Kapitola 2.
Když se Pat, Cassie a Chris vrátili toho večera domů, všechny Cassiiny sestry byly v kuchyni a pomáhaly matce. Glynnis byla hodně podobná Patovi a ve svých pětadvaceti letech už byla šest let vdaná a měla čtyři holčičky. Megan zdědila podobu i tichou povahu po mamince, jen vlasy měla hnědé. Bylo jí třiadvacet a měla už tři syny. Vdávala se půl roku po Glynnis. Jejich manželé měli poblíž malé farmy. Byli to slušní muži, tvrdě pracovali a děvčata s nimi byla šťastná. Colleen bylo dvaadvacet a byla blondýna. Měla chlapečka a holčičku, oba ještě úplně malé. Byla vdaná tři roky za učitele angličtiny z místní školy. Přála si studovat, ale byla už zase těhotná a věděla, že od tří malých dětí nebude moci nikam odcházet, ledaže by je brala s sebou. Nechtěla své děti nechávat každodenně na starosti matce jen proto, aby mohla chodit do školy, a otec by to stejně nedovolil. Možná, že až děti budou větší, půjde na universitu, zatím to však pro ni bylo jen snem. Její skutečný život, to teď byla rodina a velmi málo peněz.
Od otce dcery čas od času dostávaly malé „dárky“, ale Colleenin manžel byl příliš hrdý a nerad cokoli přijímal. Měl ale velmi malý plat a další miminko se mělo narodit už za několik týdnů, a tak potřebovali veškerou pomoc, kterou mohli dostat, proto Colleen přijala od matky odpoledne trochu peněz. Věděla, že na různé věci pro miminko jsou teď opravdu potřeba. V době hospodářské krize dolehlo snižování platů i na školy, a tak teď z Davidova platu sotva vyšli, i když dostávali pravidelné dárky od Colleeniných rodičů a různé potraviny od sester -, farmářek.
Všechny tři dívky zůstaly u rodičů na večeři. Jejich manželé měli pro tento večer jiné plány a děvčata byla zvyklá rodiče často navštěvovat. Oona své děti i vnoučata vždycky viděla moc ráda, přestože přítomnost všech najednou u večeře působila spoustu zmatku a hluku.
Pat se šel převléci a Chris zmizel ve svém pokoji, zatímco Cassie se snažila zabavit děti a ostatní ženy vařily. U dvou z jejích synovců a jedné neteře vyvolal Cassiin umazaný obličej záchvat hysterického smíchu, a tak je všechny začala honit po salonu a dělat, že je nějaká příšera. Chris se objevil, až když ho zavolali k večeři, a když vešel, upřel na Cassii vyčítavý pohled. Stále ještě se na ni hněval kvůli přemetu, který udělala, ale na druhé straně mu tím získala otcův obdiv a uznání, a tak si netroufal dávat svou nelibost najevo příliš hlasitě. Oba vlastně dostávali, co chtěli. Ona létání, on peníze -, a navíc ještě otcovu chválu.
O půl hodiny později se všichni usadili k hromadám navařeného jídla. Měli kukuřici, vepřové maso, kukuřičný chléb a bramborovou kaši. Glynnis přinesla vepřové, Megan kukuřici a Oona dodala brambory. Všechny si pěstovaly vlastní potraviny, a když potřebovaly něco navíc, nakupovaly v obchodě Strongových.
Byl to široko daleko jediný obchod s potravinami a v tomto kraji nejlepší. Byl to velmi solidní podnik a vzkvétal dokonce i v těžkých časech hospodářské krize. Oona se o tom zmínila, když dojídali, a Cassie v té chvíli zaslechla venku před domem zvuk přijíždějícího vozu. Bylo to skoro jako na zavolanou. Cassie dobře věděla, kdo to je. Stavoval se tu skoro každý den po večeři, zvlášť teď, když měli oba školní prázdniny.
Cassie znala Bobbyho Stronga, jediného syna místního obchodníka, už od dětství. Byl to hodný chlapec a po celé roky byli dobrými kamarády, ale v posledních dvou letech jejich vztah přerostl v něco víc, i když Cassie pořád tvrdila, že neví přesně, jak na tom s Bobbym je. Její matka i Megan jí ale vždycky připomínaly, že ony samy se vdávaly v sedmnácti, a tak by si měla už brzy ujasnit, jestli to s Bobbym myslí vážně. Byl to seriózní, vážný mladý muž a Cassiiným rodičům se líbil. Cassie ale nijak netoužila přiznávat sama sobě ani jemu, že ho miluje.
Ráda trávila čas v jeho společnosti. Měla ho ráda a jeho kamarády také. Líbilo se jí, jak jemně a zdvořile se chová. Uměl být nesobecký a trpělivý. Měl laskavé srdce a k dětem se choval moc hezky…
