Literární směry: Dadaismus

Dadaismus (nebo též dada) je avantgardní umělecký směr, který vznikl během první světové války jako reakce na válku, společenské normy a konvenční hodnoty umění. Dadaisté hledali způsob, jak vyjádřit absurdnost a chaotičnost doby, a proto často používali provokativní a nonsensové techniky.

Charakteristika směru

Dadaismus se vyznačuje odmítáním tradičních forem a konvencí v umění. Dadaisté se snaží zpochybnit logiku a racionalitu, a místo toho se zaměřují na náhodu, absurdity a hravost. Tato snaha se projevuje v surrealistických a nonsensových prvcích, které mají šokovat a provokovat diváka. Dadaisté také kladli důraz na kolektivní tvoření a spolupráci, často organizovali performace a manifesty. Podle dadaistů dokonce nebyl dadaismus ani považován za umělecký směr, ale za jeho opak. Jelikož se umění zabývá estetikou, dadaismus ji naopak ignoruje, autoři se také snažili, aby jejich díla neměla žádný význam, tedy aby výklad děl byl zcela závislý na divákovi.

Jazyk a stylistické prostředky

Dadaisté experimentovali s jazykem, a to jak v poezii, tak v próze. Používali náhodné slova a fráze, čímž vytvářeli absurdní a nonsensové texty. Dadaistické umění se často vyznačuje kolážemi, assemblage a mixem různých médií, které podtrhují provokativní povahu tohoto směru.

Etymologie pojmu

Termín „dadaismus“ pravděpodobně pochází z francouzského slova „dada“, které znamená „houpací kůň“ nebo „dětská hračka“. Tento název byl zvolen náhodně a symbolizuje absurdnost a nonsens, který byl centrálním motivem dadaistického hnutí.

Zpět na přehled Literárních směrů, epoch, skupin a hnutí

Kompletní knihy z tohoto lit. směru ke stažení (ePub, PDF, MOBI):