Vůbec venkov je zajímavé místo, jelikož je tam plno vůní a smradů. Vůně jsou třeba v lese a smrady zase v chlévech, i když maminka tvrdí, že ty smrady, to jsou taky vůně, jenže jiné. Já to nechápu a také si myslím, že by těžko někdy použila místo kolínské třeba močůvku. / Což jsem řekl a dostal jsem od tatínka pohlavek. Smála se jen pekelecká babička, ale té je stejně všechno k smíchu, což je k smíchu…

Více
  • 29. 10. 2024

Jelikož nejsme vůbec pověrčiví, tak nám nevadilo, že zrovna dneska je pátek a ještě ke všemu třináctého. Třináctka je přece číslo jako každý jiný a pátek má navíc tu výhodu, že po něm následují dva dny zaslouženého volna. / A když říkám zaslouženého, tak to myslím spíš obráceně. Totiž spravedlivější by bylo, kdyby jen dva dny v týdnu byla škola a těch zbývajících pět dnů jsme měli na to,…

Více
  • 29. 10. 2024

PEKLO / „Neumíš dávat pozor?!“ / „Pane řidiči, tohle je přechod pro chodce a na semaforu bliká žlutá!“ / „Málem jste ho přejel!“ / „Vy dva se do toho laskavě nepleťte. Starších lidí já si vážím a vždycky jim na přechodu přednost dám. Kam ale pospíchají ti mladí? Přece je ve škole učí, že se mají rozhlédnout, než vstoupí do jízdní dráhy, a tenhle tam napochodoval jako náměsíčník!“ / „No, nakonec…

Více
  • 29. 10. 2024

»Co je ti?« řekl ustaraně Mirek a skláněl se nade mnou, »nemáš horečku?« / »Nemám,« řekl jsem a posadil se, »jen se mi zdály strašlivý sny.« / »Aha,« řekl chápavě Mirek, »ale je děsná zima a už sou čtyři. Teď máš hlídku ty.« / »Co Bohoušek?« snažil jsem se rychle vzpamatovat. / »Spí jako pařez!« zasmál se tlumeně Mirek a ukázal rukou: »Támhle!« / Bohoušek byl stočený do klubíčka a já se pomalu… / »To…

Více
  • 29. 10. 2024

  / Anna byla vděčná, že se život vrátil hned v pondělí do normálních kolejí. Z divadla zaskočila rovnou do čistírny, nechala si udělat duplikát klíčů od bytu, koupila cukr na zavařování a až se vrátí z třídní schůzky, čekají ji doma dvě tašky švestek, které jim děda s Bertou naložili do auta před odjezdem z chalupy. / Vzpomněla si na to léto, kdy spolu s Vaškem a Lubošem prožívali první společné…

Více
  • 29. 10. 2024

Být otcem dítěte je ta nejpřirozenější věc na světě. Ale stát se otcem, když je potomkovi osm let pryč, je zcela mimořádná, ošemetná situace. Ód plenek, od prvních krůčků utváří se totiž mezi mámou, tátou a potomkem zcela zvláštní řád. Bez ohledu na to, jestli je dobrý nebo špatný, je to řád velmi praktický, neboť každý ze členů rodiny ví alespoň přibližně, na čem je. Luboš v tomto ohledu…

Více
  • 29. 10. 2024

Anna byla úplně promočená a bez odporu si nechala napustit vanu horké vody, a když se převlékla do teplého županu, zaplavil ji hřejivý pocit, že večer nezůstane sama. Nikdy se matce příliš nesvěřovala, ale dnes byla ráda, že se bude moci alespoň vypovídat. Svým způsobem, přemýšlela Anna při večeři, člověk ji musí obdivovat. Dovede dirigovat sestry, pacienty i doktory, a přitom sama si bere šestnáctky a…

