Ukázky

O den později, 23. června, se v jiné části země řítil po silnici US 180 na sever bílý continental. Hnal se rychlostí přes stopadesát kilometrů za hodinu, bělostný lak se třpytil na slunci, jehož pablesky tančily na lesklém chromování. Sluneční paprsky se odrážely i od zadních kouřových skel, která divoce svítila. / Trasa, kterou měl continental za sebou od doby, kdy Poke a Lloyd zabili jeho majitele a sebrali vůz,…

3 / Paměť Buddyho Parkinse byla lepší, než si myslel. Kdyby spatřil titulní stranu měsíc starého Angola Herald, který svíral „Lewis Farren“, ten tajemný chlapec se strachem pod paží, spatřil by tato slova: /   / PĚT MRTVÝCH PŘI HROZNÉM ZEMĚTŘESENÍ / Reportér Heraldu Joseph / Gargan Práce na Rainbird Towers, které měly být nejvyšší a nejluxusnější stavbou Angoly a měly být dokončeny během šesti měsíců, se…

Ráno mu uvařila kukuřičnou kaši, kterou beze slova snědl. Strkal si ji do úst, aniž na Alici pomyslel, a sotva ji vnímal. Věděl, že by měl jít. Každou minutou, kterou tu proseděl, se muž v černém víc a víc vzdaloval – nejspíš už je v poušti. Jeho stopy mířily neochvějně na jih. / „Máš tu nějakou mapu?“ zeptal se najednou a zvedl hlavu. / „Města?“ zasmála se. „Není tak velké, aby potřebovalo mapu.“ / …

11 / Pistolník slyšel, jak se k němu blíží jakési pronikavé pískání, na okamžik se napjal, ale pak uslyšel udýchané hekání a uvolnil se. Byl to Eddie. Ani nemusel otvírat oči, aby to poznal. / Když pískání zmlklo a dusot kroků se zpomalil, Roland otevřel oči. Eddie stál před ním, prudce oddechoval, pot se mu lil po tvářích. Košili měl přilepenou na hrudi v jediné tmavé skvrně. Poslední stopy studentského… / …

31 / Déšť se lil z nebes plným proudem a hrozil, že promění kruh mezi kameny v moře. „Podrž něco nad těma dveřma!“ zakřičel Eddie. „Ať je déšť nesmyje!“ / Roland chvatně pohlédl na Susannah a viděl, že stále zápasí s démonem. Oči měla přivřené, ústa sešklebená. Démona neviděl ani neslyšel, ale vycítil jeho zuřivé, zděšené zmítání. / Eddie k němu otočil mokrou tvář. „Slyšíš mě?“ zařval.…

11 / Susan nasedla na Pylona, kterého Sheemie spěšně přivedl na zadní dvůr hned poté, co zapálil závěsy ve velkém salonu. Olive Thorinová jela na jednom valachovi Panství, Sheemie seděl za ní a držel Capiho uzdu. Marie otevřela zadní branku, popřála jim štěstí a všichni tři vyběhli. Slunce se sklánělo k západu, ale vítr už odfoukal skoro všechen kouř, který se v dálce objevil. To, co se stalo v poušti, už…

9 / „Co přesně myslíš?“ zeptal se Roland. „Tuhle část vyprávění bych chtěl slyšet naprosto jasně, père.“ / Stále sedí u stolu na verandě, ale už dojedli, slunce zapadlo a Rosalita přinesla petrolejky. Callahan přestal vyprávět a požádal ji, aby si sedla s nimi, a ona to udělala. Za síťovinou, na tmavém dvorku za farou, bzučel hmyz toužící po světle. / Jake zapátral, co má pistolník na mysli. A najednou s… / …

Jake přirozeně a kompletně převzal velení, jakmile vykročil z otočných dveří s Ochem v náručí a potom postavil brumláka na dlažbu v hale. Callahan si nemyslel, že si to chlapec uvědomuje, a to bylo jedině dobře. Kdyby se moc kontroloval, možná by to jeho sebedůvěru nahlodalo. / Ochu obezřetně očichal vlastní odraz na stěně ze zeleného skla v hale a potom se vydal za Jakem k pultu, jeho drápy potichu cvakaly na… / …