Chavasse, který se plahočil v dešti na konci kolony, skýtal nepěkný obraz. Zapadlé oči s temnými kruhy, špinavé vlasy a vyzáblé tělo, navlečené do stařičkého, zavšiveného ovčího kožichu. / Před sebou měl pevně spoutaná zápěstí a druhý konec dlouhého provazu byl omotaný kolem hrušky vysokého dřevěného sedla jeho strážce. / Začínal cítit smrtelnou únavu. Ledový déšť a silný vítr mu bičovaly tvář a žaludek bolestivě kručel hladem. Trochu zpomalil a jeh…

Více
  • 13. 5. 2023

WashingtonNantucketNew York / Ve své kanceláři v Bílém domě se Blake nadšeně pozdravil s Alicí. Podařilo se mu v letadle usnout a pak si dal jednu z těch nenormálních snídaní, které ani v nejmenším neberou ohled na časové rozdíly. Velice však toužil po tom, aby se mohl vysprchovat a převléknout, což se mu podařilo v okamžiku, když dorazil do kanceláře. Zůstával totiž tak často přes noc, že tam měl vždycky připravené náhradní oblečení. / Když se posad…

Více
  • 13. 5. 2023

  / Můžeme se jenom dohadovat, zda Reichsleiter Martin Bormann, Hitlerův tajemník a vedoucí sekretariátu nacistické strany, po Führerovi nejmocnější muž Třetí říše, unikl z Vůdcova bunkru v ranních hodinách dne 2. května 1945, anebo zda zahynul při pokusu překročit Weidendammer Brücke. Josef Stalin věřil, že Bormann je naživu. Bormannův šofér Jacob Glas přísahal, že Bormanna zahlédl po válce v Mnichově. Eichman vypověděl v Izraeli, že Bormann …

Více
  • 13. 5. 2023

Po koupeli se Dillon převlékl do pohodlné teplákové soupravy a uvelebil se do křesla u ohně naproti Hannah Bernsteinové. Právě dokončil výčet svých dnešních zážitků. Ferguson naléval pití u skříňky v rohu. / „Co si dáte, vrchní inspektorko?“ / „Nic, děkuji, pane.“ / „Dobrá, ale náš hoch jistě brandy neodmítne.“ / „Mám za sebou pěkně dlouhou procházku,“ řekl Dillon a přijal nabízenou sklenici. „Tak, co si o něm myslíte?“ / „O Morganovi? Že ví, kdo jsme. Z naší k…

Více
  • 13. 5. 2023

  / Větry nebes vanou.  Uskutečněte vše, co je psáno na deskách. Nechť je Bůh s vámi. / Kódovaná zpráva, Irácké rádio, Bagdád, / leden 1991 /   /   / Minometný útok na sídlo britského předsedy vlády v Downing Street číslo deset, když v 10.00 dopoledne ve čtvrtek 7. února 1991 zasedal válečný kabinet, patří nyní minulosti. Nikdy nebyl uspokojivě vysvětlen. Možná že se vše odehrávalo následovně… /   /   /   / Na památku mého dědečka / Roberta Bella,

Více
  • 13. 5. 2023

JAKO ČERSTVĚ JMENOVANÝ PÍSAŘ SKUPINY JSEM SE posadil na místo, na které mi ukázal Pán, a svíral jsem faxy. Moji kolegové v té době stáli téměř dvě hodiny na nohou zády ke zdi, stále ještě byli svázaní k sobě, sotva se mohli hýbat, začínali se kroutit a ošívat a vypadali zuboženě. / Ale jejich nepříjemné pocity měly ještě podstatně zesílit. / „Ty začneš,“ obrátil se na mě. „Jak se jmenuješ?“ / „Michael Brock,“ odpověděl jsem zdvořile. Těší mě, že vás pozn…

Více
  • 13. 5. 2023

Jižanské státy našly zalíbení v Aaronu Lakeovi, v jeho lásce k flintám a bombám, v jeho rázné mluvě a vojácké přímosti. Zaplavil Floridu, Mississippi, Tennessee, Oklahomu a Texas reklamami, které byly snad ještě přímočařejší než ty předešlé. A Teddyho lidé je zase zaplavili spoustou peněz – ještě nikdy jich nešlo v předvečer voleb z ručky do ručky tolik. / Výsledkem bylo další drtivé vítězství: v „malé superúterý“ získal Lake hlasy dvou set šedesáti…

Více
  • 13. 5. 2023

GRIT BYL VYHOZEN PROSTŘEDNICTVÍM FAXU A e-mailu, prvního, který do jeho kanceláře kdy došel. Mary Ross mu je poslala časně ráno v pondělí po napjatém víkendu se svými bratry. / Příliš graciézně na ně nereagoval. Hned faxoval zpět a předložil jí účet za své služby k dnešnímu dni – 148 hodin po 600 dolarech, celkem 88 800 dolarů. Hodinové vyúčtování mělo být aplikováno proti jeho procentnímu podílu po vyřízení nebo jiném příznivém vyrovnání. Grit…

