Otevřel oči, ucítil odporný zápach laciné kořalky a podivnou vlhkost po celém těle: košili, sako i kalhoty měl úplně promočené. Před ním tančily nejrůznější odstíny šedé a černé, jen místy přerušované nepatrnými světélky v dálce. Bolest v žaludku mu vystřelovala až do hlavy, která mu připadala oteklá a ztuhlá. Dostal pořádnou nakládačku a poté ho odvlekli na konec mola, za sklad – pokud se ještě dokázal pořádně orientovat – a nechali ho tam, aby …

Více
  • 13. 5. 2023

Lekce z Loch Torridonu se nezapomínají, pomyslel si Viktor, když stál před recepcí hotelu opřený lokty o mramorový pult a sledoval, jak se mu noční služba snaží vyjít vstříc. Požádal o půjčení automobilu – dost hlasitě, aby přilákal pozornost. Vzhledem k pozdní hodině šlo o těžko splnitelné přání; vozidla se obtížně opatřovala ve dne, natož uprostřed noci. Ale za dostatečnou sumu bylo k mání všechno. I finanční handrkování proběhlo natolik bouřli…

Více
  • 13. 5. 2023

14.38 / Anděla Capellová prošla východem číslo sedmnáct Národního letiště v zajetí cestujících a bulvárních novinářů, kteří na ni pokřikovali otázky. Pak si všimla „mladého barona“ a jeho tetičky. Jeden z letištních úředníků je právě odváděl do své soukromé kanceláře. / „Je mi to moc líto, Paolo! Celé tohle divadlo ti muselo být strašně nepříjemné.“ / „Všichni tě mají rádi! Proč by mi to mělo vadit?“ / „Mně to tedy vadí. Utěšuje mě jen to, že měsíc po skonče…

Více
  • 13. 5. 2023

Nakoupila vatové tampóny a tampónky na špejličkách, dětský zásyp a olejíček. Přihlásila se v prádelně plenek a ve skříňce znovu přerovnala dětské prádélko. Objednala si tištěná oznámení – jméno a datum jim Guy zatelefonuje dodatečně -a připravila si plnou krabici malých krémově žlutých obálek i s adresami a známkami. Přečetla si knihu s titulem Summerhill, propagující tolerantní výchovu, a u Sardiho ji prodebatovala s Elisou a Joan, které ji tam …

Více
  • 13. 5. 2023

Mezi dvěma pouličními svítilnami, uhlopříčně přes ulici proti zdobeným těžkým dveřím budovy z hnědého kamene parkovala limuzína. Na předním sedadle seděl uniformovaný řidič. Řidič u volantu takového vozu nebyl v ulici lemované stromořadím rozhodně nic neobvyklého. Neobvyklé však bylo, že ve stínu na hlubokých zadních sedadlech zůstávali skryti dva další muži a ani trochu se neměli k vystoupení z auta. Namísto toho pouze sledovali vchod do domu z …

Více
  • 13. 5. 2023

Motorová loďka se divoce kymácela ve tmě a v přívalech deště. Dvoučlenná posádka vylévala vodu, jež nepřetržitě šplíchala přes okraje. Šedovlasý kapitán, napůl Číňan, napůl Portugalec, mžoural velkými okny kabiny a pomalu kormidloval směrem k černým obrysům ostrova. Bourne s d’Anjouem stáli vedle něj. Francouz zvýšil hlas, aby ho bylo v lijáku slyšet. „Jak daleko je to podle vás k pláži?“ / „Dvě stě metrů, plus minus deset nebo dvacet,“ řekl kapitán…

Více
  • 13. 5. 2023

Mapy ležely všude, kam oko dohlédlo: na hotelovém lůžku, na konferenčním stolku, rozházené po zemi, opřené o zrcadlo na prádelníku a rozložené na gauči. Byly to silniční mapy, železniční mapy, mapy s vytýčenými vrstevnicemi, geologické a botanické mapy a dokonce letecké snímky brané z výšky 150, 450, 1500 a 6000 metrů. / Kromě toho ještě 363 fotografií pořizovaných ze země, na nichž byl zobrazen každý kousek studovaného prostoru. / Nic se nesmělo ponec…

