Bílý slon a jiné pohádky (Mika Waltari)

Rozsáhlá tvorba Miky Waltariho zahrnuje kromě známějších historických románů také dvě sbírky moderních pohádkových příběhů, které vydal ve 30. letech. Ano, příběhů, neboť klasické pohádky, v nichž princové bojují se sedmihlavými saněmi, připomínají jen vzdáleně. Waltari nejčastěji situuje své příběhy do vzdálených, tajemstvím opředených zemí, což souvisí s dobovým nadšením pro odlehlé, exotické světy. Nezapře inspiraci indickým myšlením, pohádkami z Tisíce a jedné noci, čerpá však i z křesťanských legend (vždyť také studoval teologii a byl jen krůček od povolání pastora). A nechybějí ani příběhy psané původně pro nejužší rodinu, v nichž je slavný spisovatel hlavně otcem malé dcery Satu, tedy Pohádky. Hlavními postavami Waltariho příběhů jsou personifikovaná zvířata i autíčka, holčičky a kluci i netradiční princezny a princové. Humanistické poselství Bílého slona a jiných pohádek v překladu Jana Petra Velkoborského jistě ocení i odrostlejší čtenáři tohoto žánru, neboť každý moudrý člověk ví, že je nezbytné občas stavět hrady z písku. Jinak by život nestál za nic.

© Lidové noviny