Něco končí, něco začíná (Andrzej Sapkowski)

XI.

"Kde, u všech ďasů, vězí Herwig?"

"Nemám ponětí," odpověděl Marigold, přičemž si leštil přezky na své módní kamizolce barvy vřesu. "A kde je Ciri?"

"Nevím," zamračila se Yennefer a zavětřila. "Pěkně z tebe táhne petržel, Marigolde. Nestal se z tebe vegetarián?"

Hosté se začali scházet a pomalu zaplňovali prostornou kapli. Agloval, celý v obřadní černi, doprovázel zářivě bílou Sh'eenaz, vedle nich cupital houf půlčíků v béžovém, hnědém a okrovém, Yarpen Zigrin a drak Villentretenmerth zářili zlatem, Freixenet a Dorregaray ve fialovém, královští poslové v heraldických barvách, elfové a dryády v zeleném a Marigoldovi známí ve všech barvách duhy.

"Viděl někdo Lokiho?" otázal se Myšilov.

"Lokiho?" Přistoupil k nim Eskel a pohlédl na ně zpod bažantích per zdobících jeho baret. "Loki šel s Herwigem na ryby. Viděl jsem je ve člunu na jezeře. Ciri jela za nimi, aby jim řekla, že to už začíná."

"Kdy to bylo?"

"No, už je to dost dlouho."

"Mor na ně, zasrané rybáře!" zaklel Crach an Craite. "Když jim berou ryby, zapomenou na celý svět. Ragnare, skoč pro ně!"

"Počkejte," řekla Braenn a vytřepala si z hlubokého dekoltu pampeliškové chmýří. "Potřebujeme někoho, kdo umí rychle běhat. Mono! Kashko! Raenn'ess aen laeke, va!"

"Já to říkala," prskala Nenneke, "že na Herwiga není spoleh. Nezodpovědný hlupák jako všichni ateisti. Koho napadlo, že by zrovna on měl být hlavním ceremoniářem?"

"Je to král," řekl Geralt nejistě. "Sice bývalý, ale přece jen král..."

"Živijó..." zapěl nečekaně jeden z proroků, ale krotitelka krokodýlů ho uklidnila ránou do týla. V houfu půlčíků to zavřelo, někdo zaklel a někomu dalšímu jednu vrazili. Gardenie Biberveldtová zaječela, protože jí doppler Tellico přišlápl šaty.

Médium ženského pohlaví začalo bezdůvodně popotahovat.

"Ještě chvilku," sykla Yennefer s milým úsměvem a prsty zaťatými do kytice. "Ještě chvilku a trefí mě slak. Ať už to konečně začne. Ať už je to za námi."

"Nemel sebou, Yen," zavrčela Triss, "nebo potrháš stehy."

"Kde je gnóm Schuttenbach?" zavřeštěl někdo z bardů.

"Nemáme ponětí," sborově zaječely čtyři děvky.

"Tak ať se po něm, u psí mateře, někdo podívá!" zakřičel Marigold. "Sliboval, že natrhá květiny. Co teď budeme dělat? Není tady ani Schuttenbach, ani květiny! Jak teď vypadáme?"

U vchodu do kaple to zašumělo a dovnitř s velkým křikem vběhly obě dryády vyslané k jezeru. Za nimi uháněl Loki, promáčený a špinavý, s velkým šrámem na čele.

"Loki!" vykřikl Crach an Craite. "Co se stalo?"

"Maaamáááá!" bulila Kashka.

"Que'ss aen!" Braenn polapila dcerky a celá roztřesená a rozrušená přešla na dialekt brokilonských dryád: "Oue'ss aen que suecc'ss feal, caer me?"

"Převrátil se nám člun..." vydechl Loki. "Hned u břehu... Strašlivá obluda! Praštil jsem ji veslem, ale překousla mi ho... překousla mi veslo!"

"Kdo? Co?"

"Geralte!" vykřikla Braenn. "Geralte, Mona říká, že je to cinarea!"

"Žiritva!" vykřikl zaklínač. "Eskele, skoč mi pro meč!"

"Moje hůlka!" volal Doregaray. "Radcliffe, kde je moje hůlka?"

"Ciri!" řekl Loki, otíraje si krev z cela. "Ciri s ní bojuje! S tou obludou!"

"Kurva! Ciri proti žiritvě nemá nejmenší šanci! Eskele! Koně!"

"Počkejte!" Yennefer strhla diadém a hodila ho na podlahu.

"Teleportujeme vás. Budete tam dřív! Dorregaray, Triss, Radcliffe! Podejte nám ruce..."

Všichni ztichli a pak hlasitě vykřikli. Ve dveřích kaple se objevil král Herwig, promočený, ale celý. Vedle něj stál prostovlasý mladíček v podivně se lesknoucí zbroji. Za nimi vešla Ciri, voda z ní jen crčela, byla zablácená, rozcuchaná, s Gveirem v ruce. Tvář měla rozseknutou od skráně po bradu. Zpod rukávu, urvaného z košile, se valila krev.

"Ciri!!!"

"Zabila jsem ji," pronesla zaklínačka slabým hlasem.

"Rozsekla jsem jí lebku."

Zachvěla se a tak ji Geralt, Eskel a Marigold zachytili a podrželi. Meč však z ruky nepustila.

"Zase..." zasténal bard. "Zase to schytala přímo do obličeje... Proč jen musí mít takový zatracený pech..."

Yennefer hlasitě zaječela, odsunula Jarreho, který s jednou rukou jen překážel, a uchopila Ciri. Čarodějku ani nenapadlo ohlížet se na to, že ji voda s bahnem a krví zašpiní a poničí šaty, přiložila zaklínačce prsty na tvář a vykřikla zaklínadlo. Geraltovi se zdálo, že se celý hrad zachvěl a slunce na vteřinu pohaslo. Yennefer sundala dlaň z Ciřiny tváře a všichni údivem vzdychli. Šeredná rána se stáhla do tenoučké červené jizvičky, lemované několika malými krůpějemi krve. Ciri zůstala viset v rukou, jež jí podpíraly.

"Výtečně," prohlásil Dorregaray. "Mistrova ruka se pozná."

"Blahopřeji, Yen," řekla tiše Triss a Nenneke se rozplakala.

Yennefer se usmála, vyvrátila oči a omdlela. Geralt ji stačil zachytit dřív než se, měkká jako hedvábná stužka, sesula na zem.