Kapitola 15.
Třetí den pobytu ve Wyomingu ležela Zoe v posteli a ospale se protahovala. Ještě nebylo sedm hodin a ona chtěla za pár minut vstát. Zaslechla nějaké zvuky. Mary Stuart právě vylezla z postele a se zíváním se vydala do kuchyně, aby připravila kávu, a málem nadskočila leknutím, když tam zastihla Tanyu.
„Co tady děláš?“ zeptala se Mary Stuart ohromeně. V životě nevstala v tuhle dobu, ani na vysoké.
„Měla jsem dojem, že tady bydlím.“ Nachystala kávu, koblihy, vyndala z lednice jogurt a vypadala, jako by si už vyčistila zuby a umyla obličej, a když Zoe vyšla ze svého pokoje, nechtělo se jí tomu ani věřit.
„Stalo se něco?“ Zoe se zatvářila ustaraně, když je viděla.
Možná že se vyskytl nějaký problém. Pokud Tanya vstala v tuto hodinu, muselo jít skutečně o něco mimořádného, a Zoe nedokázala pochopit, že se vůbec nic neděje.
„Prokristapána, co je to s váma dvěma? Jen jsem chtěla dřív vstát.“ Ale ony její vysvětlení nebraly.
„Já vím, co za tím je,“ vyhrkla Zoe se širokým úsměvem. Teď byla na koni ona. Tanya týrala Zoe kvůli Samovi a Mary Stuart kvůli Hartleymu. „Gordon.“
„Neblbni,“ odporovala Tanya, „vždyť je to honák.“
„Co na tom záleží?“ řekla Zoe věcně. „Kouká na tebe jako na svatý obrázek.“
„Kecy,“ odbyla ji Tanya a pobíhala přitom po malé kuchyňce.
Bylo v tom víc pravdy, než obě tušily. Včera odpoledne na vyjížďce probrali hodně věcí. Nehoda malého Benjamina všemi otřásla a nálada ochabla. Gordon vyprávěl o svém synovi. Byl už dospělý a Gordon ho neviděl dva roky, ale měl ho očividně rád. Tanya vykládala o svém nepovedeném sňatku s Bobbym Joem, který považovala za svůj jediný opravdový, a stále ještě ji mrzelo, že nepřekonal nástrahy její kariéry, ačkoliv musela uznat, že by si s Bobbym Joem zřejmě teď nerozuměla, ale občas jí i chyběl. Nyní, když znovu osaměla, přemýšlela, jak je na tom. Jak asi skončí? S kupou zlatých desek, hromadou peněz a velkým domem? Neměla manžela, žádné děti, nikoho, kdo se o ni postará, až zestárne, nikoho, kdo by s ní byl a sdílel s ní její vítězství i prohry. Všechno jí připadalo tak zbytečné a místo, kam dospěla ve svém životě, se jí zdálo tak prázdné. Po tomhle toužil v Hollywoodu každý, ale pro ni to ve skutečnosti nic neznamenalo. Svěřila Gordonovi závažné věci, ale on ji chápal a poskytoval jí útěchu. Byl chytrý, praktický a realistický stejně jako ona a kupodivu měli hodně společného. Rád by si s ní povídal dál, ale museli se vrátit k výběhu a honáci měli dovoleno jíst s hosty pouze v neděli, pokud měli volno. Tanya se s ním také ráda bavila. Líbilo se jí na něm hodně věcí. A nevadila jí jeho jednoduchost a občasná drsnost. Nebyl nepřátelský nebo bezohledný, ani chamtivý nebo krutý a byl velice inteligentní.
Dokonce se jí zamlouvalo, že jsou oba rodáci z Texasu, ale nechtělo se jí o tom vykládat oběma přítelkyním.
„Něco před náma tajíš?“ dobírala si ji Zoe a Mary Stuart se k ní přidala. Ale Tanya si jich nevšímala a šla se obléknout.
Dnes vypadala obzvlášť nádherně ve vyšisovaných džínách a broskvově zbarveném tričku. Dokonce si obula nové ručně vyšívané kovbojské boty meruňkové barvy, které si nedávno koupila v Texasu.
Když vcházely do jídelny s ostatními hosty, Hartley už na ně čekal. Byl v dobré náladě, vřele se s nimi uvítal a hned objal Mary Stuart kolem ramen. Voněl mýdlem a vodou po holení a v bílé košili a džínách mu to velmi slušelo. Tanya v duchu usoudila, že vypadají s Mary Stuart fantasticky. Jako by k sobě patřili a Zoe s ní souhlasila, když jí to později Tanya cestou ke stájím řekla.
Čekal tam na ně malý Benjamin a všichni se mu museli podepsat na sádru. Tanya mu dala velkou pusu a autogram. Hlouček dívek o něj požádal také a matky jim to dovolily. Lidé už se trochu uvolnili, když ji vedle sebe viděli, a nikdo ji tajně nefotografoval, za což byla vděčná. Gordon sedlal koně, a když ji spatřil, zamával na ni. Jako obvykle byli mezi posledními a Mary Stuart seděla na lavičce s Benjaminem na klíně, tiskla se tváří k jeho krku a povídala si s ním. Byl…