O dvě hodiny později ležel v pokoji na proleželé matraci a četl brožuru, kterou našel na nočním stolku. / / / V roce 1910 zničil původní srub i všechny přístavby nevysvětlený požár. Dvojice, která kouzelné místo u jezera objevila, se dočkala jeho znovuvzkříšení. Jejich dcery a synové, mravně vázáni duchovním řádem svých rodičů, se rozhodli okamžitě začít s výstavbou nového útulku. Jako rolníci si však uvědomil… / Intuice obyvatele velkoměsta …

Více
  • 8. 2. 2024

15.01 / Na chodbě ho dohnala, popadla za paži a otočila čelem k sobě. „Darebáku jeden.“ / „Hele, mírněte se,“ napomenul ji a s úsměvem ukázal za její záda. Ohlédla se a uviděla vycházet zvukaře a jednoho kameramana. / Vztekle do Richmana vrazila a strčila ho do dveří dámské toalety. Richman se rozchechtal: „Páni, Casey, to jsem netušil, že jste tak žhavá –“ / Jakmile byli uvnitř, přimáčkla ho k řadě umyvadel. „Ty mizerný fracku, nevím, cos tím sle… / „…

Více
  • 8. 2. 2024

Na mrtvolu narazili náhle a nečekaně, znenadání na ně pohlédla prázdnými očními důlky nad keři jalovce. Ze suchého stromu, s nímž, jak se zdálo, tvořila nedílný celek. Na první pohled to tak přesně vypadalo – jako by člověk a strom zemřeli spolu. Současně. Jako kdyby spolu srostli v okamžiku smrti. Jason Rivet sebou škubl. / Samozřejmě, opravil se v duchu, to společné umírání, to nemohla být pravda. Strom byl vybělený, téměř bez jakéhokoli větvoví, …

Více
  • 13. 5. 2023

Zpocený, ruce stále upoutané na kostře postele, Rambo několikrát polkl. Nenávistně se podíval na mikrofon, který mu držel Podovskij před ústy. / Nějaký hlas přehlušil šum rozhlasové frekvence a dral se teď neodbytně z rádia: „Slyšíme vás, Osamělý vlku, kde jste? Přepínám.“ Rambo neodpověděl. / Hlas po chvíli opakoval ještě naléhavěji: „Kde jste? Hlaste svou pozici, Osamělý vlku. Konec.“ „Když neodpovíte, bude vaše přísti pozice smrt.“ Jašin přistoupil…

Více
  • 13. 5. 2023

Muži teď už netancovali, aby oslavovali svatebčany, ale dodávali si odvahu před bitvou. Jejich stíny se vlnily táborem, který osvětlovalo několik ohňů, vířily bubny, zněly sitáry. Zpráva o očekávaném zítřejším boji se roznesla i do jiných vesnic. / Shromáždila se tu stovka mudžahedínů. Muži čistili zbraně, pečovali o koně. Děti s rozšířenýma očima sledovaly, co se děje. Zatím ženy trávily poslední chvíle se svými muži. / Khalid, Rahim a Mosaad vyšli ze…

Více
  • 13. 5. 2023

„Tam jsou,“ ukázal Slaughter přes plexisklo kabiny. / Muži, shluklí na stezce, měli na sobě vesměs červené kostkované košile a krátké zelené lovecké bundy. Něco si prohlíželi, zřejmě nějaký nečekaný nález. Koruny jedlí mu zprvu zakryly výhled, ale jak se vrtulník kvapem přibližoval, postavy se zvětšovaly a bylo je vidět stále zřetelněji. Podle toho, jak se zaklonili, Slaughter poznal, že už uslyšeli vyjící motor namáhaný na hranici únosnosti. Strano…

Více
  • 13. 5. 2023

Bourne si později nedokázal vybavit, co následovalo dříve jestli Klářin výkřik, nebo výbuch, který roztříštil levé přední okno salonu. Klára mohla vykřiknout, protože ji vyděsil pohled na nůž, který mu stařec zabořil do břicha, ale také proto, že se lekla rachotu roztříštěného skla, a Boume nikdy nezjistil, jak to vlastně bylo. Zprvu si myslel, že okno rozbil prudký závan větru nebo že někdo hodil něco dovnitř, ale pak si uvědomil, že do stěny za…

Více
  • 13. 5. 2023

SMlCH mu nešel od srdce. O důvodech se můžeme jen dohadovat – třeba na něj o narozeninách opravdu dolehla deprese ze stárnutí, třeba se nechtěl podvolit mladíkovu naléhání a dával najevo, že mu na jeho připomínkách nezáleží, ale možná také mu alkohol prostě chutnal. Faktem zůstává, že kolem poledne byl Calendar opilý. / Ne že by to na něm bylo znát. Od rána urazili něco málo přes třicet kilometrů. Postupovali pomalu a vysílali zvědy na všechny stran…