Více
  • 13. 5. 2023

18 / Zelené auto sa šinulo po príjazdovej ceste z letiska smerom k vjazdu na Severnú diaľnicu. Za volantom sedel Norville Bates s rukami v predpísanej polohe o desať minút dve. V aute mu hralo autorádio s jedným vlnovým rozsahom, z ktorého vychádzal prúd príjemnej, tlmenej klasickej hudby. Vlasy mal teraz kratšie a začesané dozadu, ale malá mesiačikovitá jazva na brade – na mieste, kde sa ako dieťa porezal rozbitou fľašou od kokakoly – sa nezmenila.…

Více
  • 13. 5. 2023

3. / Uvnitř Horké konvice se Rosie najednou rozhodla, že si dá ještě jeden šálek čaje. Neměla žádný důvod se domnívat, že by se tam Pam mohla zastavit – bylo už o hodinu později než jejich obvyklá doba – ale stejně si tím byla skoro jistá. Možná, že to byla ženská intuice. Vstala a otočila se k pultu.

Více
  • 13. 5. 2023

  / Větry nebes vanou.  Uskutečněte vše, co je psáno na deskách. Nechť je Bůh s vámi. / Kódovaná zpráva, Irácké rádio, Bagdád, / leden 1991 /   /   / Minometný útok na sídlo britského předsedy vlády v Downing Street číslo deset, když v 10.00 dopoledne ve čtvrtek 7. února 1991 zasedal válečný kabinet, patří nyní minulosti. Nikdy nebyl uspokojivě vysvětlen. Možná že se vše odehrávalo následovně… /   /   /   / Na památku mého dědečka / Roberta Bella,

Více
  • 13. 5. 2023

Přestože předpovídali déšť, bylo jasné průzračné ráno a Grace Browningová si vychutnávala jízdu po pěšinách v zalesněných kopcích. Lang jí opatřil koženou motocyklistickou kombinézu černé barvy i černou přilbu, která vypadala poněkud zlověstně. Sám jel za ní v džínsech a letecké bundě, ale bez helmy. Prevít běžel vedle nich. Měla radost, že zvládá stroj tak dobře, i když se jí dostalo jen několika stručných rad. Zastavil vedle ní, zapálil dvě ci…

Více
  • 13. 5. 2023

Himmler běžně trávil noci v malé studovně u své kanceláře na Prinz Albrechtstrasse. Byly čtyři hodiny ráno, když hauptsturmführer Rossman přistoupil k jeho dveřím. Na chvíli zaváhal a pak zaklepal. Když vstoupil, seděl říšský velitel na úzkém polním lehátku a rozsvítil malou lampu. / „Co se děje, Rossmane?“ / „Bohužel nesu špatné zprávy, říšský veliteli,“ začal. „Jedná se o zámek de Voincourt.“ / Himmler si nasadil brýle a pokynul rukou: „Chci všechno…

Více
  • 13. 5. 2023

Vzal jsem si první hlídku a nikdo proti tomu nic nenamítal – hlavně proto, že jsem v téhle náladě nebyl schopen dělat nikomu společnost. Už se šeřilo, a tak jsem zapnul navigační světla a zkontroloval kurz. / Stál jsem tam v houstnoucí tmě, hleděl na moře a drtil mě pocit viny. Důsledky, se kterými bylo třeba počítat, kdybych neuspěl, byly strašné a byla to moje vina, protože kdybych nebyl tím, čím jsem, a vedl život, jaký jsem vedl předtím, nemoh…

Více
  • 13. 5. 2023

Byla lezavá zima. Manning seděl opřený zády o zeď a kouřil jednu z Morrisonových cigaret. Seth a Papá Melos podřimovali. Orlov stál u mříže a díval se ven. Morrison chodil neklidně po cele sem a tam. / Po chvíli si sedl vedle Manninga. „Musím se tady odtud co nejdřív dostat, nebo se zblázním.“ / „Takový řeči nám nejsou nic platný. Kolik je hodin?“ / Morrison pohlédl na fosforeskující ciferník svých hodinek. „Dvě ráno.“ / „Už brzo se vydaj na cestu,“ řek…

Více
  • 13. 5. 2023