Pavučiny (Jaroslav Vrchlický)

Mé dílo

Když dokola se všecko tříští 
v té zoufalé o život hře, 
mé dílo vstříc jde době příští 
na osamělé, jedné kře; 
já na ní stojím, já s ní pluji, 
ať sporné větry, jak chtí, dují, 
ať kol to praská, vře a mře. 
  
Vím, o mne též proud otírá se, 
tu nechuť, závist, všední dým, 
ryk jízlivosti v hadím hlase, 
poušť, kam jen oko pohroužím. 
Jdu, vydrží kra rány tyto? 
Mně námahy mé není líto, 
já přec jen žil – víc netoužím!