Zpráva ze schůzky / James Bond, který měl z té radosti téměř závrať, vytáhl zpod recepčního pultu hromádku cestovních brožurek, pozdravil pana Gengerellu, který mu neodpověděl, a vydal se za ním do předsíně zasedací místnosti. Byli poslední. Scaramanga, který stál vedle otevřených dveří, se významně podíval na hodinky. „Takže příteli,“ řekl Bondovi, „až se všichni usadíme, zavřete dveře a… / …

Více
  • 22. 8. 2024

  / Grant opatrně zavěsil, posadil se a upřel oči na telefon. / „Měl byste sebou hodit,“ řekl sluha s vejčitou hlavou, který stál nad ním. / „Řekli vám aspoň přibližně, o co jde?“ Grant mluvil rusky výborně, i když s těžkým přízvukem. Mohl být považován za občana nějaké sovětské pobaltské provincie. Mluvil vysokým bezbarvým hlasem, jako by předčítal z nudné knihy. / „Ne, jen že jste žádán v Moskvě.…

Více
  • 22. 8. 2024

„ZAPNĚTE SI PÁS“ / James Bond vyškrábal poslední zbytky jogurtu z kelímku s nápisem „Kultura z kozího mléka. Z naší vlastní kozí farmy ve Stanway, Glos, v srdci Gotswolds. Podle původního bulharského receptu“. Opatrně nakrájel celozrnnou veku – má sklony se drobit – a sáhl pro černou melasu. Každé sousto důkladně rozžvýkal, neboť sliny obsahují ptyalin a důkladné žvýkání zvyšuje jeho produkci. Ptyalin…

Více
  • 22. 8. 2024

TAK SE HRAJE BÁCCARAT / Bond se rozhlédl po okolí, ale bylo nemožné, aby je někdo slyšel, a kaviár čekal, až jim v kuchyni připraví teplé topinky. / „Povídejte.“ Jeho oči byly plné zájmu. / „Chytili třetího Bulhara, na cestě do Paříže. Jel v citroenu a vzal dva anglické stopaře, aby se maskoval. Při silniční kontrole na zablokované silnici mluvil francouzsky tak mizerně, že ho požádali o doklady, a on vytáhl…

Více
  • 22. 8. 2024

Řada vozů a taxi blokovaly George Street až k Sothebyho aukční síni. Bond zaplatil taxi a připojilo se k zástupu lidí pomalu postupujících pod plátěnou střechou a nahoru po schody. Sloužící v uniformě mu předal katalog, překontroloval vstupní cedulku a popřál příjemný večer. Bond vyšel nahoru po širokých schodech vzrušeným zástupem lidí ve večerních toaletách a podél galerie došel do hlavní dražební…

Více
  • 22. 8. 2024

„CO SE TO TU DĚJE?“ / Seržant Dankwaerts se v hlídkovém voze zaobíral svými myšlenkami, a tak mlčky ujížděli po Strandu a Chancery Lane do Holbornu. V Gamages zatočili doleva do Hatton Garden a zastavili před úhledným bílým průčelím londýnského Diamantového klubu. / Bond následoval svého společníka přes chodník k elegantním dveřím, v jejichž středu se skvěla naleštěná… / …

Více
  • 22. 8. 2024

Jestli to teda chcete vážně poslouchat, tak byste asi ze všeho nejdřív chtěli vědět, kde jsem se narodil a jaký jsem měl dětství a co dělali moje rodiče, než mě měli, a podobný kecy á la David Copperfield, ale jestli chcete co vědět, mně se do toho nechce. Předně mě to otravuje a za druhý by z toho moje rodiče trefil šlak – každýho minimálně dvakrát za sebou – kdybych vám o…

Více
  • 6. 6. 2024

(7) / Vůbec jsem nepočítal s tím, že se potkám se Zemánkem (Helena mi přece tvrdila, že pro ni přijede až odpoledne), a bylo mi ovšem krajně nepříjemné, že ho tu potkávám. Ale nedalo se nic dělat, stál tu teď přede mnou a byl si naprosto podobný: měl své žluté vlasy pořád stejně žluté, i když si je už nečesal dozadu v dlouhých kadeřích, nýbrž je měl krátce ostříhané a sčesané podle módy do čela,…