Více
  • 13. 5. 2023

DVACET JEDNA / Když vystoupali do sedmého patra, Craig sotva popadal dech a na čele se mu třpytily kapky potu. Ale nestěžoval si, ani cestou neodpočíval. Tess musela ocenit jeho odhodlání. / „Tak. To je moje cvičení na měsíc dopředu,“ spokojeně vydechl. / „Neporušujte dobrý začátek. Zkuste to zítra znovu.“ / „Možná. Ještě se neví. Můžu vás i překvapit.“ / Poručík se škodolibě usmál a Tess pojala podezření, že to vše dělá jen proto, aby ji rozptýlil. / Otočili se v…

Více
  • 13. 5. 2023

„Hal a…?“ Decker měl co dělat, aby na sobě nedal znát překvapení. Jeho myšlenky se okamžitě upnuly k tomu, co ho čekalo. „Ano. Jsou to opravdu moji staří známí. Můžete je pustit.“ / Hal a Ben byli dva agenti, kteří ho na něho čekali v hale hotelu St. Regis, když po své rezignaci opouštěl New York. Měli tenkrát prověřit, co vlastně za jeho náhlým rozhodnutím stojí, ale oba došli k názoru, že pro bezpečnost agentury nepředstavuje žádné nebezpečí. Nako…

Více
  • 13. 5. 2023

V tónu, jakým to Malone řekl – nebo snad v pohledu -, bylo něco neodvolatelného, protože Fernando už nenamítal ani slovo. Přikývl a objal zraněného zleva kolem pasu, aby co nejvíce ulehčil pohmožděným žebrům. / Malone otevřel dveře přívěsu, ale zuřivý výpad vichřice je srazil zpátky. Malone se pevně vzepřel a vykročil do temnoty běsnících živlů. Podepírán Fernandem a promočený do poslední nitky, belhal se pomalu ke spáleništi. Ani tak divoká průtrž …

Více
  • 13. 5. 2023

1 / „Ale to je šílenství,“ rozlehl se prázdným domem Jennifeřin hlas. „Nemáme žádné právo sem vniknout. Sousedé si určitě pomyslí, že se do domu někdo vloupal, a zavolají policii.“ / „Pochybuju, že by si nás někdo takhle pozdě v noci všiml, ale pro jistotu zůstaneme raději potmě,“ uklidňoval ji Coltrane. „Zítra ráno sousedy obejdu a vysvětlím jim, že tenhle dům kupuju a že mi lidé z realitní kanceláře dovolili nastěhovat se o něco dříve, než budou vyří…

Více
  • 13. 5. 2023

Madison Square Park byl místem jeho oblíbeného fotografa Edwarda Steichena. Ten odtud někdy na počátku století zachytil Florian Building, stávající v místě, kde se Broadway protínala s Pátou avenue. Na fotografii padal sníh na koňská spřežení a trochu vlevo, jen kousek, vykukovaly holé stromy Madison Square Parku. / Pittman si stoupl právě tam, kde si myslel, že stál Steichen se svou kamerou a stativem. I když teď nebyla zima, ale jaro, stromy zůstá…

Více
  • 13. 5. 2023

První časné hlasy ranních ptáků vzbudily Teasla do šera. Ležel u zbytků ohně, zabalený do deky, kterou si přinesl z auta. Nad vršky stromů blikalo ještě pár posledních hvězd. Už dávno takhle nespal venku, v lese. Naposled před dvaceti lety, uvažoval. Vlastně ne, ještě pak v Korei, ale to raději nepočítal. Bylo to tehdy taky s Orvalem. / Využili prvního teplejšího víkendu v tom roce a vyrazili si. Teď byl celý ztuhlý ze spánku na tvrdé a nerovné zemi…

Více
  • 13. 5. 2023

7 / Nákladní loď Medusa měla registraci zamotanou jako klubko hadů, které je připisováno její mytické jménovkyni. Podle papírů byla majitelem lodi bolivijská firma Transoceanic Enterprises. Jenže kdybyste si prostudovali obchodní rejstřík, zjistili byste podle zápisu, že firmu Transoceanic Enterprises, jejíž oficiální adresa obsahovala pouze číslo poštovní schránky, vlastní liberijské rejdařství Atlantis Shipping. A kdybyste se pokusili její sídlo v…

Více
  • 13. 5. 2023