zvonil dál. / Semtex, blesklo Kurtzovi hlavou. C4. Izraelci a Palestinci se specializují na bomby v telefonech. / Doprdele, pomyslel si. Prachy. Vrátil se do auta, vytáhl tašku a postavil ji dostatečně daleko od vozu. / Telefon zvonil dál. Kurtz si uvědomil, že na něj míří svou… / Co to…

Více
  • 22. 3. 2024

K přístavišti jeli mlčky. Marco a Leo si s ním na krytém parkovišti potřásli rukou a pak ho důkladně prošacovali. / „K čemu potřebuje zubař bouchačku?“ zeptal se Leo, když mu z kašmírového saka vytahoval S&W. / „Jsem paranoidní,“ vysvětlil Kurtz. / „Nejsme snad všichni?“ prohodila Angelina. / Budova Marina Towers se zvedala jedenáct pater nad rozlehlý zasněžený trávník, odkud byl výhled na buffalské… / …

Více
  • 22. 3. 2024

Lišákovi nevadilo čekat. Byl na to zvyklý. V tom cvokhausu v Rochesteru čekal celé roky – jen seděl, nehybně jako plaz, ani se na nic nedíval, a čekal, i když věděl, že nic nepřijde. Tahle zkušenost mu posloužila v následujících letech, kdy začal plnit úkoly pro šéfa – čekal, až stanovené cíle skončí to, co právě dělají, a přijdou k němu. Nevadilo mu čekat tady na toho detektiva, který možná přijde,…

Více
  • 22. 3. 2024

  / Jediný polibek už zničil mnoho žen. / SPOLEČENSKÉ NOVINY LADY WHISTLEDOWNOVÉ, 14. KVĚTNA 1813 /   / Simon si nebyl jistý, kdy mu došlo, že ji hodlá políbit. Pravděpodobně to ani nevěděl, pouze tušil. Do poslední chvíle se přesvědčoval, že ji táhne za živý plot, aby jí vyhuboval a pokáral za její lehkomyslnost, která jim oběma může přivodit vážné potíže. Pak se ale něco stalo nebo se to možná dělo…

Více
  • 22. 3. 2024

Pomalu mlčky došel až k ní. V jeho očích viděla zrcadlit se svou vlastní touhu. Bylo to tak. Viděla v nich nefalšovanou a nezvladatelnou touhu, kterou si odmítala přiznat. Ačkoli o tom teď nebylo pochyb, snažila se popírat, že tomu tak je. S takovou silou. S takovou vášní. / Mohla ho zadržet pohybem ruky nebo říct jedno prosté slovo: Ne. / Možná, že by ho to bylo zastavilo. Možná, že ne. Ruce ponechala tam, kde byly, kde…

Více
  • 22. 3. 2024

  / Příšerně nervózní A. J. bedlivě sledovala, jak najatý personál rozmisťuje skládací židle v zahradě její matky. Znovu je přepočítala a pak šla zkontrolovat stoly, zastíněné deštníky. Zaměstnanci cateringové firmy pilně pracovali v kuchyni, květinářka spolu se dvěma pomocnicemi ještě naposledy upravovaly květinová aranžmá. Velké vázy plné lilií a růží byly strategicky rozmístěny podél terasy,…

Více
  • 22. 3. 2024

Skrýš u Modré hory byla prostá restaurace pár kilometrů od Hlavní ulice s několika kójemi u stěny a skládacími stolky ve zbylé části místnosti. Nabídka na plastovém menu sestávala z JÍDLA a PITÍ. Béžové linoleum se už nejspíš nedalo vyčistit a z jukeboxu zněla píseň Travise Tritta. / U ohmataného baru posedávalo několik dělníků, které Callie podle bot a zpocených trik tipovala na část Dolanovy stavební…

Více
  • 22. 3. 2024

Adriana si dopřávala klidnou snídani ve svém hotelovém apartmá. Očima procházela novinové titulky, uždibovala z vejce ve skle a popíjela spokojeně druhý šálek kávy. Jedinou nevýhodou dvojího života bylo, že se s nikým nemohla o své zkušenosti a zážitky podělit. S nikým nemohla probrat technické záležitosti složitých překážek, neměla nikoho, kdo by chápal její vzrušení při slaňování poschodí domů,…

Více
  • 22. 3. 2024

  / OPOZDILA SE. Matthew přecházel po můstku a říkal si, jak je to směšné, že je kvůli tomu zklamaný. Zahlédl světlo v její kajutě. Určitě se jen zabrala do práce. Za chvíli se podívá na hodinky a uvědomí si, že je po půlnoci. / Za chvíli. / Přešel k oknu a vyhlédl na noční oblohu. / Jako každý námořník by podle hvězd uměl zmapovat svět. Navedly by ho k jakémukoli cíli na zemi nebo na vodě. Jen k tomu… / …

Více
  • 22. 3. 2024

Slzy ji nezahanbovaly, ne ty, které bylo třeba vyplakat. Byla mu vděčná, když polevil první záchvat strachu a nevolnosti, že není z těch, co ženu plácají po zádech a tvrdí, že to bude dobré. Nabídl jí azyl a nechal vyplakat. / Když se přestala třást a slzy polevily, políbil ji zlehka na odřený spánek. „Je to lepší?“ / „Ano.“ Dlouze se nadechla a vydechla a cítila se jistěji. „Určitě.“ / „Teď mě… / …

Více
  • 22. 3. 2024