Kapitola 13.
První týdny po Nickově odjezdu byly pro Cassii těžké. Stále na něj myslela, ale při létání se musela přinutit soustředit se i na jiné věci. Létání se teď věnovala celé dny od rána do večera a během září překonala ve Phaetonu dva další rekordy. V říjnu už bylo Polsko obsazeno Německem. Cassie věděla, že Nickje na letišti Hornchurch, a že ho přidělili k jednotce stíhačů jako instruktora.
Cvičil mladé piloty v tom, co sám dělal v minulé válce, a zatím sám neplnil bojové úkoly. Pat sice říkal, že ho do nich kvůli jeho věku možná vůbec nezařadí, ale sám to vzhledem k jeho vynikající pověsti pokládal za málo pravděpodobné. Alespoň zatím byl tedy Nick v bezpečí. Nenapsal jí, ale poslal alespoň vzkaz jejímu otci přes jiného pilota.
Cassiin život v Los Angeles byl hektický jako obvykle -, zdálo se, že fotografování a společenské události jsou stále častější.
Desmond ale tvrdil, že je to důležité. Čas od času bral Cassii na oběd, při kterém spolu diskutovali o jeho letadlech a o tom, jaké při práci s nimi Cassie získala poznatky. Žasl sice nad jejími odbornými schopnostmi, ale nezapomínal jí zdůrazňovat, jak důležité jsou public relations. Jejich rozhovory se téměř výhradně točily kolem jeho letadel a v tomto směru s ní jednal velmi věcně. Panoval mezi nimi vzájemný respekt a postupně se k ní Williams občas začínal chovat trošku přátelštěji. Bylo ale zřejmé, že ho v hloubi duše stejně nezajímá nic jiného než jeho podnik. Cassii udivovalo, že o něm v novinách nachází jen velmi zřídka nějaké osobní informace, zvlášť vzhledem k tomu, jak silný zájem o publicitu vždycky projevoval.
Stále se vůči ní choval velmi velkoryse a pokaždé, když překonala nějaký rekord, jí poskytl velkou prémii. A chtěl po ní, aby létala ve všech jeho letadlech. Na Díkůvzdání letěla domů v typu Williams P-6 Storm Petrel, bylo to elegantní, štíhlé letadlo, nastříkané načerno, a čistá krása jeho linií Pata naprosto okouzlila.
Cassie ho vzala v tomto letounu nahoru a nabídla projížďku i Chrisovi, ale ten řekl, že má moc práce. Měl ve Walnut Grove novou přítelkyni a nechtěl marnit čas na letišti. Billy byl ale nadšením bez sebe, že mohl s Cassii letět. Dostal také zprávy od Nicka. Zdálo se, že tu a tam píše všem, kromě Cassie. Skoro jí připadalo, že tím potvrzuje to, co jí říkal. Ona ale pochopila už dávno, na čem s ním je. Všechno bylo podle jeho přání, přes všechny její prosby a protesty. „Miluju tě. A konec.“ Neexistovalo nic, co by s tím Cassie teď mohla dělat, a kdoví, jestli to někdy v budoucnu půjde změnit. Jednou pozdě večer o tom mluvila s Billym a on jí řekl, že Nick je ten nejbáječnější chlap, jakého zná, ale také nejzarytější starý mládenec na světě.
„Myslím, že je do tebe blázen, Cass. Poznal jsem to okamžitě, hned když jsme se seznámili. Myslel jsem si, že to víš taky, a překvapilo mě, že to tak nebylo. Myslím ale, že se bojí. Není zvyklý s někým sdílet svůj život. A musí počítat i s tím, že se možná tentokrát nevrátí. Nechce abys trpěla v případě, že bys ho ztratila.“
„To je ohromné. Takže on mi dokazuje, že mě miluje tím, že mě nechá být.“
„Myslí si, že by ses měla vdát za nějaké letecké eso v L.A. Aspoň to tak říkal.“
„To je od něj hezké, že o tom za mě rozhoduje,“ stěžovala si, ale byla bezmocná. Rozhovor s Billym jí přesto pomohl. Byl pro ni jako další bratr, až na to, že měl rád létáni stejně jako ona. Plánoval, že za ní někdy před Vánoci přijede do L.A.
Když Cassie tentokrát odjížděla z domova, slíbila, že se vrátí na vánoční prázdniny. Do svátků ji ale ještě čekala spousta práce. Williams uváděl na trh dva nové typy letounů a ona hrála v jejich představování veřejnosti důležitou roli. Měla dělat testovací lety, rozhovory, pózovat fotografům. Počítala ale s tím, že před Vánoci už bude mít největší nápor této kampaně za sebou. Desmond souhlasil, že ji poskytne mezi Vánoci a Novým rokem týden volna.
Toho dne, kdy se po Díkůvzdání vrátila, Rusové napadli Finsko a bylo zřejmé, že v Evropě se věci nevyvíjejí dobře. Dělala…