Více
  • 29. 10. 2024

  / Čerstvý horský průzračný vzduch jako by dokázal vymést z duše všechny stíny a obavy. / Kolem desáté už slunce stálo vysoko na obloze a opíralo se s takovou silou do sněhové pláně, až oči bolely. Kateřina táhla dvě velké tašky a bořila se do sněhu. Ve vyšlapané stopě ji následovala Dáša. V duchu si musela přiznat, že její včerejší posedlost šplhat se na chalupu v noci byla naprosto nesmyslná. I teď s…

Více
  • 29. 10. 2024

Jak jsme se s mistrem toho večera dohodli, pečlivě jsem sledovala zpěv retey. Má pomoc byla za ta léta potřeba jen dvakrát z pěti případů. Buď se kurpule rozezněly dřív, než jsem stačila doběhnout k Elmarovi, nebo se ohlásily chvíli před tím, než gura stačil dojít za naslouchačem. Dvakrát jsem tedy byla rychlejší než amarijští naslouchači. Byla jsem na sebe patřičně pyšná, a kdyby to…

Více
  • 29. 10. 2024

Týdny ubíhaly a já se v broušení zdokonalovala sama. Každý den jsem přikládala polizor k čirému sklenitu a brousila ho do všech možných tvarů. Napodobovala jsem věci ve svém okolí a využívala svou představivost. Poslouchala jsem zpěv vycházející z kamene pokaždé, když jsem energii probouzela k životu. Kapitán byl spokojený se vším, co jsem mu předložila. / Každý večer mi…

Více
  • 29. 10. 2024

Tvář mladé Elizabeth Podfortové stačilo vidět jednou v životě a člověk už nedokázal zapomenout. Její zvláštně temná krása vyvolávala v člověku strach smísený s obdivem. Pro mnohé muže musela kdysi představovat cosi nedotknutelného a možná i to byl důvod, proč k ní přilnul i sám kapitán. Jenomže to všechno už bylo pryč. Zůstala jen vzpomínka uvězněná v mé…

Více
  • 29. 10. 2024

V naší rodině to vypadá tak, že se schyluje k manželskýmu rozvratu, a táta mě požádal, abych v té věci nic nedělal, jelikož soudí, že bych spíš uškodil, než pomohl. Což mě z jeho strany dost naštvalo, jelikož jsem svou nabídku pomoct myslel vážně. / Máma se vrátila někdy kolem půlnoci a hned druhý den mě pozvala do cukrárny. / Cukrárna na našem sídlišti se vyznačuje tím, že vznikla v bývalým agitačním…

Více
  • 29. 10. 2024

„To je katastrofa,“ oznámila nám naše paní učitelka, které přezdíváme Drábinka, jelikož se jmenuje Drábková. „Ano, je to katastrofa, jak spolu o přestávkách mluvíte a jak se titulujete. Měla jsem na chodbě dozor o hlavní přestávce, a musím proto konstatovat, že mají pravdu všichni ti, kdož tvrdí, že dnešní mládež je hrubá, ovšem já tomu nechci pasivně přihlížet. Víte vy vůbec, co to znamená…

Více
  • 29. 10. 2024

Nedělo 21. března, 6.40 / Dcera si každou neděli ráda přispala. Obvykle jsem byl strašně nerad, že takhle plýtvá časem, který jsme měli vyhrazený pro sebe. Měl jsem ji totiž jen každý druhý víkend a ve středy. Tuto neděli to však bylo jiné. S radostí jsem ji nechal spát, vstal jsem o něco dřív a pokračoval v sepisování reakce, která měla zachránit vystoupení mé hlavní svědkyně před soudem. Seděl jsem v…

Více
  • 29. 10. 2024

Na štítku spisu bylo uvedeno jméno Marthy Gesslerové. Vytáhl jsem zápisník a nadepsal jím novou stránku. Teprve poté jsem otevřel dvouapůlcentimetrový spis a prohlédl si, co mi Lindell zanechal. Předpokládal jsem, že mám na pročtení jeho obsahu maximálně patnáct minut. / Na hromádce dokumentů sepnutých ve spisu ležela jediná stránka obsahující pouze telefonní číslo. Domyslel jsem si, že mi zde stránku úmyslně…

Více
  • 29. 10. 2024