Hrdina sní o lásce a řeší složité vztahy k ženám. Děj se odehrává lehce v neskutečnu, aby tím víc vynikaly tragikomické rysy utajovaných skutečností.
Příběh se odehrává v normalizační Praze.
Jan Špaček je úředník. Žije se svou manželkou Milenou a dvěma dětmi (chlapec a děvče) ve třípokojovém bytě. Byt je velmi pěkně zařízený, jen Jan žije ve svém pokoji jako poustevník - má tam jen postel a skříň. Dělá to schválně, aby ho všichni litovali.
Zítra se Jan se svou ženou rozvádí - ona si našla milence, dávnou lásku z mládí, čeká s ním dítě a hodlá s ním žít. Rozvod proběhl bez problémů, i když těhotenství Špačkové je už viditelné. Jan vzal celou vinu na sebe, řekl u soudu, že on sám má již dlouhou dobu milenku, a proto dochází v jejich manželství k rozvodu.
Milena si však dlouhého štěstí neužila. Její milenec byl totiž také ženatý. Chvíli spolu opravdu žili, ale pak se jeho manželka neúspěšně pokusila o sebevraždu a Milena se ocitla sama. O holčičku, která se jim narodila, se pak střídavě starala Milena a její bývalý manžel Jan.
V životě Jana Špačka byly tři ženy. První - Milena, jeho bývalá manželka; druhá - Betyna, k níž si chodil pro pornografické časopisy, které pak dále prodával, jí pak nosil bony; třetí - Magda. Magda bydlela na vesnici a za Janem jezdila vždycky, když byl moc smutný, nebo naopak moc veselý. Strávili spolu noc v bytě Janova přítele doktora Steina, Magda přivezla jídlo, najedli se, Jan si chvíli pročítal "své oblíbené filosofy" a šli spát. A Jan tehdy uviděl "růžové plameňáky" (= vrchol jeho štěstí). Nikdy se s Magdou nemilovali, Jan vždycky tvrdil, že je impotentní. A měl klid.
Po rozvodu se Jan nastěhoval k Betyně. Žila spolu se svou starou matkou, jejíž jedinou radostí v životě byla láhev (lépe dvě) vína a fondánové bonbóny. Jan si ji velmi oblíbil. Oběma ženám vyvařoval, staral se o ně a snažil se o to, aby ho Betyna nedostala do postele. Marně. Jednou se jí to podařilo - Jan se cítil podvedený a zneužitý, bylo mu strašně.
Po nějakém čase se mu pomocí úplatků podařilo získat malý domeček po starém Židovi - panu Ábelovi. Nastěhoval se tam a napsal Magdě. Ta ihned přijela a začala s ním bydlet. Od domovnice koupila za babku starý nábytek po panu Ábelovi a nechala si jej doktorem Steinem aspoň přibližně ocenit. Zjistila, že má v domečku dosti drahý starožitný nábytek. Jan Špaček byl šťasten. Někdy byl u Betyny, někdy s Magdou v domečku, který považoval za své útočiště, tajnou skrýš. Ovšem nic netrvá věčně...
Betyně s Milenou se podařilo odhalit Janovu skrýš. Byl zničený. Už nikdy neměl vidět své růžové plameňáky. "Musíme pryč!" řekl Magdě. Ale ouha. Magda sbalila starožitný nábytek a odstěhovala se zpátky domů. Špaček byl zklamaný, hlavně z toho, že ji vlastně vůbec neznal - mamonářku. Konec. S Milenou už je taky konec. A Betyna? S tou se navždy rozloučil na pohřbu staré paní. Konec.
A Jan je opět sám a svobodný. A s chutí do nového života...