Ve starém domě z hnědého pískovce na Západní Pětatřicáté ulici poblíž řeky Hudson, který sloužil Nero Wolfovi jako sídlo a zároveň kancelář, pronikl beznadějný smutek do každého koutu každé místnosti, takže z něj nebylo úniku. Fritz Brenner ležel v posteli s chřipkou. Kdyby se jednalo o Theodora Horstmanna, který v nejvyšším patře pečoval o tři tisíce orchidejí, byla by to pouhá nepříjemnost. Kdybych to byl já, Archie Goodwin, tajemník, osobní st…

Více
  • 13. 5. 2023

Někdy se rád procházím v dešti, třebaže dávám přednost dnům plným slunce, kdy nefouká vítr a nezvedá prach. Oné středy jsem však měl k procházce v dešti zvláštní pohnutku: přál jsem si, aby ten jeho plášť do deště byl opravdu kvalitní a v okamžiku, až mu ho budu předávat, aby byl mokrý. / Přehodil jsem si ho tedy přes ramena, na hlavu jsem si narazil plstěný klobouk, vyšel jsem z našeho domu a namířil si to do Arbor Street, asi tak dvě míle jižněji …

Více
  • 13. 5. 2023

Se zástupcem obvodního státního žalobce Irvingem Mandelbaumem jsem se setkal nejednou už dřív, ale nikdy jsem ho neviděl vystupovat v soudní síni. A tak když jsem ho tenkrát dopoledne pozoroval, jak se snaží přesvědčit porotu, aby odsoudila Leonarda Ashe za vraždu Marie Williové, měl jsem pocit, že si vede velice dobře a že by možná zapůsobil ještě výrazněji jen v tom případě, kdyby se o něco víc rozohnil. Jeho trochu buclatá, pomenší postava, pl…

Více
  • 13. 5. 2023

Cedil slova mezi zuby, obrácen k Maigretovi zády, s obličejem skoro přitisknutým na okenní tabulku. / „Když jsem ji tu dneska ráno zahlédl, ptal jsem se v duchu, proč ji sem přivedli. Cestou do Javelu mi strážmistr Lucas tu histori pověděl. A sotva jsem se vrátil do kanceláře, tak se dovídám, že je mrtvá.“ / Maigret se posadil a řekl pomalu: / „Neuvědomil jsem si, že se jmenuješ Albert.“ / „Pan Lucas ji neměl pouštět jen tak samotnou a bez dohledu po tom, co…

Více
  • 13. 5. 2023

DŮM POHYBUJÍCÍCH SE PŘEDMĚTŮ / Bylo půl osmé. V šéfově kanceláři vyndal Maigret mechanicky hodinky z kapsičky u vesty s úlevným a zároveň unaveným povzdechem tělnatého člověka na sklonku horkého červencového dne. Potom natáhl ruku a posbíral spisy po mahagonovém stole. Vyčalouněné dveře se za ním zavřely a prošel předpokojem. Nikdo neseděl v červených křeslech. Starý kancelářský zřízenec trůnil ve své zasklené kukani. Dlouhatánská šedivá a zároveň s…

Více
  • 13. 5. 2023

Richard lhal / Deset minut před devátou paní Maigretová, vonící svěžestí a toaletním mýdlem, s úsměvem roztáhla záclony pokoje a vpustila do něho jásavé sluneční světlo. Nebyla vdaná moc dlouho a ještě nezvykla pohledu na spícího muže s chvějícími se nazrzlými konečky knírů, s čelem vraštícím se, když na něj sedne moucha, s hustými zježenými vlasy. Dala se do smíchu. Smála se pokaždé, když k němu ráno přistoupila se šálkem kávy v ruce a když na ni p…

Více
  • 13. 5. 2023

Hora pokrývek se vzdula jako mořská vlna, zpod ní se vynořila paže, na polštáři se objevil červený, potem se lesknoucí obličej a nevrlý hlas zabručel: „Podej mi teploměr.“ A paní Maigretová, která šila u okna, na němž rozhrnula krajkové záclony, aby v soumraku líp viděla, s povzdechem vstala a otočila vypínačem. / „Myslela jsem, že spíš. Není to ani půl hodiny, co sis měřil teplotu.“ / Odevzdaně, poučena zkušeností, že tomu hromotluckému manželovi nemá…

Více
  • 13. 5. 2023

Angličané mají v sobě něco dobrého. Francouzský kolega by asi neodolal a na místě pana Pyka by zaznamenal ránu. Maigret nebyl zvlášť rýpavý, ale cožpak necítil právě před chvílí potřebu udělat narážku na splachovač, který inspektor Scotland Yardu spouštěl v noci tak často? / Možná, že včera popíjeli více než oba chtěli. Každopádně to bylo dost neočekávané. Byli stále tři: Maigret, Pyke a Žožo. Maigret dopíjel svou kávu. Pan Pyke se v plavkách postav…