Více
  • 14. 5. 2024

Začala zase škola a s ní i naše denní cesty kolem Radleyových. Jem byl v sedmé třídě a chodil na střední školu, která stála kousek dál za naší obecnou; já jsem teď byla ve třetí třídě a náš rozvrh se tak lišil, že jsem s Jemem chodila pouze ráno do školy a vídala se s ním u jídla. Vrhl se na ragby, ale byl dosud příliš útlý a mladý, aby stačil na víc než nosit mužstvu…

Více
  • 25. 4. 2024

Terezka absolvuje řadu vyšetření, včetně magnetické rezonance.  Ondřej mě opakovaně nabádá, ať myslím na Kryštůfka a nestresuji se. Pitomec! Copak to jde? Copak jde zastavit ten proud vzpomínek, řetěz Terezčiných úsměvů, zvonivý hlásek do telefonu, každé „ahoj teto“  a „jé, děkuju!“ ? Copak jde zastavit proud vzpomínek, co spouštějí slzy spolehlivěji než krájení cibule? / „Musíš myslet na…

Více
  • 26. 3. 2024

DRUHÉHO DNE MĚ probudil hluk rozhněvaných hlasů. Chvíli jsem nevěděla, kde jsem. Tma byla takřka dokonalá, jen pod dveřmi prosvítala úzká štěrbina světla. / Pak na mě dolehla realita. Posadila jsem se a poslepu nahmatala lampu na nočním stolku. Otočila jsem plamínkem a očima přejela tmavé hedvábí baldachýnu, břidlicovou podlahu, vyřezávané ebenové obložení stěn. Nedá se nic dělat, budu to tu muset…

Více
  • 22. 3. 2024

TA PŘÍŠERA SE JMENOVALA Izumrud, velký červ, a byli tací, kteří tvrdili, že chodby vykutané pod Ravkou jsou jejím dílem. Věčně hladová nenasytně požírala bahno s pískem, zavrtávala se do země hlouběji a hlouběji, aby našla něco, čím by ukojila svůj hlad, až zalezla tak hluboko, že se ztratila v temnotě. / Byl to jen příběh, přesto si lidé v Bílé katedrále dávali pozor, aby se… / …

Více
  • 22. 3. 2024

Kaz / Když Kaz zahlédl Van Ecka přicházet k mostu Goedmedbridge, první jeho myšlenka byla: tenhle chlap by nikdy neměl hrát karty. Vzápětí mu blesklo hlavou, že mu někdo přerazil nos. Měl ho oteklý a křivý, pod okem se mu modrala naběhlá modřina. Z nejhoršího mu nejspíš pomohl nějaký univerzitní doktor, napadlo Kaze, ale bez skutečných grišovských schopností mohl stěží udělat víc než to trochu zakrýt. / Van Eck…

Více
  • 22. 3. 2024

Část šestáSkuteční zloději / Inej / Zběsilý tlukot srdce jí nadouval hruď. Když člověk vystupuje v cirkuse, musí se ve správnou chvíli jedné houpačky pustit, aby se natáhl po druhé; a může přijít chvíle, kdy si uvědomí, že udělal chybu, a pak už si nepřipadá jako tíže zbavený, ale jednoduše padá dolů. / Strážní ji táhli zpátky do vězení. Na nádvoří bylo mnohem víc dozorců než ráno, kdy…

Více
  • 22. 3. 2024

Martin Silenus zemřel na konci dalšího dne, několik hodin po naší svatbě. Otec de Soya se zhostil svého úkolu a před západem slunce pohřbil starého básníka. Jak řekl, byl rád, že si vzal obřadní roucho a misál. / Pohřbili jsme starého básníka na travnatém svahu nad řekou s nejkrásnějším výhledem na prérii a vzdálený les. Pokud vím, dům jeho matky stál opodál. A. Bettik, Aenea a já jsme vykopali hlubokou…

Více
  • 22. 3. 2024