Více
  • 13. 5. 2023

Start byl hladký. Tryskové letadlo zamířilo na západ, údajně do Denveru. Bylo pohodlné, ale ne luxusní. Patřilo daňovým poplatníkům a bylo v držení muže, který příliš nedbal o příjemné stránky života. Nebyla tu žádná dobrá whisky. Gray odhodlaně otevíral skříňky. Voyles byl abstinent, a to v tomto okamžiku Graye opravdu rozčílilo, protože tu byl hostem a umíral žízní. Našel v ledničce dvě plechovky napůl vychlazené Sprites a podal jednu Darby. Od…

Více
  • 13. 5. 2023

Po snídani, ke které měli skořicové rohlíčky a horkou čokoládu, opustili dům a odjeli do nemocnice. Bylo půl osmé, na Reggii příliš brzy, ale Diana už na ně čekala. Rickymu se dařilo mnohem lépe. / „Co si myslíte, že se dnes stane?“ zeptal se Mark. / Nevěděla proč, ale otázka jí připadala legrační. „Ubohé dítě,“ řekla, když se přestala smát, „tenhle týden jsi toho prožil až až.“ / „To jo. Nemám školu rád, ale bylo by fajn se tam zas vrátit. V noci se mi z…

Více
  • 13. 5. 2023

tvrzenÍ, Že v novinách byl patrickUv den, by plně nevystihlo situaci. Ranní noviny neměly na titulní straně nic než Patricka. LANIGAN VSTAL Z MRTVÝCH vykřikovaly palcové titulky tučnými písmeny. Čtyři články se šesti fotografiemi pokrývaly první stranu a pokračovaly uvnitř listu. Uplatnil se na prvních stránkách i v rodném New Orleansu, stejně jako v Jacksonu a Mobilu. Noviny v Memphisu, Birminghamu, Baton Rouge a Atlantě uveřejnily také fotograf…

Více
  • 13. 5. 2023

Dospěl jsem k závěru, že nestačí bránit se. / Do naší dohody jsem měl kdysi napsat: „Pokud někdo na mého otce zaútočí, půjdu do protiútoku.“ Měl jsem se zavázat, že kdyby bylo třeba, půjdu pro otce do války. / V necelých osmnácti letech mě při psaní mé části smlouvy vedl jednoduchý cit. V třiadvaceti jsem pochopil, že má-li podobný pakt vůbec mít cenu, může vést i k smrti. Pokud tomu tak skutečně je, uvažoval jsem, bylo by slabošské sedět a čekat, až s…

Více
  • 13. 5. 2023

Následující ráno jsem se probudil se skuhráním. Všechny svaly jsem měl bolavé, lály mi za bláhovost, s jakou jsem se předváděl. Šoural jsem se k vozu, ale v hale jsem narazil na Nashe, O’Haru a Moncriefa, kteří se tam o něčem zřejmě dohadovali. / O’Hara, místo aby mi popřál dobré jitro, řekl: „Jste pěknej cvok, je vám to jasný?“ / Zadíval jsem se otráveně na Moncriefa. „To máš těžký, tady se nic neutají, však to znáš,“ řekl omluvně. „Sám to taky vždyck…

Více
  • 13. 5. 2023

O dva dny později jsem se opat vracel do budovy Rad-nor a spol. Sel jsem hlavním vchodem, zastíněným balkónem na viktoriánských pilířích, a cítil v sobš určitě víc energie, než když jsem odsud naposledy odcházel. / Slečna v centrále mě halasně vítala a já šel rozjařeně nahoru po točitých schodech; skoro jsem si pohvizdoval. V dostihovém oddělení na mě čekala záplava uvítacích projevů a poznámek, některé ne zrovna slušné. Nejvíc mě překvapilo, že jse…

Více
  • 13. 5. 2023

Oheň potřebuje vzduch, aby hořel. Jestliže zamezíme přístup kyslíku, oheň v uzavřeném prostoru vyhasne. Stav věcí byl tehdy stejný jako v uzavřeném pokoji, kde něco doutná. Dohromady nic by se nestalo, kdybychom se nepokoušeli najít Simona. Když jsme se konečně dopátrali stopy, jako bychom otevřeli dveře dokořán. Dovnitř vproudil čerstvý vzduch a z uhasínajících oharků vyšlehly plameny. Vznikl požár. / V pátek, den po Zlatém poháru, přetrvávalo krás…

Více
  • 13. 5. 2023