Více
  • 13. 5. 2023

„Máte telefon?“ / Otázka byla směšná, Maigret ji vyslovil bezmyšlenkovitě, neboť aparát viděl na zemi uprostřed místnosti asi metr od mrtvého těla. / „Proboha vás prosím.,“ zašeptal jeho společník, opírající se o dveře. Bylo vidět, že je na konci sil. Komisař se také nezlobil, že odchází z této místnosti, kde pach smrti byl nesnesitelný. / Vystrčil mladého muže z bytu, zavřel za sebou dveře a chviličku mu to trvalo, než si znovu uvědomil skutečný svět. / Dět…

Více
  • 13. 5. 2023

Bylo uklidňující opustit kanceláře, jejichž dveře bez ustání bouchaly za pobíhajícími inspektory, kde bez ustání vyzváněly všechny telefony najednou; Maigret stoupal po prázdném schodišti k vrcholu Justičního paláce, kde sídlily laboratoře a trestní rejstřík. / Byla už skoro tma a na špatně osvětleném schodišti, které se podobalo schodišti v tajemném hradu, předcházel Maigreta jeho obrovský stín. / V rohu podkrovní místnosti Moers se zeleným štítkem na…

Více
  • 13. 5. 2023

Za tři minuty pět. Na obrovském plánu Paříže, který zabírá celou jednu stěnu, zazářil bílý kotouček. Telefonista odložil housku se salámem a zasunul kolíček do jedné z tisíce zástrček telefonní centrály. / „Haló?… Čtrnáctka?… Posíláte výjezdovku?“ / Maigret stojí na slunci, otírá si čelo a snaží se tvářit co možná lhostejně. Telefonista něco zavrčel, vytáhl kolíček, znovu si vzal housku a zamumlal k Maigretovi: „Opilec.“ / Je srpen. Paříž je cítit asfalte…

Více
  • 13. 5. 2023

Vrátil se Janvier, čipernější než ostatní. Ze všech, co přicházeli zvenku, jako by ještě hodnou chvíli vyzařovala svěžest, kterou si odtamtud přinesli. Ale pak i je poznenáhlu pohlcovala okolní šeď, ve které měl člověk pocit, že žije zpomaleně. / „Pokoušela se mi zavřít dveře před nosem, ale já jsem rychle mezi ně strčil nohu. Ona nic neví. Tvrdí, že v posledních měsících přinášel výplatu jako obvykle.“ / „Proto taky musel krást. Nepotřeboval moc velké…

Více
  • 13. 5. 2023

Uprchlík / V jednu hodinu vycházely místní noviny a všechny měly na prvních stranách senzační titulky. Gazette de Ličge, správně smýšlející noviny, vytiskly: / Případ proutěného koše Zločin byl spáchán dvěma zvrhlými mladíky La Wal onie naopak psala: / Zločin buržoazních mladíků Bylo oznámeno zatčení Jeana Chabota, rovněž útěk Delfossův. Dům v ulici de la Loi byl už fotografován. / A četli jsme: / …Ihned po patetickém setkání se synem v budově Bezpečnosti pan C…

Více
  • 13. 5. 2023

18/ Piatok 18. december. Šachta / „Zľutovanie,“ zúfalo vydýchol Jon a oprel sa o stoličku. „Čo sa tu stalo? Veď to je… to je…“ / „Áno,“ prikývol Harry, čupol si k vysávaču a sústredil sa na to, aby dýchal zhlboka. „Je to oko.“ / Očná guľa vyzerala ako zakrvavená priesvitná medúza vyvrhnutá na breh. Na jej biely povrch sa lepil prach. Na krvavom pozadí Harry rozoznával svalové úpony a hrubší biely čap, čo vyzeral ako červík – očný nerv. „Zauj…

Více
  • 13. 5. 2023

  / 33 / Streda piateho novembra 1980. Snehuliak / Piateho novembra napadol prvý sneh. O jedenástej začali z bezfarebnej oblohy bez varovania padať obrovské snehové vločky a ako armáda votrelcov z vesmíru obsadzovali polia, záhrady aj pláne kraja Romerike. / Mathias sedel sám v maminej Corolle pred vilou na ulici Kolloveien. Netušil, čo robí mama v dome. Povedala mu, že nezostane dlho. No už tam je dlho. Kľúčik nechala v zapaľovaní a v rádiu nová die…

Více
  • 13. 5. 2023